Přečtěte si krásné povídání o tom, jak svět lidí vidí sibiřský kocour. Dnešní příspěvek doplněný krásnými portréty nám poslal kocour naší čtenářky Kobližky, zvaný Gábík

Pěkný podzimní den s kočičími chlupy, nebo i bez.

Tak vám povím, že jsem měl velké štěstí, když jsem se před pěti lety dostal do rodiny „pošuků“, kteří byli ze mě úplně paf. Nejdřív s tím nápadem přišla JEHO dcera, ale VON byl zásadně proti kočce v domě. Asi věděl proč. Jenže s nima bydlela ještě VONA a ta ho tak diplomaticky zpracovala, že VON nejen že nakonec souhlasil, ale ještě pro mě nadšeně jel až někam k Ostravě.

kocour

Za to jsem se jim odvděčil hromadami chlupů a absencí návštěv, které byly alergické na mojí chlupatou výbavu.Už nikdy neměli byt jako přede mnou, teď jsem byl nepřehlédnutelný a muselo se se mnou počítat. Měl jsem takové dlouhé, krásné a vznešené jméno a VONI, představte si to ,mně říkali Gabíku a když byli hodně drzí, volali na mě Gábinko!!! No,chápete to????? Úplně se zcvokli - já, sibiřský kocour a Gábinka.

kobl

Jednou si dokonce dovolili připravit mě o moje mužství.....Za to jsem se jim ale pořádně pomstil. Schoval jsem se jim, ať si mě hledají. Našel jsem si skulinku za postelí, kam ani VONA rukou nedosáhla, kde byla tma a ještě jsem se schoulil do malého klubíčka.

A  nastalo hledání....a volání. A že hledali poctivě, dokonce vyběhli i ven, jestli jsem náhodou neutekl pootevřenými dveřmi, jenže, co bych asi tak dělal venku, že jo? Slyšel jsem jak VONA nadává na NĚHO, že určitě nedával pozor, když šel ven, VONA JUNIORKA řvala  jako pominutá, hledala dokonce i v ledničce a pak se jí strachy o mě udělalo tak špatně, že jsem se teda obměkčil a potichoučku jsem vylez z úkrytu.

Ti vám všichni najednou tak šíleli radostí a hned mě chovali a muchlovali, že jsem je za to obdařil pořádnou dávkou svých chlupů na jejich oblečení. No, ale někdy byli taky užiteční, třeba když mně dávali do mističek dobrůtky, nebo mě kartáčovali, ó jé, to já měl moc rád.....taky jsem jim s oblibou zabíral jejich oblibená místa a VONI neměli to srdce mě vystrnadit.

kobl

Zjistil jsem, že jsem tam milovaným pánem. Dokonce jsem JÍ lehával i u jejího teploučkého noťasu a zanesl ho pořádnou porcí svých chlupů. No, jenže pak VONA dostala takové hnědavé něco, s čím se muselo počítat a s čím jsem se tedy po čase raději skamarádil. Nakonec ve dvou jdou dělat ty lumpárny přece jenom líp. Co myslíte?

kobl

Za mě se pro jistotu podepíše VONA, já škrábu jako kocour. Mňau.

Kobližka.

Milá Kobližko, díky hezky jsem se pobavila. A kocour je nádherný. My máme také sibiřského, ale černého a už je mu patnáct.

Text nebyl redakčně upraven

Reklama