Všechny děti se rodí se zdravým vztekem, který je součástí boje nebo únikové reakce. Když s námi rodiče špatně zacházejí anebo si nás dostatečně, i když třeba neúmyslně, nevšímají, obvykle nás přinutí, abychom tento náš zdravý vztek potlačili. Žádný rodič nemusí být perfektní, ale nám zas musí být dovoleno se naštvat. Potlačení hněvu může být totiž škodlivější než samotné trauma.

 

Potlačený vztek se obrátí proti vám

Když v sobě zlost potlačujete, je to, jako byste v autě šlapali na plynový pedál a zároveň na brzdu. Nejvíc jsou pochopitelně ohroženi věční nespokojenci, ať už zlobu dávají najevo, nebo ne.

 

„Chronicky nespokojení lidé trpí více nemocemi všeho druhu. Mají sklon nadmíru jíst, kouřit a pít a reagovat přehnaně. Stresové hormony zároveň ohrožují imunitu. Odborníci z Coloradské státní univerzity zjistili, že lidé s negativním přístupem k druhým mají méně imunitních buněk, které v organismu ničí buňky nádorové,“ varuje psycholožka Mgr. Monika Wallsteinová.

 

Jak se přestat vztekat?

Klasický způsob zvládnutí vzteku spočívá například v tom, že člověk počítá v duchu do padesáti, nebo vyrazí na krátkou procházku, aby se uklidnil a získal nadhled. Dalším způsobem je negativní emoce přesunout „ze srdce do hlavy“ (z emocionální roviny na rovinu intelektuální):

- Zamyslete se.

- Zvažte svoje možnosti.

- Dělejte si poznámky.

- Snažte se příčinu hněvu odosobnit.

Když se vztekáme, máme sklon přisuzovat druhým ty nejhorší pohnutky. Upřímně: Spousta věcí, které nás na lidech rozčilují, se nás vlastně přímo netýká. Jen si to uvědomit a zaujmout k nim neutrální stanovisko. Třeba je nakonec začneme i chápat.J

 

"Řekněte si: ten člověk mě přece nezdržuje schválně. Za neschopnost nemůže, prostě už je takový," radí E. Scott Geller, profesor psychologie na Virginské univerzitě v Blacksburgu.
 

 

I humor uklidňuje...

Školačka píše úlohu a obrátí se na otce: "Tati, jaký je rozdíl mezi zlostí a vztekem?"
"No, jak bych ti to vysvětlil - já ti to předvedu." Zvedne telefon a vytočí namátkou číslo. "Haló, je tam Oskar?"
"Tady žádný Oskar nebydlí, naučte se hledat v seznamu."
"A tati, ten měl zlost nebo vztek?"
"No, ten byl tak nanejvýš nevrlý. Asi má moc práce a vyrušili jsme ho. A teď poslouchej!" Znovu zvedne telefon a vytočí totéž číslo. "Haló, je tam Oskar?"
"Člověče, co mě pořád otravujete? Říkal jsem vám, ať se naučíte hledat v seznamu, tady žádný Oskar není!!!"
"Jé, ten se hezky vztekal."
"Kdepak, teď byl teprv nazlobený. Tohleto je vztek: vytočí číslo potřetí: "Haló, tady Oskar. Nesháněl mě někdo?"

Jak bojujete se vztekem vy? Umíte se ovládnout, nebo "lítají třísky"? A jak si poradíte s nějakým vzteklounem ze svého okolí?

 

Reklama