Reklama

píše čtenářka s nickem Dante Alighieri. Po pár příspěvcích věnovaných pejskům tady máme opět kočičí krasavice, aby si přišly na své i čtenářky, které dávají těmto malým šelmičkám přednost

Ale kdyby to bylo jen na mně, zvíře bych si domů vůbec nepořizovala, protože jsem tvor pohodlný a chci se starat jen o sebe. S akvárkem jsou jen starosti a časem člověka neskutečně otravuje udržovat čistou vodu. Se psem se zas musí 3x denně chodit ven. Kočky jsou ničitelky. Chudáčci ptáčci a morčata a křečci a potkani zas musejí být v kleci a mně je jich líto.

Jak už jsem psala, zvíře bych si nepořizovala, kdyby to bylo jen na mně. Jenže ono to jen na mně není. Nechte na ulici kotě, které na vás řve ze křoví... Naše rodina tímto způsobem přišla už ke spoustě koček, v mém pražském bydlišti jich máme aktuálně sedm, v Českých Budějovicích jsem na ulici sebrala zatím jedno kotě. Teda nelíbí se mi to ZATÍM, ale opuštěné kočky se mi motají pod nohy úplně samy. Dokonce už i štěně, ale to jsem v náručí odnesla na policii. Viděla ho spousta lidí, ale říkali jen ťuťuňuňu a klidně ho nechali napospas osudu. Měla jsem chuť na ně zařvat, jaký jsou to idioti!

Zvíře bych si cíleně nepořizovala už jen pro ty případy, že na ulici si mě vždycky nějaký kotě samo najde. Pak bych mu nemohla nabídnout domov, když už bych doma zvíře (nebo zvířata) měla. Zkrátka na co kupovat kočku, když stačí dojít k popelnicím a on si vás tam nějakej ten mňouk časem najde. Navíc když přijdu k nějakýmu zvířeti takhle, mám pocit, že to tak má být. Patříme přece k sobě, když jsme se navzájem našli.

Posílám fotku nalezence, kterého mám v budějovickém domově - Mikiho.

miki

Dante Alighieri

Milá Dante Alighieri, to je velmi zajímavý názor a já vám za něj děkuji. A Miki má pěkného zrzavého bíbra, vypadá jak renesanční šlechtic