Čtenářka Petrajda má k babincům jednoznačný postoj. Když už s babami, tak jedině ve společnosti mužů. Smíšené osazenstvo jí přijde zábavnější. Jak ke svému názoru řišla, to už se dočtete v jejím příspěvku

Ne že bych něco měla proti babincím a jejich vyznavačkám. Každá jsme jiná a máme jiné preference a to je dobře. Já jsem ale odmala holky neměla moc ráda. Tedy, nevykládejte si to jinak, než je myšleno. Jsem heterosexuální, ale holky mi už odmala prostě lezly na nervy: svými stupidními hrami, svým kňouráním, žalováním, přelétavostí. Jejich kamarádství bylo nestálé jako dubnové počasí. Mockrát jsem se spálila a na přátelství mezi holkami prostě zanevřela.  Do určitého věku jsem raději kamarádila s klukama. Však mám také dva bratry, takže jsem se mezi ně snáze vetřela, aniž by to považovali za nějakou „balicí“techniku. Na to jsem ani nepomyslela. Jejich hry mi přišly mnohem zábavnější, dobrodužnější a férovější. Přestože jsem v jejich hrách hrála většinou úlohu zajatce, odsouzence na smrt, či lovné zvěře, vždycky se ke mně za daných okolností a v rámci možností chovali poměrně „galantně“. To v případech, kdy už jsem měla na krajíčku, pochopili, že trochu přepískli. Ale já jsem vše statečně snášela a odměnou mi byla jejich přátelská herda do zad, jako že jsem fakt dobrá.

Já vím, že jsem maličko odbočila, ale když se tak podívám zpětně, dalo mi přátelství s klukama hodně. Dodnes je mi lépe v mužském kolektivu. Chlapi prostě jednají na rovinu, řeknou i nepříjemnou věc, ale do očí, aby se člověk mohl rovnou hájit. Rozhodně je to lepší, než zákulisní taktiky a drby, ke kterým se bohužel často uchylují ženy.  

Neříkám, že vůbec nemám žádné kamarádky, ale jsou to spíš typy jako já a scházíme se ve smíšené společnosti. Přijde mi to zábavnější, jiskrnější…ale berte to jen jako můj názor, který nikomu nevnucuju.

Petrajda

Milá Petrajdo, když si tak vzpomenu na své dětství, musím vám dát zapravdu. Také jsem si raději hrála s klukama, protože většině holek se nedalo moc věřit

Text nebyl redakčně upraven

Reklama