Naše čtenářka Dante Alighieri nedá dopustit na restauraci v Dlouhé ulici, i když tam jejímu tátovi vyklopili talíř s rybou na hlavu. Jak to, že po takovém zážitku tam ještě vstoupili? To se dočtete v jejím příspěvku, za který samozřejmě děkujme.

V Praze je pro mě bezkonkurenční Apetit Praha v Dlouhé. Chodí tam i známé osobnosti a přitom je docela cenově přijatelná. Při první návštěvě jsem se lekla jejich nabitého jídeláku, ale i když mají hodně jídel, kvalita tím netrpí. S rodinou tam jdeme pokaždé, když má někdo svátek nebo narozeniny.

Já tam chodím na Pražský špíz s pražskou šunkou přelitý medovo-hořčičnou omáčkou. Ráda bych tam vyzkoušela i něco jiného, ale na tenhle špíz mám vždycky strašnou chuť. :D K tomu mě tam vždycky rozseká číšník, který říká „Ještě nějaké přáníčko?“. Naposled nám kontroloval naúčtované pití a povídá: „Dvě pivečka, tři džusíky, jeden čajík,...“ :D Tak tohle byla nejlepší restaurace, co jsem zatím kdy navštívila, a to i když jsme tam měli hned při první návštěvě zajímavý zážitek.

Číšník totiž vyklopil tátovi jídlo na hlavu. Táta tam s námi zrovna slavil šedesátiny a ten vyklopený talíř s rybou byl pro mámu. Ale všichni jsme se tomu zasmáli, jen chudák číšník se asi 15x omlouval, že se mu to ještě nestalo a pak nám myslím ještě dal slevu. :)

Ještě docela dobrá je taky restaurace Eureka na Praze 4. Tam jsme hodně chodili, než jsme objevili Apetit. Nejhorší pro mě zatím byl Hostinec u Černého koníčka v Českých Budějovicích. Prostě nedobré jídlo, takže není co řešit. Vůbec se nedivím, že jsme v celé restauraci byli úplně sami.

Dante Alighieri

Děkujeme za tip, milá Dante, do toho Apetitu musím určitě někdy zajít. Doufám, že nedotanu rybou jako tatínek :-)

Co vy, milé ženy-in? Máte také nějaký zážitek z restaurace? Napište nám, kdy jste se neposledy dobře najedla a kde. Klidně nám „práskněte“ restauraci, kde vám vůbec nechutnalo, byla nepříjemná obsluha, nebo jste byla s něčím nespokojená. Máte nějaká kritéria, podle kterých si restaurace vybíráte?

Pište na redakce@zena-in.cz

Reklama