Bulvár

Já hypochondr...

Znáte ty dny, kdy vám po ránu není zrovna nejlíp a při pomyšlení na práci, která vás čeká, je vám ještě hůř? Já ho měla včera. Žádná kocovina ani těhotenství se za mojí ranní nevolností naštěstí neskrývalo. Nicméně dostat mě z postele o šesté hodině ranní bylo nad lidské schopnosti, a tak jsem v ní zůstala. Náš velitel Radek se ráno do icq tvářil chápavě. Odpoledne mi ale udělil zvláští úkol: „Připrav si na zítra novinku Já hypochondr. Myslím to vážně.“

A tak tedy zasedávám ke stolu, abych se přiznala ke všem nemocem (krom té včerejší), které nemocí až tak nebyly. Inu, dobrá. Poprvé jsem to zkusila snad už v jeslích. Starší sestry byly nemocné a já musela ráno vstávat a jít na autobus. Taková nespravedlnost! Řekla jsem si, že to tak nenechám. Přidušeným hlasem jsem pravila rodičům: „Podívejte, jakej mám chrapot. Já musim zůstat doma taky.“ Zůstala jsem. A ještě dlouho poté jsem věřila tomu, že byl můj výkon tak věrohodný.

Základní škola moc příležitostí k simulování nepřinesla. Přesto jsme to zkusily. Byli jsme pečlivě hlídání a omluvenku si sám nikdo napsat nemohl. Naklepávání teploměru nám ještě moc nešlo, a tak jsme si s ním zamíchaly čaj. Dodnes nechápu, jak nám máma nemohla neuvěřit teplotu 41,5 stupňů, když jsme se tvářily tak sklesle. Jednou stejný trik vyzkoušela i nejstarší sestra, která se přechozího pokusu neúčastnila. Pokud byste mysleli, že starší = rozumnější, zklamu vás. Ona ho ponořila do čaje právě zalitého. To bylo poprvé, kdy jsem viděla tříštící se teploměr.

Střední škola - ta byla pro různé záchvaty hypochondrismu jako dělaná. Omluvenky si tam psal skoro každý a navíc na jednodenní absenci nebylo třeba razítko od doktora. Některým bylo nevolno obden. Já jsem toho byla poněkud ušetřena. Jednak jsem chodila do školy ráda, protože jsem o přestávkách zneužívala místní internet, a druhak stačilo doma říct, že se mi do školy zkrátka nechce, a omluvenku jsem měla napsanou. Mám úžasnou mámu, co? Nutno podotknout, že tak často jsem ve škole nechyběla.

Omluvenku sama jsem si napsala jen jednou. To tehdy, když chyběl tělocvikář a kluci se měli účastnit hodiny cvičení s námi. Za normálních okolností cvičily studentky a studenti odděleně. Tvařila jsem se děsně nachlazeně a přechozího večera jsem se pečlivě učila kašlat tak, aby to znělo věrohodně. Kdyby si tehdy pánové nevydupali fotbal, ale například floorbal nebo ringet, šla bych na tu hodinu s chutí. Ze stejného důvodu jsem o rok později úspěšně simulovala zablokovaný krk. Přiznávám, bolel mě, ale zablokovaný nebyl.

Teď byste mě možná neraději roznesly v zubech, že si nevážím svého zdraví a že teprve poznám, co to je, až nějaká opravdová nemoc přijde. Však já si ho vážím a o opravdových nemocech vím své. Ale ruku na srdce, dámy, která z vás si někdy něco nepřibarvila, aby se vyhnula škole, práci, úklidu nebo i sexu?

 


Posílejte mi dnes (středa 4. listopadu 2009) na e-mail redakce@zena-in.cz své zábavné historky o hypochondrech. Zajímavé uveřejníme a tu nejzábavnější odměníme malým dárkem! Více viz novinka: Natočili mi EKG - infarkt to nebyl...

Hrajte dnes soutěž: Vyřešte kvíz!

   
04.11.2009 - Blog redakce - autor: Eva Soukupová

Komentáře:

  1. avatar
    [9] jedle [*]

    enka1 — #8 Docela chápu, občas je mi (po několika operacích) tak zle, že bych ho též omluvila, aby přinesl, podal, přidržel..... Jenže už je v zam. procesu, tak mi to asi neprojde.Sml30

    superkarma: 0 04.11.2009, 12:28:09
  2. avatar
    [8] enka1 [*]

    Sml30 Můj muž mi přinesl ukázat omluvenku jednoho studenta, stálo na ní:

    Omluvte mého syna, bylo mi špatně.  Podpis.

    1. na komentář reaguje jedle — #9
    superkarma: 0 04.11.2009, 11:40:54
  3. avatar
    [7] prece ja [*]

    moje máma je ukázkový přiklad hypochondrie. říkám jí...když kolem tebe někdo projde se zlomenou nohou - do rána to chytíš.

    táta zase říká, že od té doby , co mají internet se jim to prodražilo, máma hledá na netu všechny možné léky na všechny své nemoce ( má všechno kromě aids a černýho moru).

    ovšem žádná legrace to není, poslouchat dlouhé litanie, co jí zrovna je , jakou měla např stolici a td,a to kdykoliv, v jakoukoliv dobu a místoSml80

    superkarma: 0 04.11.2009, 11:07:07
  4. avatar
    [6] femme [*]

    já chodila do školy ráda, takže když už jsem měla omluvenku, tak jsem byla na umření Sml30 nejvíc jsem milovala tělocvik, na ten jsem přišla i s nohou v zinkáči Sml30

    superkarma: 0 04.11.2009, 10:51:33
  5. avatar
    [5] maje [*]

    docela jsem se Evo pobavila. vidím, že je to všude stejné. na střední to snad zkusil každý. jinak jsem jak věrulinka, taky si myslím, že všechno přejde a párkrát jsem to ošklivě odnesla. ale když jsem měla rodit, tak jsem šla do nemocnice dobrovolně.Sml32

    superkarma: 0 04.11.2009, 10:44:23
  6. avatar
    [4] Věrulinka [*]

    Hypochodrií netrpím, ale opak je taky špatný.

    Vše se snažím léčit sama, na vše si říkám, to nic není, jak to přišlo, tak to odejde, až se mi to jednou nevyplatilo Sml68Sml15 a to za pomoci obvodního lékaře, který mi nechal přechodit dva zápaly plic a skončila jsem na ARU Sml68Sml15

    Od té doby se sice sleduji, ale zjišťuji, že rok od roku, se vracím do zajetých kolejí, to nic není Sml30, zatím to opravdu nic není Sml67, naštěstí.

    superkarma: 0 04.11.2009, 10:21:28
  7. avatar
    [3] Eva Soukupová [*]

    ToraToraTora — #1 jojo to máma, když ještě dělala ve špitále, měla spoustu zážitků. Jeden si třeba v noci volal čtyřikrát záchranku s tím, že ho bolí břicho. Třikrát ho ošetřili, nic nezjistili, odjeli. Počtvrté si ho vzali s sebou do nemocnice.  Byl spokojenej a ráno šel domů sám.

    superkarma: 0 04.11.2009, 10:06:34
  8. avatar
    [2] vladka006 [*]

    Sexu se vyhýbat nemusím výmluvami, stačí, když se namažu krémem obsahující tee-tree olej a manžel spí v obýváku Sml57.

    Škole jsem se dokázala celkem dobře vyhýbat. Stačilo sníst kousek másla, který nesnáším a hnedka jsem měla žaludeční potíže.

    superkarma: 0 04.11.2009, 10:05:47
  9. avatar
    [1] ToraToraTora [*]

    Kdo by si ve škole nevymyslel nějakou tu teplotku nebo nevolnost. Ale když potkáte opravdového hypochondra, zjistíte, že to až taková sranda není. ono je to dokonce velmi vyčerpávající a otupující.

    1. na komentář reaguje Eva Soukupová — #3
    superkarma: 0 04.11.2009, 09:54:37

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme