Tak tuhle větu aspoň jednou v životě nejspíš slyšelo asi tak devadesát procent rodičů. Pokud se mýlím, sypu si hlavu popelem, ale já ji před lety říkala rodičům každý rok a můj sedmiletý syn s tím začal před rokem. Výsledky? Já měla křečka, syn má dvě křečice, ke spokojenosti nás obou.
A jak to řešíte vy? Domácího mazlíčka – ANO či NE? Tuto otázku si možná kladete právě teď. Nejen období povánoční totiž přináší nechtěné dárky v podobě štěňat, koťat či jiné létající, plazící se a skákající “havěti”. Stejné dilema totiž mívají rodiče už několika generací dětí, které si z pobytu na venkově u babičky přivezly nejen nově nalezenou lásku ke zvířátkům, ale povětšinou také něco malého, živého a stráááášlivě roztomilého.

Je dobré se tedy na takovou situaci předem připravit, zvlášť víte-li o “pečovatelských sklonech” vašeho potomka.

Nejprve je nutné zvážit, zda je přítomnost dalšího živého tvora, jiného než lidského druhu, ve vaší rodině možná a žádoucí. Asi nejdůležitější je těchto pět aspektů :

1/ zdraví – ujistěte se, že ve vaší rodině nikdo netrpí alergiemi na zvířecí srst

  • pokud by ochlupené zvíře nepřipadalo ve vaší rodině v úvahu, a rádi byste měli domácího mazlíčka, existuje řešení i pro vás – např. chov malého leguána, chameleona, želv, rybiček…Stačí navštívit zverimex nebo si podat inzerát; je mnoho chovatelů, kteří vám ochotně poradí a pomohou

2/ podmínky a správná volba – důležité je, zda máte dostatek místa a prostoru k chovu toho kterého zvířete

  • tzn. že pokud bydlíte v malém panelákovém bytě, rozhodně byste si neměli pořizovat psa nějakého velkého plemene ani psa, který potřebuje výcvik a dostatek práce k tomu, aby spotřeboval svou nemalou energii. Se zlou byste se potázali nejen u vás doma, ale ani sousedé by jistě nebyli z vašeho výběru nadšení. Pamatujte – velký pes = velká energie a pokud mu nemůžete nabídnout například dlouhé a časté procházky, výcvik či jinou, pro psa zajímavou činnost, můžete počítat s postupným demolováním vašeho bytu a hlasitými, nespokojenými projevy vašeho psa. Do malého bytu se lépe hodí malý pes či kočka, k tomuto účelu chovaní či cvičení. Pokud chcete mazlíčka především pro vaše dítě, dobrou náhradou bývá křeček, krysa, Osmák degu a jiní

  • bydlíte-li v domku se zahradou, je volba zvířete omezená vlastně jen vaším vkusem, schopnostmi a časovými možnostmi, které jsou pro chov zvířete limitující

3/ kdo bude “páníček” – tedy: kdo ponese za zvíře hlavní zodpovědnost, kdo se o něj bude starat, krmit, venčit...

4/ souhlas ostatních – nezáleží na tom, jak moc zvíře chcete VY. Musíte mít jistotu, že také ostatní členové vaší rodiny zvíře uvítají, budou je mít rádi nebo alespoň je respektovat a postarají se o ně v době vaší nepřítomnosti či nemoci...

5/ jaké zvíře to bude – ke správnému závěru dojdete nejlépe tehdy, když vyřešíte čtyři body předchozí. Teď už jen zbývá uvážit, zda zvíře bude celé vaší rodiny, nebo “jen” vašeho potomka. V tom případě si s ním sedněte a podrobně proberte, co vlastně od zvířete očekává, aby potom vaše dítě nebylo zklamané a happy-end ze zvířátka v domě by se zaručeně nekonal.

EXOTICKÁ ZVÍŘATA

Samostatnou péči o ně zvládnou až starší děti (2. stupeň ZŠ), ale i přesto budou vyžadovat vaši pomoc, popřípadě kontrolu a dohled. Důležité je zjistit vše potřebné o jejich chovu, který bývá zpravidla velmi náročný, protože zvířata jsou citlivá na světlo, teplo, potravu, je třeba jim zařídit dokonalé podmínky k jejich životu, jinak hrozí uhynutí… Tento chov bývá také finančně velmi náročný. Rozhodně ale nedoporučujeme dětem chov jedovatých či nebezpečných tvorů.

PTÁCI

Opeření přátelé bývají dobrými a vděčnými společníky a většina u nás dostupných ptáčků nebývá na chov nijak náročná. Nezapomeňte se ale předem poradit s odborníky, jakou klec a vybavení bude vámi vybraný opeřenec potřebovat. Děti zvládnout bez problémů chov chůviček, menších papoušků a zejména "andulek". Ty jsou ideální v případě, že chcete ptáčka naučit "mluvit", v tomto případě je odborníky doporučován mladý sameček, který by měl být v izolaci od ostatních ptačích kolegů. Mezi domácími opeřenci platí za největšího "mluvila" papoušek Žako, který je však k chovu trochu náročnější a pozor - je velmi hlučný :-)

http://andulky.d2.cz/
http://www.amazonia.cz/
http://www.zako.cz/

KOČKA

Kočky jsou prima zvířátka, ale je nutné mít na paměti, že jsou taky velice svéhlavé a samostatné, člověka až tak moc nepotřebují. Mívají zlatou povahu, ale i drápky, a málokterou si “ochočíte jako psa”. Kočky jsou prostě velké osobnosti a pokud se to vaše dítě naučí respektovat, může to být začátek velkého přátelství. Nedoporučujeme však velmi malým dětem.

KŘEČEK

Křečci jsou výborná “startovací” zvířata pro děti. Péči o ně zvládnou již šestileté děti, stačí jim jen vysvětlit vše potřebné. Tito malí hlodavci jsou opravdu nenároční, stačí jen zakoupit vhodnou klec s domečkem a “lezátky”, popřípadě jinými hračkami, protože křečci jsou velmi živí a hraví. Ochočí se celkem snadno, jen je třeba upozornit děti, aby je nemačkali, protože i tihle prťouskové mají pěkně kousavé zuby. Se stravou si není třeba lámat hlavu, stačí navštívit specializovaný obchod na zvířecí žrádlo a dostanete pro ně vše, včetně vitaminů a minerálů. Když jejich stravu doplníte občas o čerstvé ovoce a zeleninu, budou velmi spokojeni. Ale pozor – jsou to noční tvorové, doporučujeme je tedy mít v místnosti, kde se nespí. Potřebné je také dodržování hygieny, jinak vám doma trochu “zasmrádnou”. Toto zvířátko lze tedy vřele doporučit všem věkovým skupinám dětí, ale je třeba je upozornit, že žijí velmi krátce – maximálně dva roky.


http://www.sweb.cz/v.simkanin/krecci.htm
http://home.i.cz/lihu/delfin/Konicky/krecci.htm
http://www.krecci.nazory.cz/

RYBIČKY

Chov rybiček má mnoho společného s chovem exotických zvířátek, je zapotřebí pravidelná péče a dodržování spousty zásad – krmení, harmonizace soužití mezi jednotlivými druhy, hygiena… Proto opět doporučujeme starším dětem, kterým nevadí, že se s rybičkami prostě nejde pomazlit. A napřed vyhledejte nějakého zkušeného akvaristu, který poradí, a zásobte se dostatkem kvalitní literatury. Pokud se však do takového druhu chovatelství pustíte, budete odměněni nádherným pohledem do vodní říše.

PES

O psech by se toho dalo napsat nejvíc, ale já napíši jenom něco málo. Pečlivě vyberte pro vás či vaše dítě vhodné plemeno, nebojte se “voříšků”, ti bývají k dětem opravdu velmi přátelští. S výběrem vám jistě poradí chovatelé i veterinární lékaři. Na ty nezapomínejte v žádném případě, ať už si pořídíte zvíře jakékoli. U psů myslete na povinné očkování proti vzteklině jednou za rok a také očkování proti – dosud smrtícím – psím nemocím. Nezapomeňte také svého pejska přihlásit na vašem městském či obecním úřadě, ať předejdete případným nepříjemnostem.

Pokud si vyberete toho správného psa, mohu vám zaručit, že budete-li se o něj starat s láskou, získáte přítele na celý život. Mluvím z vlastní zkušenosti, protože i mým životem už prošlo mnoho čtvernožců, na které nikdy nepřestanu s láskou vzpomínat.

Jen ještě maličkost, když už mluvíme o dětech – opravdu k nim nedoporučujeme hodně velké a hodně malé psy a bojová plemena. Do rodiny popřípadě ano, ale ne jako “dětského mazlíčka.”

Než vyrazíte pro svého pejska, připomeňte si Desatero pro psího páníčka:

 1. Jsem živá bytost, vyžadující pozornost, lásku a péči.
 2. Procházky jednou denně mi opravdu nestačí.
 3. Občas – i když nerad – vám můžu něco rozkousat nebo udělat loužičku.
 4. I mně je někdy zle a potřebuji pana doktora - veterináře.
 5. Nejsem živá hračka, která se dá odložit, když vás přestanu bavit. Lidská zrada mě bolí víc, než si myslíte.
 6. Občas (někdy i hodně) štěkám – vždyť jsem přeci pes!
 7. Potřebuji denně plnou misku a dostatek čisté vody.
 8. Mazlete se se mnou, hrajte si se mnou a mějte mě rádi! Prosím…
 9. Vždy vás budu s radostí vítat, když se vrátíte domů, a budu vás chránit před “vetřelci”.
10. Budu vás milovat celou svou psí duší, bez jakýchkoli zištných důvodů až do konce svého psího života.

A ještě malá a zcela soukromá rada na závěr. Nebojte se vzít si zvíře z útulku! Pokud jste zodpovědní a soudní lidé, určitě si v některém z mnoha útulků v Česku vyberete svého domácího mazlíčka na celý život. Vybírejte pomalu a dobře, nechte si poradit, ale řiďte se také srdcem. Ona totiž taková láska na první pohled většinou funguje i tady.

Přeji vám hodně šťastnou ruku při výběru a spokojený život s novým členem rodiny a slibuji, že k tématu zvířecí útulky se na Žena-in.cz ještě vrátím.

 
Reklama