Rodina

Já a puberta? Spláchnout do záchodu!

Čtenářka Andrea nemá na pubertu moc hezké vzpomínky. Hlavně díky přísnému tatínkovi, který znal jen zákazy a příkazy. Co se stalo, když se jednou jeho despotické výchově vzepřela? To se dočtete v jejím příspěvku, za který děkujeme

Nejradši bych ji spláchla do záchodu, hned když začala. A spolu s ní bych do toho záchodu spláchla i mého despotického otce, který ji ještě ve zlém rozbouřil.

Už od samého dětství jsem společně se svým bratrem znali ze strany otce jen samé zákazy a příkazy. Věta oznamovací u něj neexistovala, pouze tázací a rozkazovací. Máma se ho bála, takže většinou stála na jeho straně a nebo mlčela.

Když přišla puberta, všem těch rozkazům a příkazům jsem se vzepřela, co zakázal, to jsem udělala dvakrát, co přikázal, to jsem neudělala vůbec. Téměř na denním pořádku byly naše hádky a poté i mé útěky.

Asi měsíc jsem dokonce bydlela u své profesorky němčiny, protože jí bylo líto, že bych neměla dodělat střední školu, učila jsem se dobře, jen nebylo kde a kdy. Buď jsem byla pořád na útěku nebo v hádkách s otcem. Kvůli absolutním blbostem. Že jsem si například nalakovala nehty, že mám linky na očích, že jsem přišla domů o pět minut později, že jsem vstala pozdě, že jsem špatně umyla nádobí, že se tahám bůhví s kým.

A tak jsem se tahat začala, když už o tom mluvil. Chytla jsem se party. Party, se kterou mi bylo dobře, která ale byla postrachem okolí. V té době naštěstí ještě nebyly v takové míře drogy, jinak bychom v nich asi lítali všichni. A tak jsme pili, kouřili, a dělali kraviny. Ti starší z nás skončili nejednou i na policii, ale pak je zase pustili, protože jim bylo vesměs kolem sedmnácti.  V té době jsem přišla i o panenství, v té době jsem prostě při každém útěku z domova řádila jak tajfun.

Fuj, zapomenout na ty šílené chvíle, nikdy se už nechci vrátit k probuzení za chladného rána, zmrzlá, zmoklá, špinavá. Nikdy už nechci přijít ráno do školy, aby si na mě ostatní spolužáci ukazovali prstem, to je ta…..  A přitom stačilo tak málo, trochu vlídného, domácího zázemí, kde rodiče dají svým dětem najevo, že je mají rádi, a ne že jim překáží a nebo je mají jen na práci.

Andrea z Českých Budějovic

Andreo, to jste napsala moc hezky a já věřím, že jste si vzala ponaučení a že je jednou vlastním dětem dáte to, co vám tolik chybělo. Lásku, vlídné slovo a zázemí.

Máte některá z vás, milé ženy-in, veselejší příhodu z pubertálních let? Pochlubíte se nám, co jste vyváděla, když s vámi puberta cloumala? Jak jste se třeba oblékala? Měla jste nějakou vlastní módu, účesový úlet nebo něco, čím jste se chtěla lišit? Jak vaši pubertu prožívali rodiče? Byli shovívaví, nebo na spíš mrtvici?

Napište nám na dnešní téma na redakce@zena-in.cz

   
02.08.2011 - Příběhy - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. avatar
    [1] enka1 [*]

    A teď? Jak je?

    superkarma: 0 02.08.2011, 14:37:21

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme