Zdravím.. začnu ze zcela jinéhosoudku --- toulky...  malé a velké plány,sny a reality...:))

Mé reálné cestování začalo  asi v  zimě  1967, kdy jsme zvolila  jet místo do  Anglie jako o-per cestu  do Ruska. Bez legrace,ale usoudila jsem, že tam  už se nikdy bezpečně nedostanu,přepočítala jsem se o 21 let, byla jsme tam  v červenci 1968.Jak to dopadlo  všichni víme....

Někde jsem sice byla,ale  daleká místa  jsem zatím nenavštívila.

To nechávám teď na mých dětech, ty splnily  hodně z mých  snů ohledně cest a  předávají MI je vlastně uskutečněné.Jen ještě nezamířily  ke kanadským  indiánským jezerům...

Na mně tedˇje vyrovnat se  s realitou, jak vydržím cestu a pobyt na jJávě, toužím tam navštívit ostrov Karimandžavu, je úžasný a je to můj sen o nedotčené přírodě, jen nevím, jak si s tím poradí mých 61 let,vysoký tlak...  Buď    3   hodiny cesty  rychlolodí nebo 6 hodin lodí   na rovníku,ale výsledek už mám  nejen vysněný ale hlavně podávaný  vyprávěním  dcery  : chytání ryb málem do ruky, konec civilizace....

Příští zimu se tam chystám a mám I náhradní program, hory s horkými prameny .kde je podnebí jako u nás  ( musím počítat se vším.....Ještě dovětek, uvažuji o této cestě již 2 roky,ale zatím jsme nenašla odvahu, tak snad  přístí zimu to dopadne..:))  

Pláž Udara na jižním pobřeží Jávy

udara

Molo na Karimanžavě

molo

Ivbara

Text nebyl redakcí upraven.

Odvahu, odvahu! A příští zimu čekáme, že nám povyprávíte.

A kam pojedete vy?

redakce@zena-in.cz

Reklama