Když naše čtenářka Ivana  jeden čas dělala zaměstnání, které není u žen právě obvyklé, jejím rodičům vstávaly hrůzou vlasy na hlavě. Ona vůbec měla samá prapodivná řemesla. A všechny z trucu. Byla to prostě taková rebelka, která se ale nakonec našla.

To je téma do pranice,
Rozmýšlela jsem se, jestli mám napsat, ale rodiče internet nepoužívají, tak to asi číst nebudou, protože by jim zas vstávaly hrúzou vlasy na hlavě.
Moje mamka i taŤka byli velice přísní na mně i na moji sestru, pořád chtěli aby z nás něco bylo a tak jsem musely chodit snad do  všech poviných i nepovinných kroužků. Sestra chodila do recitačního kroužku ,hrála na klavír , na housle, hrála košíkovou, já  jsem chodila také do recitačního kroužku ale na hraní jsem byla levá tak jsem  pro změnu  chodila do zpěvu. Dodnes si pamatuju tisíckrát zpívané : razsvětaly jabloni i gruši,  paplili tumany nad rekoj, vychodila na běreg Kaťuša, na vysokyj na běreg krutoj,…. (omlouvám se,klávesnice nemá azbuku :) , to byla maminčina oblíbená písnička, protože je původem z Ukrajiny, co já jsem se jí nazpívala, na školních besídkách i doma.
„Vaše dcera má pěkný hlas“, ujišťoval moje rodiče učitel  hudby a také ruštinářka.
Rodiče tedy propadli pěti minutám slávy a rozhodli se , že budu učitelka hudební výchovy a ruského jazyka, ještě že nechtěli, a bych byla zpěvačka. :) třeba druhá Ala Pugačeva :)

Po střední škole jsem se dostala díky velice dobrému posudku na pajďák, obor hudební výchova a literatura. Ruský jazyk bych si přibrala. Rodiče byli šťastní, hlavně maminka, já jsem ale už v prvním semestru věděla, že tudy cesta nevede. Nejenže za rok po revoluci se ruský jazyk přestal na mnoha školách vyučovat, ale ještě ten zpěv!! Ale ten jsem zúročila, začala jsem zpívat jako barová zpěvačka, už ne Kaťušu . Když to rodiče zjistili, čím se jejich dcera v Praze živí myslela jsem , ze mě vydědí, zabijí, zavrhnou a uškrtí.
Se zpěvem jsem ale brzo skončila, bar zkrachoval a dlouho jsem se živila jako taxikářka, to vstávali rodičům vlasy hrůzou na hlavě. Přestali se se mnou bavit, protože jsem je zklamala, nebyla jsem učitelka jako moje sestra, která dnes vyučuje na hudební škole hru na klavír, ta se povedla. Já jsem byla vždycky taková rebelka, vystřídala jsem mnoho jiných povolání, pracovala jsem také na farmě, jezdila s traktorem, prodávala jsem losy, dělala kosmetiku Avon, bylo toho hodně.

Vím, že jsem to všechno dělala spíš z trucu, ruštinu nenávidím a ještě abych ji učila.
daleko jsem se ale od učitelského povolání neodklonila. Bohužel nemůžu mít děti, ale pracuju jako vychovatelka v družině. Místo rusky mluví s dětmi anglicky a česky a moc mě to baví, je mi tady dobře, už bych neměnila.

Ivana

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven

________________

:) U vašeho příběhu jsem se fakt nasmála. A teď si tu Kaťušu tady notujeme všichni, Vy jste nám teda dala :)
Je fajn, že jste se nakonec našla a máte povolání, které se vám líbí, včetně kupy dětí kolem Vás…
Mějte krásný den
Saša

Téma dne: Co z vás chtěli vaši rodiče mít ?

podtitul: a čím nakonec jste ?

  • Měli rodiče jasnou představu o vaší budoucnosti?
  • Měla jste ji Vy sama?
  • Tlačili vás k povolání, na které jste neměla, nebo ho dělat nechtěla?
  • Dědí se u vás v rodině nějaké profese?
    např. doktoři, právníci, profesionální řidiči, policajti atd. atd.
  • Prosadila jste si sama, co budete dělat?
  • Nebo jste vyhověla přání rodičů?
  • Pomohli vám při výběru?

Téma je to obšírné, určitě mi rozumíte, kam mířím, takže celou koncepci příspěvku nechám na vás.

Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jedna z pisatelak obdrží pěkný dárek: kosmetickou sadu RYOR: regenerační šampon a kondicioner.

darekk

Reklama