Bulvár

Ivana Chramostová: Vadí mi lež a křivárna

Přerůstají vám děti přes hlavu? Nevíte si s nimi rady? Pozvěte si domů chůvu v akci! Tak láká TV Prima rodiny, kterým před televizní kamerou hodlá napravit neposlušné děti. Jednou z chův, která se o to v rámci televizního pokouší, je i Ivana Chramostová. Co si myslí o dnešních dětech, jejich rodičích a jak se úspěšná pedagožka cítí před kamerou?

 

Do pořadu Chůva v akci jste se dostala na základě castingu. Neměla jste při něm trému?

Neměla. Věřila jsem, že když pětadvacet let pracuji s dětmi, nemá mě prakticky co překvapit. Ihned po castingu mi produkce oznámila, že se určitou ozvou a opravdu se ozvali. Myslím, že jsem přesvědčila tím, jaká skutečně jsem, že své práci rozumím a umím ji dělat opravdu dobře.

 

Jaké máte zkušenosti s dětmi?

Nesmírně bohaté (úsměv). Začínala jsem s pionýry jako skupinová vedoucí, pak jsem pracovala ve školní družině, v klubu, deset let pracuji jako asistentka s dětmi, které mají poruchy učení a chování. Kromě toho spolupracuji také s pedagogicko-psychologickou poradnou.

 

Kolik máte vlastních dětí?

Dvě. Dvaadvacetiletého syna Honzu, který se nyní připravuje na studium v zahraničí, a osmnáctiletou dceru Blanku.

 

Stát se paní učitelkou, to byl váš dětský sen?

Učitelkou jsem chtěla být od první třídy, hráli jsme si s kamarády na školu téměř neustále. Dlouhá léta jsem dělala pouze vychovatelku, protože kvůli ráčkování jsem nemohla na vysokou školu. Pedagogickou fakultu jsem dodatečně vystudovala až při zaměstnání. Nebylo to jednoduché, pět let jsem téměř nežila, jenom pracovala a po večerech ležela v knihách.

 

Zlobila jste jako malá holka?

Zlobila. Asi jako každé dítě (smích).

 

Trestali vás rodiče bitím?

Jako dítě jsem byla bita jako žito. Kolikrát jsem se cítila ukřivděná a vždycky jsem sama sobě v duchu slibovala, že svoje děti nikdy bít nebudu, což jsem splnila. Svoje děti jsem vychovávala demokraticky, i když… když mě něčím opravdu hodně naštvaly, tak jednou za půl roku třeba facku nebo nějaké to plácnutí přes zadek schytaly.

 

Měla jste z prvního natáčení Chůvy v akci obavy, nebo jste se na něj spíš těšila?

Netušila jsem, jaké děti mě čekají. Nevěděla jsem, jak mě přijmou nejen ony, ale i rodiče. Obavy byly, ale těšila jsem se na nové zkušenosti. V duchu jsem si to připodobňovala ke škole v přírodě, i když tam mám na starosti dětí většinou třicet. Ale ten pořad pro mě znamenal obrovskou výzvu.

 

 

Vadí vám při natáčení televizní kamery?

Vůbec ne. Když se opravdu zaberu do práce, tak nevidím, neslyším. Na nic si nehraji ani při natáčení, ani ve škole. Děti by to poznaly.

 

Jak dokážete skloubit natáčení s prací ve škole?

Velmi složitě, ale jsem moc vděčná svému nadřízenému ve škole, který mi vyšel neuvěřitelně vstříc. Za to mu patří opravdu obrovský dík.

 

Jste paní učitelka, která musí na děti pořádně zakřičet, aby získala respekt?

Když už je opravdu nutné zvýšit hlas a nechci namáhat hlasivky, pak raději hvízdnu na prsty, ale mám pocit, že děti ze mě mají respekt už ve chvíli, kdy moje robustní postava vchází do třídy (smích). S tím opravdu nemám problém.

 

Má podle vás Chůva v akci smysl?

Kdybych si to nemyslela, nešla bych do toho. Existují tisíce lidí, kteří mají podobné problémy jako rodiny, které v pořadu vystupují. Pokud díky němu pomůžu jen několika málo z nich, budu spokojená.

 

Bývá patrné, že z rodin, ve kterých nějakou dobu pobýváte, se vám neodchází lehce. Občas se objeví i slzy, je to tak?

Téměř pokaždé (úsměv). A není divu. S těmi lidmi se za dobu natáčení hrozně sblížíme. Vykládají mi věci, které mnohdy neřeknout ani své nejlepší kamarádce. Pak je samozřejmě obtížné takovou rodinu opouštět. Pokud brečím, je to opravdové. Nikdy bych na diváky nic nehrála, stejně by to poznali. To platí i pro děti.

 

V televizním pořadu trávíte ve vybrané rodině jako chůva pět dní. Je možné za tak krátkou dobu opravdu ,,napravit” neposlušné děti?

Nápravu rozhodně neuděláte za týden, je to dlouhodobý proces, ve kterém hrají nejdůležitější roli rodiče. Já jako chůva jim pouze mohu ukázat cestu, kterou si myslím, že by toho mohli dosáhnout. Pak už je jen na nich, jak tyto rady dokáží využít. Nedávno jsem třeba dostala sms zprávu od jedné rodiny z Karviné. Maminka mi psala, že moje rady nesundávají z lednice (úsměv).

 

Co dělají rodiče ,,televizních” zlobivých dětí vlastně špatně?

Většinou je to jen spousta maličkostí, které se vrší a vrší až překročí nějakou únosnou hranici a dál už to nejde. Děti neustále zkouší a zkouší, co si mohou dovolit, dokud prostě nepřestřelí. Pak nastává problém, který rodiče nedokáží řešit.

 

Jaké výchovné metody nejčastěji používáte při natáčení?

Hlavně si s dětmi hodně hraji, ať jsou v jakémkoliv věku. Přes hru, záliby a koníčky lze totiž dosáhnout i opravdu nemožného. Je to otázka motivace. Když dítě umíte správně namotivovat, můžete si s ním pak dělat doslova, co chcete.

 

Ivana Chramostová se narodila v roce 1961 v rodině vedoucího zemědělského závodu a kadeřnice. Od narození žije v Krnově na severní Moravě. ,,Mám to zde moc ráda, ale kdybych dostala dobrou pracovní nabídku, určitě bych neváhala,” říká. Ivana pracuje 12 let jako učitelka na Základní škole v Krnově. Od prosince 2004 je podruhé vdaná. Má dvaadvacetiletého syna Honzu a osmnáctiletou dceru Blanku. Miluje Prahu a Český Krumlov.

 

 

Nemáte někdy pocit, že rodiče jdou do pořadu pouze proto, aby si odnesli hodnotný zájezd?

Rodiče v tom pořadu odhalí svoje soukromí. Svěřují se, v čem selhali, co dělají špatně, jaké mají problémy. Nemyslím si, že je to otázka získání nebo nezískání zájezdu.

 

Když si ve středu večer zapnete televizi, baví vás dívat se sama na sebe?

No, to je hrůza (smích). Práci se snažím dělat, jak nejlépe dovedu, ale když pak třeba slyším svůj hlas? Hm. Dívám se na každý pořad třeba i několikrát za sebou a hledám sama na sobě chyby. V práci jsem si dost jistá, tam mi ty kamery nevadí, ale absolutně nejhorší jsou pro mě výpovědi chůvy. Jsem sama ze sebe často nervózní, připadám si při nich jako před státnicemi. Ale z dětí samotných trému nemám, to vůbec ne.

 

Jak se na vaše účinkování v televizi tváří vaše nejbližší okolí?

Stejně jako na rodiny, které v pořadu účinkují. Jedna skupina závidí, druhá pomlouvá, třetí mi to přeje. Ale většinou slyším pozitivní odezvy, což je zadostiučinění proti pomlouvačům.

 

Jak dobře znáte své televizní kolegyně – chůvičky?

Samozřejmě se známe z konkurzu, z natáčení upoutávek a z dalších společných akcí, moc se ale nevídáme. Obě moje kolegyně jsou z Prahy, já ze severní Moravy, takže vlastně ani nemáme kdy se společně sejít. Ale co jsem stačila poznat, myslím, že jsme úplně každá jiná. Každá máme úplně jiné záliby i jiný styl práce. Když už se opravdu někde sejdeme, většinou se stejně bavíme pouze o práci.

 

Co podle vás na děti nejvíc platí?

Určitě být kamarád, ale vytyčit mantinely, kam až dítě může jít. Jestli jste děti vychovala dobře nebo špatně, skutečně poznáte, až je jim třeba přes dvacet. Sama mám se svými dětmi hodně kamarádský vztah, na druhou stranu umím být i pořádně přísná máma.

 

Čím vás děti dokáží opravdu naštvat?

Jediné, co mi u dětí vadí, je lež a křivárna. To odpouštím opravdu málokdy a hodně složitě.

 

Myslíte, že dnešní děti zlobí více než ty, kterým je dnes třeba čtyřicet, padesát let?

Dnešní děti mají úplně jiný život než jsme měli my, ale zlobí úplně stejně. Možná před padesáti lety byla autorita rodičů větší než je teď, ale tehdejší děti zase neměly takové sebevědomí, neuměly tak odvážně vystupovat. Mimochodem, dnešní školáci budou za pár let potřebovat ostré lokty, takže to občasné zlobení v rozumných mezích není úplně na škodu.

 

Blíží se doba školních vysvědčení. Jak ráda dáváte dětem ve škole známky?

Známky jsou asi nejhorší způsob hodnocení, jaký existuje. Jsou to škatule, kam dítě prostě zařadíte a dál se neděje vůbec nic. Jsem spíše zastáncem slovního hodnocení, které skýtá větší prostor k pochvale, k rozpoznání toho, co dítě opravdu umí, co ho baví, kterým směrem by se v budoucnu mohlo ubírat. Na druhou stranu, stále mám pocit, že rodiče navzdory příznivému slovnímu hodnocení touží slyšet, jestli jejich dítě patří spíš mezi jedničkáře, dvojkaře či trojkaře.

 

Jaký je váš názor na Rámcový vzdělávací program?

S Rámcovým vzdělávacím programem neobjevili jeho tvůrci Ameriku. Program vychází z Obecné školy, pouze se musí přizpůsobit danému typu vzdělávacího zařízení. Co se týká pedagogů, je to pro ně hodně práce navíc a ne každý s tím dokáže odpovídajícím způsobem poradit.

 

S dětmi pracujete téměř čtvrt století. Stýkáte se s některými ze svých bývalých žáků?

Samozřejmě. Vždycky mám radost, když se po letech ozvou nebo mě třeba navštíví přímo ve škole. Jeden můj žák za mnou kdysi přišel a říkal mi, že si podle mě vybere ženu. Zeptala jsem se, jestli tak tlustou, a on mi na to řekl: Ne, tak dobrou (úsměv). Těší mě to, protože jestli pedagog dělá práci opravdu dobře, pozná až za deset nebo patnáct let své kariéry, což rozhodně není krátká doba.

   
07.06.2006 - Společnost - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. avatar
    [21] Vera.Macík [*]

    Lucie25: No jasně, kolik lidí, tolik povah a motivací, jak získat penízky. Tomu věřím.

    superkarma: 0 11.06.2006, 12:22:11
  2. avatar
    [19] Vera.Macík [*]

    Bóbika: Ale zdá se mi, že někteří rodiče neznají ani ty základy výchovy a určitě potřebují radu, která jim pak prospěje. Jsem už zkušená, ale i mně tento pořad zajímá i baví. I kupříkladu vybavení rodiny, zařízení, v čem děti vyrůstají, i to je rozdílné a odráží se na výchově v rodině.

    superkarma: 0 09.06.2006, 09:28:12
  3. avatar
    [18] Elvie [*]

    Mě se pořad líbí, často v něm najdu i naše rodinné problémy a moje chyby ve výchově a potom se snažím postupovat tak, jak chůva doporučila¨...jde o to, že člověk zhrubq ví, kde dělá chyby, ale nevěří, že když změní tohle a tamto, že by mohla nastat taková změna k lepšímu. Moje největší slabina je důslednost a taky najít hranici mezi tím, co ještě dovolit a co už ne..... chtěla bych demokracii, ale mám strach, aby se to příliš nezvrhlo...

    superkarma: 0 08.06.2006, 05:14:00
  4. avatar
    [16] singulair [*]

    Porad to neni spatny,ale je to dalsi napodobenina nemeckych poradu.Vymena manzelek a ted Chuva v akci.Neslo by vymyslet neco ceskeho ?Nebo se musi vsechno napodobovat po cizich televizich ?

    superkarma: 0 07.06.2006, 17:42:20
  5. avatar
    [15] Radka27 [*]

    Lucie25: Kelly: Já myslím, že dítě, když se objeví štáb, chůva akamery má tendenci se mírnit. Asi proto ho pobízeli, aby zlobilo jako obvykle a nic nehrálo. Ta holčička o Tebe ze školky je určitě hodná a andílek, ostatně většina dětí jsou andílci. Ale kdo to nezvládá jsou rodiče a proto jdou do pořadu. Když rodič neumí komunikovat, pak sebehodněnší dítě nezvládne. Ta chůva je tam kvůli radám rodičům a nikoliv proto, aby usměrňovala děti.

    superkarma: 0 07.06.2006, 14:32:31
  6. avatar
    [14] Radka27 [*]

    Chůva v akci je super. Viděla jsem 3 díly, shodou okolností vždy s Ivankou Tahle ženská je prostě odbornice a jako kolegyně si jí moc vážím za její zkušenosti a bravurní dovednosti.

    superkarma: 0 07.06.2006, 14:27:22
  7. avatar
    [12] tomáš [*]

    kolegyně v práci má dost zlobivé dítko. Když sledovali pořad, ujišťoval se: "ale takhle já maminko nezlobím, že ne???"
    A výstraha, že by si mohli pozvat chůvu i k sobě domů a všichni by pak viděli v TV, jaký je - tak ta prý docela dobře zabrala.

    superkarma: 0 07.06.2006, 11:55:00
  8. avatar
    [11] Janinas [*]

    Mě rozčílují upoutávky na pořad, kde děti jen křičí a brečí, ale pořad je pak i o něčem jiném. Televize Prima by měla upoutávky změnit, protože tak odradí své diváky.

    superkarma: 0 07.06.2006, 10:33:48
  9. avatar
    [10] Kelly [*]

    Lucie25: ... zase podvod na lidi

    superkarma: 0 07.06.2006, 10:27:40
  10. [9] Pusik [*]

    Nekdy na to juknu pri zehleni a nekdy se ani ja na konci dilu neubranim slzam, nejak me to dojima

    superkarma: 0 07.06.2006, 09:44:21
  11. avatar
    [8] malenina [*]

    Na vině jsou z 99% rodiče. To, co jim řekne chůva, najdou i v knížce, kdyby opravdu chtěli tyto problémy řešit

    superkarma: 0 07.06.2006, 09:24:14
  12. avatar
    [7] axikola [*]

    Pořad sleduji a tato chůva se mi líbí nejvíc.Kdybych já měla nějaké problémy s dětmi styděla bych se to řešit před celým národem, ani ta dovolená by mě k tomu nedonutila.

    superkarma: 0 07.06.2006, 08:53:19
  13. avatar
    [6] Lucie25 [*]

    Ten pořad v televizi hodně zkresluje. Natáčeli jedno dítě u nás ve školce - uplně normální pohodová holčička a v pořadu z ní udělali zlobivýho fakana Štáb jí při natáčení pobízel: zlob, vztekej se, plač, křič a nakonec z toho vzešlo, jak jim chůva děsně pomohla, když po týdnu odcházela, byl z dítěte anděl. A rodiče pak mimo kameru jasně řekli, že to dělali kvůli té dovolené
    No ale abych jen nepomlouvala, některé rady jsou docela dobré a dají se použít.

    superkarma: 0 07.06.2006, 08:40:58
  14. avatar
    [5] Beruška1 [*]

    Mně se ten pořad moc líbí a tahle chůva je nejsympatičtější ze všech.

    superkarma: 0 07.06.2006, 08:24:32
  15. avatar
    [3] Irka1 [*]

    teda ta posledni fotka .....bojim

    superkarma: 0 07.06.2006, 06:33:39
  16. avatar
    [1] svetluszka [*]

    jo, to je ta "Chůvanka" z minulýho týdne... ...zrovna tenhle díl s dvojčatama jsem viděla.

    superkarma: 0 07.06.2006, 06:24:42

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme