Přečtěte si další zajímavý, skoro až neuvěřitelný příběh tří sester, z nichž jednou je právě naše čtenářka Iva K. Mimo jiné dozvíte i o reparátu „ z tělocviku“!

Přeji krásný den,

Jako malé dítě a zvlášť na prvním stupni jsem se na konci školního roku vysvědčení nebála. Do školy jsem šla s kytičkou  pro paní učitelku a nejhorší známku jsem měla snad jen dvojku. Ze začátku jsem se do školy moc připravovat nemusela, šlo to samo, na vyšším stupni už učení přibylo a v knihách jsem  byla začtená stále.  Na vyšším stupni se mi na vysvědčení objevila i trojka. Což jsem sice obrečela, ale svůj průměr jsem si udržela. Vždy jsem si říkala, že se to dá spravit a v pololetí zabrat a známku si zlepšit. Jako odměnu jsme se sestrou většinou dostaly pohár a doma to pěkně oslavily. Maminka z toho nikdy nedělala vědu. Pochválila nám vysvědčení i s trojkami, ale dostaly jsme kázání  o vzdělání a o tom, že se učíme hlavně pro sebe.

Zato náš benjamínek o 11 let mladší sestra nosila domů každým rokem vyznamenání. Nechápala jsem, jak to dělá. Já, průměrný žák, jsem nad učením seděla pořád. Před každou písemkou jsem skoro nespala a učila se, nebo aspoň sepisovala taháky. A ona při příchodu domů mrskla aktovku do kouta a celý den jí nebylo.  Jak byla ale pod dohledem nás starších sester a mamky, ještě se ukočírovat dala. Ale na střední, to s ní šlo z kopce. Přitom na školu  nemusela dělat ani přijímačky, vzali ji hned s vyznamenáním. Jenže na střední už se musí makat. Učení je dvojnásobek co na základce. Nekonečná volnost na intru a plno rádoby kamarádíčků, kteří rádi svedou na scestí. Tak se stalo, že náš miláček rodičů, benjamínek a jedničkář procházel v prvních ročnících sotva se čtyřkama. Bez sebekázně s hlavou zamotanou drogami a kamarádkami, které ji v tom jen podporovali. Už nevím, jestli tu střední dělala pět  nebo šest let. Faktem ale zůstává, že skončila asi třikrát ve třetím ročníku. Dvakrát neudělala reparát z němčiny a během prázdnin místo učení lítala z jednoho tahu na druhý, zajela si i na Hip hop festival a flákala se dál. Jak se dalo čekat, mamce došla trpělivost a školu ji dál odmítla platit. Dnes má moje sestra základní vzdělání a čeká, že ji někde vezmou do práce.

Moje starší sestra zase narazila ve svém učňáku na blbce učitele. V tělocviku sepisovala písemky jak udělat sestavu, kolik se dá průměrně hodit granátem a kdo udělal rekord na olympijských hrách. Po pár hodinách začala tělocvik bojkotovat a nakonec se tam neukázala celý rok. Učitel jí to ale nedaroval a na konci školního roku jí čekalo neklasifikování a reparát. Čekala všechno, ale co si na ní učitel připravil opravdu ne.  Před školou na ni čekal s kosou:) Musela posekat louku nad školou. Jenže to pro ni nebyl problém (u babičky jsme kosily louku kosou často)  a naprosto mu vytřela zrak. Domů pak přijela s krásným vysvědčením a s jedničkou z tělocviku :)  

Život není ale jen o vzdělání a množství diplomů. Když někdo nemá známosti, slušnou práci stejně nedostane. Dobrá práce je dneska jako výhra v loterii. A jen na výši dosaženého vzdělání to opravdu není.   Znám naprosto nepoužitelné inženýry, kteří nakonec dělají dělníky a lidi se základním vzděláním, kteří se vypracovali na vedoucí pozici. Život s člověkem stejně zatočí a je už jen na jeho pevné vůli, vytrvalosti a o štěstí, jestli se v životě uchytí a najde si své štěstí. Jak v partnerství, tak v práci.

Mějte se krásně své děti jen chvalte a chvalte. Snaha se přece musí ocenit.
Iva K.

pozn.red.: text nebyl redakčně upraven

_________________________

Další úžasný příspěvek, i když v té fázi s mladší sestrou mě až mrazilo.
Ovšem u sekání školní louky, to jsme se tady bavili všichni. To snad není ani možné :) Ještě, že vaše sestra nepoužila ono známé: „seču, troubo“ – a učitel by byl v tu ránu bez nohy :)))
Děkuji, že jste napsala a přeju vám krásné prázdniny!
Saša

Téma dnešního dne: Vysvědčení

  • Jaképak dnes přinesli vaše děti (vnuci) vysvědčení?
  • Nadáváte jim za špatné známky, nebo je naopak povzbudíte?
  • Vzpomeňte i na svá školní vysvědčení, šly jste domů se strachem nebo s radostí?
  • Kdy se vám zhoršily (pokud tedy) známky?
  • Dokázaly jste si je zlepšit?
  • Uplatnily jste někdy v životě předmět, který vám nešel, který jste nenáviděly?
  • Mají dnešní děti učivo náročnější než my?
  • Jste k nim benevolentní?
  • A co třeba zkušenosti s učiteli?
  • Dali někdy vašim dětem známku, kterou si nezasloužilo?
  • Půjdete s dětmi oslavit vysvědčení a konec školního roku?
  • Slavily jste ho i i vy se svými rodiči?

Nabízí se řada dalších otázek, ale vy už budete vědět o čem psát.
Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Dárečků je dost: pro tatínka antistresový gumový panáček, pro maminku sladká bonboniéra a pro dítko balíček Marťánci, obsahující mulitivitamínový nápoj a „mluvící“ pero :)

darecek..

Reklama