Dnešní téma mi nedá, abych něco nenapsala také na téma Bulharsko. Jako malá (5 let) jsem s matkou, babičkou a bratrem navštívila Bulharsko - Balčik. Pamatuju si řádění ve vlnách, hotel s brouky - šváby, docela dobrou zeleninu, úžasné teplo, stavění pískových hradů a velké, převeliké kaktusy v Botanické zahradě.

Dneska, jsem matka od  18 letého syna, 17 leté slečny a s těmi a svojí maminkou jsem vyrazila znovu do Bulharska na doporučení známých a kamarádů“ je tam krásně, hotely nové, není tam draho“.

Prohlédla jsem katalogy, informace na webu a zvolila  Nessebar- městečko chráněné UNESCO na pobřeží.

 Abych podala vyváženou informaci, začnu pozitivy:

  • Je tam pořád vedro-37-38°C, moře je jako kafe ( i moje mamka se koupala a ta vleze do vody  s téměř 37°C).
  • Není tam draho. Pravda, má to háček, pro anglicky mluvící je tam dráže.
  • Hotel byl nový, švábů a jiné havěti prostý.

Na vyvážení i několik negativ:

  • V našem hotelu vařili podle  zásady“ hodně mastit, olej stále točit, měnit až po dlouhé, předlouhé době“.
  • Všudypřítomný binec- odpadky, papírky, plevel  za rohem od hlavní ulice.
  • Anglicky , francouzky mluví jen málo lidí, ze 3 recepčních 1 a jedna rozpačitě. V restauraci 50%, v obchodech 30%.

Naše cesta tam i zpět proběhla dobře. Podívala jsem se s „dětmi“ do Istanbulu a bylo tam krásně a  všichni jsme byli ve Varně a blízkém klášteře Alagia tesaném ve skále.

Všichni jsme měli průjem od prostého po tragický. Pokud jsme nevyhledávali toaletu, koupali jsme se. Je pravda, že pokud si nekoupíte slunečník a  raději + lehátko nebo 2, nemáte na pláži moc místa.

My chodili na severní pláž- celkem malá a dost plná. Pak jsme se podívali na jižní, která se táhne až ke Slunečném pobřeží a změnili názor. Je tam plno, že  kličkováním mezi ručníky proběhne jen zdatný běžec orientačních závodů. Autobusy navečer vozili lidi tak, že byli jako sardinky- skutečně se všichni „ sblížili“. Zlatá naše severní plážička.

Historické městečko je kouzelné. Když jsme byli schopni dojít ty asi 3 km až do něj a pobýt bez odbíhání, užili jsme si podvečerních „Floutkování“ po uličkách. Kostely nádherné od stojích k rozpadlým,  malebné rybářské domečky, hodně prodejců možného i nemožného.

Celkově jsem si připadala jako v „socíku“- deja vue. Všude se dalo domluvit rusky a  protože jsem starší dáma,  mluvila jsem. Tím jsem uváděla  mláďata v úžas, že nejen  mluvím „ tou hatmatilkou“, ale chytám se a čtu hlaholici“ ty jejich bukvy“.

Pokud máte dobrá střeva  a dobrodružnou povahu, mluvíte rusky, vřele doporučuju. Pro umírněnější cestovatele  radím volit jinou zem.

Iva

Pozn. red. : Text nebyla redakčně upraven

Pěkný souhr - Bulharsko ANO/NE :)


  • Cestujete rádi?
  • Čím nejraději?
  • Co vás veselého potkalo na vašich cestách?
  • Co vás překvapilo?
  • Na co nikdy nezapomenete?
  • Jaká byla ta nejdelší, nejzajímavější, nejpovedenější cesta?
  • Jakou cestu už byste nikdy neopakovali?

    Pište mi na redakce@zena-in.cz

    heslo: cesta

Pište, budu se těšit na vaše cestovatelské příběhy, zážitky, povídky, zajímavé fotografie...

Kdo mě dnes nejvíce pobaví, rozesměje, překvapí, dostane krásnou dřevěnou kazetu s šesti druhy čajů Pickwick!

caje

Reklama