Když se řekne Paříž, většině se vybaví Eiffelovka, Louvre, Notre-Dame... mě kavárny a neuvěřitelně šmrncovní „baby". Ale ne, nejsem na holky, jen přiznávám, že mně pověstný šarm a kouzlo Francouzek fascinuje. 
A nejen mě.

Když se naše grafička Kačka po týdnu vrátila z Paříže, nemluvila o ničem jiném než o úžasné eleganci Pařížanek. A tak jsme si pěkně káply do noty. 
Zajímalo mě, jestli má na věc" stejný pohled. Tahala jsem z ní rozumy, co se nosí, a jestli stále platí, že Francouzky jsou nejšarmantnější ženy na světě. Tak se o nich mluví a tak si je pamatuji já.

Když jsem kdysi dávno navštívila Paříž, měla jsem na ni jen dva dny. Přesto vůbec nelituji rozhodnutí hodit památky za hlavu a jen tak se procházet ulicemi, utratit skromné kapesné za kafe na rohu bulváru a pozorovat cvrkot kolem. Takhle jsem se mohla (ve vší skromnosti) alespoň na chvíli cítit jednou z nich. Kupodivu jsem svým oblečením nebudila pohoršení, a tak jsem nabyla dojmu, že jsem splynula s davem, přijala jeho mimikry a nechala se zamilovaně unášet sladkou představou, že jsem Pařížankou.
Ve skutečnosti jsem byla jen nezajímavou a neviditelnou, ale to není podstatné. Tenkrát jsem se prostě zbláznila a tu iluzi mi už nikdo nevezme. 



Ale možná ve mně nějaký malý střípeček Paříže zůstal. Možná jsem se i za ty dva dny dokázala nakazit tím zázračným virem", kterému se říká francouzsky: chic, allure, charme.

Takže pojďte se podívat na ty nejčerstvější zprávy z pařížských ulic.
(A já si udělám takový malý testík, kolik francouzského charme ve mně zbylo. :-))


První dojem: Jsou nádherné. Ale ne v konvenčním slova smyslu. Pokud mají nějaký nedostatek, umí ho buď rafinovaně skrýt, nebo ho povýší na přednost a nosí ho s grácií. Většinou jsou drobné, štíhlé (málokdy potkáte tlustou ženu), upravené, přirozené a přitom velice ženské.
(Tento bod bych částečně splnila. Jsem také drobná a štíhlá ženská.)

Nosí decentní barvy. Převládá černá, ale i jemné pastely. Křiklavé barvy a nevkusné kombinace většinou nenajdete.
A když, tak to zaručeně není Francouzka.
(I v mém šatníku převažuje černá, i když poslední dobou pomalu přecházím na tmavě hnědou.)



Skoro nenosí džíny.
Spíš černé klasické kalhoty s rovnými nohavicemi a k nim třeba tenisky. Žádný extrém. Ani zvony, ani přehnaně úzké.
To potvrzuje fakt, že Francouzky nemají zapotřebí slepě kopírovat poslední trendy. Spíš si s nimi pohrávají po svém.
Mají fantazii, smysl pro detail.
(Džíny nosím, ale že bych zase vytáhla klasiku? S teniskami jsem ji už také párkrát měla a vůbec to nevypadalo špatně.)

Potrpí si na luxusní doplňky
Nosí hodně velké, skoro obří kabely. O Francouzkách je známé, že raději dlouho škudlí, aby si mohly koupit značkovou kabelku, protože by se nikdy nesnížily k laciné napodobenině.
(Ještě že jsem se v duchu plácla přes ruku, když jsem v Chorvatsku okukovala ty falešné vuittonky. Tašky nosím také velké, ale spíš z praktických důvodů. No vida, a ono je to i šik.)



Typické pro tyto dny
: Hodně se nosí hedvábné šátky, šály s volánky, plédy a ponča. Vše ležérně přehozené nebo úžasně naaranžované.
(Tak to je přesně moje parketa, tyhle kousky můžu.)
Kozačky ke všemu. Černé, neprůhledné punčochy nebo legíny.
(Tady mám mezery, na rozdíl od Francouzek se za své nedokonalé nohy stydím a raději je nevystavuji.)

Pokrývky hlavy

Klasické barety a bekovky šik nasazené.
(Také moje velká libůstka, v hučkách všech tvarů se doslova vyžívám.)

Účesy:
Přirozenost především. Přírodní (převážně hnědá) barva, žádné složité účesy, kontrastní melíry. Peroxidovou blondýnu vůbec nepotkáte.
Vždy mají čisté, lesklé, zdravé a skvěle ostříhané vlasy, od krátkých mikád po dlouhé.
(V účesech jsem konzervativní, jakákoliv vyumělkovanost je mi cizí, s barvami zásadně neexperimentuji. Teď jsem se nechala ostříhat na krátké mikádo.)



Líčení:
Perfektní pěstěná pleť bez nánosů líčidel.
Pokud jsou nalíčené, tak velmi nenápadně a decentně. Ovšem večerní líčení je výraznější.
(Čím jsem starší, tím se snažím být decentnější. Dokonce už i rtěnku jsem zavrhla.)

Manikúra
Buď nenápadná barva laku, nebo naopak červená. Krátké nehty. 
(Buď žádný lak, nebo bezbarvý, krátké nehty)

Vůně
Co by byla Paříž bez parfémů? Voní všichni. Muži i ženy. Převládají těžší, sladší a hlavně luxusní vůně.
(Na vůních nešetřím. Mezi mé nejoblíbenější značky patří právě ty francouzské. :-))



Výsledek testu: Shodnost takřka ve všech bodech.
Nebyla jsem v minulém životě náhodou Francouzkou?

Jak se vám líbí Francouzky a hlavně Pařížanky?
Myslíte, že jsou vhodným zdrojem inspirace?
V čem jsme my Češky horší, lepší nebo jiné?
Co myslíte, mají i Češky specifický styl?
Co ho charakterizuje?

 
Reklama