Nový muzikál Kladivo na čarodějnice na motivy knihy Václava Kaplického se již brzy objeví na prknech pražského Divadla Milenium.

 

Hvězdné obsazení v čele s Ilonou Csákovou, Sisou Sklovskou a Jiřím Zonygou slibuje velkolepou podívanou. Premiéra bude  30. 4. 2009 


Zkoušky začínají koncem února. Csáková, která v muzikálu ztvární hraběnku z Galle, na jejíž příkaz přijede do Velkých Losin obávaný inkvizitor Jindřich Boblig, se na premiéru už moc těší. Několikrát viděla stejnojmenný film a velmi se jí líbil.

 

„Tematicky mě to hodně zajímá. Byla to strašná doba plná soudních procesů a honů na čarodějnice. Tak jako každá nová práce, i tato mi určitě přinese nové zážitky. Jsem na ni opravdu nesmírně zvědavá. V Kladivu na čarodějnice hraji hraběnku, která do kraje povolá inkvizitora. Hraběnka přitom není typická záporná postava. Skutečně věří, že na jejím panství se odehrávají čarodějnické rituály,“ vysvětluje Korzu Ilona Csáková.

 

V muzikálu se objeví i Vladimír Marek, Vladimír Hron, Markéta Zehrerová, Martina Pártlová, Karol Csino, Richard Tesařík a mnoho dalších oblíbených celebrit. Temná doba čarodějnických procesů Čarodějnické procesy byly v českých zemích ojedinělé. Jediným územím, které významněji postihly, bylo Jesenicko a Šumpersko s převládajícím německým obyvatelstvem, které sousedilo se Slezskem. Odtud na naše území pronikala pověra o moci čarodějnic. Během 17. století zde bylo upáleno asi sto lidí.

 

Známý je případ Jindřicha Bobliga z Edelstadtu, který zneužil svého postavení světského inkvizičního soudce a vynucoval torturou (mučením) doznání ke smyšleným zločinům.

 

Šumperský děkan Kryštof Alois Lautner vystoupil jakožto zástupce církve na obranu čarodějnic, avšak i on sám po zinscenovaném procesu skončil v roce 1685 na hranici. Velmi negativní roli v celém případu ovšem sehrál Lautnerův představený, olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, který Lautnera Bobligovi vydal. K posledním procesům došlo v Šumperku roku 1696.

 

Procesy zachycuje též známý historický román Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice, podle něhož v roce 1969 natočil Otakar Vávra svůj slavný stejnojmenný film.

 

Původní Kladivo na čarodějnice (Malleus maleficarum) vydávají roku 1486 Heinrich Kramer a Jakob Sprenger. Jde o skutečnou, nelidsky brutální metodickou příručku pro inkvizitory, která nevyjímala ani děti od tří let. Celkový počet obětí čarodějnických procesů se pohybuje kolem 700 000. (red)
Reklama