Bulvár

I z lékaře se může stát bezdomovec

Přečtěte si neuvěřitelný příběh, který nám poslal čtenář s nickem Pavlasekzkarvine a končí krásnými slovy. „Je to asi hodně těžké z prachu a špíny ulice opět vstát a jít, najít práci a ukázat, co dovedou. A proto nikým nepohrdám. Doba je zlá a stát se může cokoli.“

Marka znám od dětství. Je o dost mladší, než jsem já. Pochází ze stejné vesnice v Čechách, jako já a ani jsem netušil, že se přestěhoval, stejně jako já, na severní Moravu.  Škola mu šla dobře, patřil mezi premianty. A tak ještě v Čechách vystudoval medicínu. Pak potkal svou lásku Marcelu a šel za hlasem svého srdce. Marcela bydlela v Ostravě, a když se k ní Marek přistěhoval, dostal místo v nemocnici.

Narodil se jim syn a Marek prožíval pravé rodinné štěstí. Po pěti letech se jejich manželství rozpadlo. Velký byt, kde žili, patřil Marcele, která si sem nastěhovala svého nového přítele. Marek musel pryč. Jako lékař vydělával sice slušné peníze. Ty ale stejně rychle utrácela jeho žena. Tvrdila, že pro rodinu. Pravdou je, že když Marek opouštěl po rozvodu byt, odnášel si jen o igelitku víc, než když tam přišel. K těmto igelitkám odcházel také s ojetým autem ve zbytkové hodnotě.

Jeho adresou se ze dne na den stala ulice. Přespával u přátel, ti ho ale po týdnu nebo dvou vždy s nějakým odůvodněním vystěhovali. A přišel první den, který musel strávit na ulici. Marek, vždy upravený, čistotný doktůrek v brejličkách, byl bezdomovec! Když bylo teplo, spal ve svém autíčku někde na parkovišti. Horší to bylo, když přišla zima. I s hygienou byla potíž. Do práce musel chodit upravený, čistý.

Snažil se využívat nemocničního zařízení, aby se osprchoval, oholil a vůbec upravil. Přesto na Markovi začalo být vidět, že jeho život je poněkud složitý. A tak jeho nadřízený taktně Marka upozornil, že s ním není spokojen. To Marek chápal. A přestože se snažil, seč mohl, aby dal svůj život opět dohromady, nedařilo se mu. Na byt neměl naspořeno, nemocniční svobodárny byly nemilosrdně obsazeny a na ulici neměl ani dostatek klidu na odpočinek. Začal chodit do práce unavený a čekala ho výpověď.

S tou přišly další existenční potíže. Do té doby měl výplatu, která ho uživila, a snažil se uspořit nějakou tu korunu, aby měl na byt. Teď se i tato vidina rozplynula. Hledal práci a úspory se pomalu, ale jistě měnily na rohlíky, levné salámy, paštiky a další nezbytně nutné potraviny. Tehdy se odhodlal a navštívil své kamarády. Já o něm tehdy ani nevěděl, proto ke mně nepřišel. Ale obešel pár bývalých kolegů z práce a známé, s kterými trávíval čas. S nepořízenou.

Nikdo Markovi nepůjčil peníze, ani mu jinak nepomohl. Když hledal práci vhodnou pro své vzdělání, nebyl nikdy vybrán. Tušil, že za tím vším je také jeho vzhled. Život na ulici se podepsal na jeho fyzické schránce. A když se s diplomem hlásil na „obyčejné“ práce, vybrali také někoho jiného. Do té doby optimistický Marek propadal pesimismu. Přátelé se k němu otočili zády, jeho bývalá žena si žila spokojený život se svým novým přítelem a jeho vlastní syn k němu nesměl. Pomalu začal říkat „táto“ tomu cizímu chlapovi, s kterým od rozvodu žil.

A pak se mu poštěstilo dostat se přes německou pracovní agenturu na práci do Německa. Bylo to montování bezpečnostních zařízení, s čímž neměl žádné zkušenosti. Uměl ale jazyk a musel brát, co bylo. Navíc práce byla včetně ubytování! Prodal stařičké auto, aby měl na cestu, a vydal se do Německa.

     Já ho potkal až po letech, kdy mi vyprávěl svůj příběh. V Německu se živil těžkou, ale dobře placenou prací. Bydlel na ubytovně s ostatními dělníky a proti posledním letem si žil dobře. Stával se opět člověkem. Měl kde spát, co jíst a našel si nové přátele. A pak se na klinice v Německu uvolnilo místo lékaře. Sebral veškerou odvahu a zúčastnil se výběrového řízení. Postoupil do druhého kola a místo nakonec dostal. Začal vydělávat takové peníze, které nikdy předtím nevydělával. Jeho pacienti k němu vzhlíželi a vážili si ho.

     Po pěti letech se dozvěděl, že jeho bývalá žena je v léčebně. Přítel se s ní rozešel, ona to nezvládla a začala pít alkohol. Musel se vrátit do Česka pro syna. Bylo to zvláštní, když přijížděl do rodné země. Prošel si město, kudy chodíval jako vážený lékař, a kde trávil čas také jako bezdomovec. A potkal bývalé přátele. Ty, kteří se k němu otočili zády, když přišel s prosbou o pomoc. Nyní tudy chodil v obleku, kravatě a na první pohled bylo znát, že je dobře situovaným člověkem. A „přátelé“ ho najednou opět začali poznávat. A nejen to. Zvali ho k sobě, lstivě poklepávali po ramenou a pochlebovali mu. Marek s nimi ale neztrácel svůj čas. Vyzvedl syna, vyřídil potřebné papíry a vrátil se, nyní i se svým synem, do Německa.

     Dnes žije Marek v cizí zemi, kde je uznáván a našel v ní nový domov. Nikdy ale nezapomněl na tu dobu, kdy byl skutečně na dně a žil na ulici. Dokáže naslouchat potřebným, pomoci v nouzi a vždy podat přátelskou ruku.

     A nyní můj názor na bezdomovce:

V dnešní době sociálních (ne)jistot nikdy nikdo nemůže říct, že se neocitne právě na dlažbě, bez bydlení, bez peněz a, bohužel, také bez přátel. Uvědomuji si, že mnozí z oněch lidí se často do své situace dostali svým vlastním přičiněním. A mnozí z nich by také nikdy dobrovolně nesáhli na práci! Přesto nikdy nemůžete říct, že ten, kterého potkáte, není např. stejný jako můj kamarád Marek. Odsuzuji ty, kteří každou korunu vymění za alkohol a cigarety, rezignovali a jejich bytí je omezeno jen na pouhé dýchání, povalování se a žebrotu. Přesto jsou mezi nimi i lidé, kteří chtějí a touží něco se svou situací dělat. Je to asi hodně těžké z prachu a špíny ulice opět vstát a jít, najít práci a ukázat, co dovedou. A proto nikým nepohrdám. Doba je zlá a stát se může cokoli. Důležité je dlouho neležet, ale najít sílu vstát, jít a růst.

     S pozdravem

Pavlasekzkarvine

Tak to je opravdu neskutečný příběh. Naštěstí skončil dobře, ale přesto se ptám. Musel to Marek nechat dojít tak daleko? Copak neexistovala možnost přespávat někde v nemocnici? Jako lékař měl určitě slušný plat a mohl si zaplatit nějaký podnájem.

Co vy na to, milé ženy-in? Slyšely jste někdy o něčem podobném? Může člověk, který měl vzdělání, postavení a peníze padnout tak hluboko?

Napište nám na: redakce@zena-in.cz

   
13.02.2012 - Příběhy - autor: Dana Haklová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [34] Suzanne [*]

    Ač šťastná za takový konec, souhlasím s prvními příspěvky - proč si nenašel podnájem? Že neměl našetřeno na byt... to nemá spousta lidí. Mně je čtyřicet, bydlíme s mužem v nájemním bytěSml80 Chápu, že nemocniční ubytovna byla obsazená, ale možností je tolik! Celou situaci bych svedla na depresi, do které se dostal. To pak skutečně není síla na normální řešení situace. Přátelé pomáhají chvíli, ale pak už si musí pomoci sám a tenhle pán zřejmě musel dojít až na dno. Že mu přátelé nepůjčili? Chápu je - já půjčila a už to neuvidímSml80

    blesksoft — #7 Když se muž v přechodu zamiluje do mladší, manželka se může konečně začít starat sama o sebeSml57

    superkarma: 0 23.02.2012, 12:55:09
  2. [33] ozón [*]

    Tak to je ale jeden případ  z  tisíce , možná  i  více . Jsem přesvědčena , že  většina  bezdomovců si  přivodila tuto  situaci vlastním  přičiněním. Sice nikdo  nevíme co se může  všechno  stát i já si říkám co kdybych skončila pod  mostem .  Ale  abych jim přispívala  na  Okenu  nebo  jiné podobné pití , to tedy  ne . Určitě při troše dobré vůle může každý najít práci a levnou  ubytovnu .

    superkarma: 0 23.02.2012, 10:58:35
  3. avatar
    [32] tepito [*]

    není bezdomovec jako bezdomovec...

    superkarma: 0 23.02.2012, 10:45:07
  4. avatar
    [31] saruz [*]

    Pěkný příběh se šťastným koncem.

    superkarma: 0 14.02.2012, 19:12:19

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [30] Jala [*]

    Ač smutný příběh, četlo se to moc dobře a taky aspoň jeden z mála s dobrým koncem.

    superkarma: 0 13.02.2012, 23:51:53
  2. [29] Trefa [*]

    Trefa:je to neuveritelne,ale kazdy z nas,muze tak dopadnout.

    superkarma: 0 13.02.2012, 22:50:59
  3. avatar
    [28] HankaPU [*]

    Gratuluji k vítězství...je to hezky napsaný příběh o využité druhé šanci. Tu život většinou nabídne, ale jen připravení se jí chopí...ostatní raději nadávají a chlastají. Sml63

    superkarma: 0 13.02.2012, 20:06:44
  4. avatar
    [27] ekleinovka [*]

    Takových podobných případů je více než dost - kdy je jeden alkoholik a pak vše končí špatně.Ještě,že se z toho vymotal a začal znovu,to je dobřeSml67

    superkarma: 0 13.02.2012, 19:49:07
  5. avatar
    [26] Krupová [*]

    dojemný příběh. Cesty páně jsou nevyspytatelné Sml80

    superkarma: 0 13.02.2012, 18:22:46
  6. [25] kamir [*]

    hezky napsanéSml59

    superkarma: 0 13.02.2012, 18:06:54
  7. [24] anina4 [*]

    hlavně,že to dobře dopadlo,ale ne vždy to tak bývá

    superkarma: 0 13.02.2012, 17:48:52
  8. avatar
    [23] v.poho [*]

    Bébina — #19 Známá to měla řešit soudním vystěhováním. Pak mu musí sice zajistit náhradní ubytování, ale to neznamená, že byt. Je sám. Takže klidně ubytovnu. Anebo pronájem.

    Dál už je to jeho boj....

    superkarma: 0 13.02.2012, 17:47:01
  9. [22] czempkova [*]

    zajímavý příběh,ale z dobrým koncem

    superkarma: 0 13.02.2012, 17:42:28
  10. [21] dadma [*]

    Bébina — #19 Pokud to byl byt jeho ženy již před sňatkem,tak mu nemusí nic hledat a nezachrání tě ani trvalý pobyt.Když někoho nechci ve svém bytě či domě musí pryč.Něco jiného pokud je byt společný.

    superkarma: 0 13.02.2012, 17:10:47
  11. [20] dadma [*]

    Je to tak.Dnes člověk neví.Přijde o práci nebo onemocní,druhý partner se na něho vykašle a ještě mu sebere co se dá a je to .Tady byl popsán příběh inteligentního ,vzdělaného člověka a přesto skončil na ulici.Je smutné, že mu nikdo doma nepomohl.Jsem moc ráda, že to vše dobře dopadlo a přeji panu doktorovi i když v cizí zemi lepší kolegy a přátele.

    superkarma: 1 13.02.2012, 17:08:34
  12. [19] Bébina [*]

    Altamora — #11 Pokud mam nekde trvale bydliste, muzou me vyhazovat jak chteji, ale odejit nemusim, pokud mi nenajdou nahradni adekvatni bydleni. Znama se takhle rozvedla, byt byl jeji, ale jeji ex tam jeste strasil hodne let, nechtel se odstehovat ke sve matce.

    1. na komentář reaguje dadma — #21
    2. na komentář reaguje v.poho — #23
    superkarma: 0 13.02.2012, 16:57:04
  13. avatar
    [18] Jindriska8 [*]

    Vše dopadlo dobře Sml67

    superkarma: 0 13.02.2012, 16:51:21
  14. [17] magic11 [*]

    Nikdy neříkej nikdy...

    superkarma: 0 13.02.2012, 16:41:34
  15. avatar
    [16] v.poho [*]

    pinokio — #15 Však právě. Podle tohohle příběhu by musel jako bezdomovec skončit každý druhý rozvedený chlap.

    Jen jestli v tom nebyla ještě lahvička....Sml80

    superkarma: 0 13.02.2012, 16:18:05
  16. [15] pinokio [*]

    Věrulinka — #5 nějak se mi to nezdá,kamarádka dělá v Ostravě v nemocnice,a když se rozváděla s mužem,nemocnice ji okamžitě zařídila ubytovnu,a to i přesto,že měla malé dítě.

    1. na komentář reaguje v.poho — #16
    superkarma: 0 13.02.2012, 16:15:56
  17. [14] Rikina [*]

    átéčko — #12 tak to bych chtěla vidět, která sestra by byla žhavá se postarat o doktora s dvěma igelitkama, kterej nemá kde spát. Sml57 Obvykle je to opačně, sestry jsou ty, co očekávají od známosti s doktorem postup na společenském žebříčku.

    superkarma: 2 13.02.2012, 16:07:38
  18. avatar
    [13] v.poho [*]

    átéčko — #12 Sml67

    ...a tady je vidět, že zdravý a silný jedinec si vždy poradí!Sml30Sml30Sml30

    superkarma: 0 13.02.2012, 15:47:58
  19. avatar
    [12] átéčko [*]

    Kurnik, kdyby sbalil nějakou sestru, z nemocnice, nemusel padnout na dno!

    1. na komentář reaguje v.poho — #13
    2. na komentář reaguje Rikina — #14
    superkarma: 1 13.02.2012, 15:46:06
  20. avatar
    [11] Altamora [*]

    blesksoft — #7 Muži v přechodu mají děti už odrostlé. Takže odkopnutá manželka se musí postarat už jen sama o sebe.  Ono to jde. Špatně, nepříjemně, bolestně, ale jde. Můžu se stát bezdomovcem, ale neskončím na ulici. I na levné ubytovně ve společnosti pochybných existencí se dá přežívat lépe než někde ve stanu.

    1. na komentář reaguje Bébina — #19
    superkarma: 0 13.02.2012, 15:17:48
  21. [10] Rikina [*]

    No, pán měl docela kliku, při vší smůle. Sml57 Budiž mu to přáno. Teda ten dobrý konec... ačkoli, možná kdyby byl nedostal tu životní lekci, mohl na tom být dnes hůř. Možná je dobře, že se musel podívat na dno. Sml80

    superkarma: 0 13.02.2012, 15:15:16
  22. avatar
    [9] vodfon, kolie [*]

    velice smuttnéSml80

    superkarma: 0 13.02.2012, 15:10:40
  23. [8] Rikina [*]

    *modrá — #3  "nemocniční svobodárny byly nemilosrdně obsazeny" - se píše v článku. Tak asi proto. Sml80 

    superkarma: 1 13.02.2012, 15:10:13
  24. avatar
    [7] blesksoft [*]

    ano nikdy nevíme kde skončíme - muži v přechodu se snadno zamilují do dvacítky a všechno kolem ničí a pak manželka i s dětma skončí v azylovém domě a když děti odrostou tak na ulici

    1. na komentář reaguje Altamora — #11
    2. na komentář reaguje Suzanne — #34
    superkarma: 0 13.02.2012, 14:53:35
  25. avatar
    [6] Altamora [*]

    V Ostravě je docela dost ubytoven, po zavření dolů se horníci vrátili ke svým rodinám v jiných okresech a ubytovny se otevřely ostatním zájemcům. Proč si něco takového nenašel? Možná, že byl v depresi. Zvláštní, že to na něm kamarádi lékaři nepoznali. Asi kovářova kobyla ... Muži jsou skutečně to slabší pohlaví, které si neumí poradit v běžných situacích. Na ulici jsou i ženy, ale to jsou většinou alkoholičky nebo feťačky, běžná žena si nějak poradí, aby neklesla tak hluboko.

    superkarma: 0 13.02.2012, 14:44:06
  26. avatar
    [5] Věrulinka [*]

    Smutný příběh, ale nemohu si odpustit:

    1- že nehledal podnájem, těch nabídek je po revoluci po celý roky tolik

    2-kdyby svému nadřízenému (primář) vypověděl svoji situaci, na 100% by mu pomohl sehnat ubytovnu Sml67, vždy mají v záloze pro své lékaře Sml67

    No, hlavně že se dobře uchytil venku a má syna u sebe Sml67

    1. na komentář reaguje pinokio — #15
    superkarma: 0 13.02.2012, 14:34:37
  27. avatar
    [4] migulka [*]

    Je to smutný příběh s dobrým koncemSml22Sml22

    superkarma: 0 13.02.2012, 14:11:09
  28. avatar
    [3] *modrá [*]

    hm taky nechápu proč nešel na ubytovnu, nemocnice jistě nějakou měla...

    1. na komentář reaguje Rikina — #8
    superkarma: 0 13.02.2012, 14:06:53
  29. [2] jithule [*]

    to je síla

    superkarma: 0 13.02.2012, 13:59:03
  30. avatar
    [1] v.poho [*]

    To je to, co mě taky hned napadlo. Vždyť byl zaměstnaný. Měl příjem.  Proč si nenašel nějaký menší pronájem nebo podnájem?

    Co si budeme povídat: kamarádku na návštěvě ráda uvidím, ale po týdnu, 14 dnech už se mi taky bude doma zajídat.....Sml80

    Přece nemohl čekat, že bude spát po známých, než si našetří na byt.....

    superkarma: 1 13.02.2012, 13:56:59

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme