Reklama

Čtenářka eli.emanuela začíná mít Velikonoce pomalu ráda. Ovšem jako většina žen, také až v dospělosti, kdy si je může zařídit podle „svého“.

Dobrý den, posílám příspěvek k dnešnímu tématu.

I na Velikonocích se dá najít něco pěkného

Stejně jako mnoho žen v mém okolí, i já nemám Velikonoce ráda. No, spíš je nesnáším. Jako dítě jsem nejedny Velikonoce strávila na vesnici, kde se tradice opravdu pečlivě dodržovaly. Nebavilo mě barvení vajíček a ještě víc jsem nesnášela, že mě kdejaký kluk může beztrestně zmlátit. Žádné symbolické šlehání, řada kluků se opravdu vyžívala v surovém bití.

Ve škole mě pak vytáčeli mí spolužáci. Ještě týden po Velikonocích měli na svačinu čokoládová vajíčka. Já, milovnice čokolády, jsem to vnímala jako obrovskou nespravedlnost. Proč oni dostanou tolik čokolády a já nic, a to jen proto, že jsem holka?

Velikonoce pro mě byly symbolem velké nespravedlnosti a svátkem, který jsem chtěla přežít. Byla bych ochotná obětovat i ty volné dny a jít do školy i o víkendu, jen kdyby Velikonoce nebyly.

Teď v dospělosti se můj postoj trošku změnil. Stále nemám Velikonoce nijak zvlášť v oblibě. U nás doma se nekoná žádný horečnatý úklid a velikonoční výzdobu včetně kraslic byste tu hledali marně. Přesto jsem na těchto svátcích našla jedno pozitivum. Moji spolužáci ze střední školy tyto svátky dodržují a každý rok se stavují u holek z naší party, včetně mě. Během roku bohužel nemám možnost se s nimi vídat. Většinou se jim podaří sejít se jen jednou za půl roku, protože jindy se jim jejich školní a pracovní povinnosti dokonale kříží. Jeden se navíc přestěhoval na druhý konec republiky za prací. A když už se sraz koná, já se zúčastnit většinou nemohu. Jsem z nich jediná „dětná“, takže místo vysedávání v (zakouřené) hospůdce jsem tuhle musela kojit, jindy číst pohádku před spaním, ... Jsem proto ráda, že aspoň na Velikonoce se s nimi mohu na pár chvil vidět a popovídat si s nimi. Na Velikonoční pondělí se prostě vždycky sejdou, i kdyby ještě den předtím byli div ne na opačném konci Země. :) A jak postupně obchází holky, přibírají je k sobě do auta a k nám už přijíždí jako hodně početná skupinka, takže vidím nejen kluky, ale i holky. Tohle je jediný světlý bod, který na těchto jinak nesympatických svátcích vidím. A pomalu začínám mít Velikonoce ráda. :)

S přáním krásného dne

eli.emanuela

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

 

Dnes posíláte příspěvky na téma: Jaký máte vztah k Velikonocům?

Všude kolem nás vládne už po nějaký čas velikonoční nálada. Pro někoho příjemná, pro jiné stresující. V každé rodině panují jiné tradice, jiné zvyklosti..., a v některé třeba i žádné.

Vztah k Velikonocům (stejně jako třeba i k Vánocům) si přinášíme už od dětství. A stejně tak i naše děti si pak tento vztah ponesou dál ve svém životě.

Není jednoduché vymyslet originální téma v souvislosti se svátky, které se rok co rok opakují. Na druhou stranu jsou rok co rok originálnější vaše příběhy a názory. Těšíme se na ně, stejně jako na blížící se Velikonoce.

Napište nám o svém vztahu k velikonočním svátkům, o tom jak a s kým je prožíváte, zda dodržujete rodinné tradice či nikoliv, zda už máte vymeteny pavučinky, zda už máte nazdobeno a nebo za sebou zamknete dveře a ujedete pryč.

Příspěvky posílejte na redakční e-mail redakce@zena-in.cz

Ten nejlepší odměníme krásnou „jarní“ knihou“ - Velká kniha o bylinkách

 

kniha