Charita je slovo, které moc nepoužívám, těžko se to vysvětluje, ale ač jsem nikoho nežádala o pomoc, vím moc dobře, jaké to je, ocitnout se v nouzi. Dokážu si proto představit, jak těžké musí být přijímat od někoho milodary.

Naprostou samozřejmostí je pro mne a vlastně pro celou mou rodinu to, že můžeme- li pomoci, kde je potřeba, uděláme to, nestojíme ale o nějaké zdůrazňování toho, že se tak stalo. Máme trvalý příkaz kočičímu útulku, jsem v registru dárců kostní dřeně, chystám se na dárcovství krve, kde o mne zatím kvůli těhotenství a pak kojení nestáli.

Krom dobrého pocitu, že tahle pomoc alespoň trošku pomůže dobré věci, mi to dává ještě něco... chodím na jedny maminkovské" stránky, kde mimo debat a prodejů věciček po dětech probíhají i sbírky. Objevilo se tam pár příběhů maminek, které neměly to štěstí mít zdravé děti, a když pročítáte řádky o tom, kolik toho může mít za sebou takový malý človíček, který celý svůj krátký život tráví po nemocnicích a operacích, ale stále se dokáže usmívat, uvědomíte si, že mít zdravé dítě není samozřejmost a že máte obrovské štěstí.

Veliká solidarita maminek, ať už jde o ty, které můžou přispět finančně, nebo těch, které pošlou alespoň hračky, nebo oblečení po svém dítěti je něco, co v dnešní době dokáže opravdu příjemně překvapit. S chlapečkem, o kterého jde, se ostatní maminky s dětmi občas setkávají a rozzářená dětské očička a bezstarostný smích jsou jim asi tím největším oceněním. Kamarádka má také cvrčka, který neměl to štěstí být zdravý a ve dvou letech má za sebou už pět operací a můžu říct, že když sledujete dvouletého rozumbradu, který si hraje s panenkou na zavádění infuze, moc úsměvné to není.

Jako dost lidí i já jsem hodně obezřetná dát někomu peníze, předem pochybuji, zda budou využity na věc, kterou je sbírka zaštítěna, ale jsou věci, které může udělat snad každý z nás. Když projdete byt, určitě narazíte na přezdobenou keramiku od tchýně, kterou jste šoupla do skříně a snažíte se na ni zapomenout, já ji věnovala do domova důchodců, kde některé z babiček, které si na tohle potrpí, udělá radost k Ježíšku, když už na ni příbuzní neměli čas ani o svátcích. Staré deky zase poslouží pejsanům nebo kočkám v útulku, oblečení po dítěti, které je stále pěkné, ráda dám některé z maminek, která pro svého prcka musí krom těch obyčejných věcí ještě kupovat takové, které ho udrží při životě... vím, že je tenhle můj příspěvek hodně zmatený, ale je tolik věcí, kterými můžeme všichni alespoň trochu pomoci tam, kde je potřeba, a vůbec nevadí, že jsou to jen maličkosti. I moře se skládá z malých kapek, a když nebudeme lhostejní a uděláme alespoň to málo, co můžeme, určitě to pomůže.

Z_U_Z_U


Děkujeme za nádherný příspěvek.

Kéž by takových malých kapek bylo víc... Rozhodně by to nakonec pomohlo nám všem...

Co si o charitě myslíte Vy, ženy-in? Podílíte se na ní nějak? Můžete ostatním doporučit, čím a jak mohou přispět? Napište nám o tom na redakce@zena-in.cz!

Reklama