Alena je matkou dvou chlapců. Snaží se, aby děti měly maximum péče, když už na ně jejich otec nemá čas. Oni přesto mají tátu raději. A Alena je z toho nešťastná.

Alenin manžel je ředitelem v bance. Na děti nemá přes týden čas, často ho rodina nevidí i několik dní. Ona, jako matka se snaží, aby chlapcům dávala co nejvíce lásky. Synové ale mají tátu raději, podle Aleniných slov.

„Jsem s nimi nepřetržitě. Vozím je do školy a školky, po kroužcích, hrajeme si, neustále něco podnikáme, zkrátka, dělám vše, abych jim nahradila i tátu. Ten se jim totiž věnuje většinou jen o víkendech, líčí Alena. Ta svému muži nic nezazlívá, jelikož byla s jeho prací obeznámena od samého začátku. Navíc, on živí celou rodinu. Alena je doma, aby se synům mohla věnovat. Co jí vadí, je to, že chlapci matčinu lásku neopětují. Má pocit, že podstatně více sympatií má otec a je z toho smutná.

tatínek

Nenechte si ujít:

„Je mi to tak líto. Chci být tou nejlepší matkou, ale pořád je to málo. Když je doma manžel, nikdo po mně ani neštěkne. Kluci jsou s ním a dělají vše, co jim řekne. Pokud zavelím, ať jdou do postele, remcají, ale jeho poslechnou na slovo. Chtějí hrát pexeso jen s ním, na procházku mě nechtějí, při hrách na zahradě jsem přebytečná atd.  Jsem ráda, že otce milují, to je jasné. Jen toužím po tom, abych cítila, že mě mají alespoň stejně rádi jako jeho.“

Čtěte také:

Reklama