Do ranku smutnějších básní patří i příspěvek čtenářky Píďulky. Jak sama píše, je z období puberty, kdy se s přítelem rozcházeli...

Dnes máme téma o milostných básních. Chodí mi vyznání, ale posíláte i básničky bolavé. Do té druhé skupiny patří příspěvek čtenářky Píďulky...


Dobrý den, pár básniček jsem přeci jen našla, ale byly napsány, když jsme se s partnerem rozcházeli. Tak to snad nevadí.

I když mě jiný objímá,
srdce mé lásku nevnímá.
Ztratilo smysl života,
který tak rychle utíká.
Oči mé slyzy skrávají,
vždy, když se jiní líbají
a prožívají krásné chvíle,
které i mě byly milé.
Život je samé zklamání,
které jen bolestí zavání.
A láska je jen slůvko klamné,
co zahřívá v noci chladné.
Byl jsi pro mne cenným darem,
po kterém jsem toužila.
Byl jsi pro mne mocným králem,
kterého jsem ztratila.
Miluješ-li jinou dívku,
musím ti jen štěstí přát,
a až bude srdce bolet,
já při tobě budu stát.
Znamenal jsi pro mne mnoho,
musím se teď rozloučit,
já spoléhám na někoho,
kdo se snaží poučit.

V dnešní den ti chci popřát,
radost, štěstí, lásku,
aby ses měl čemu smát
a nic nedával v sázku.
Vím, že to teď nemáš lehké,
nezatěžuj hlavičku,
srdce tvé je velmi křehké,
vyčkej ještě chviličku.
Chci ti popřát, ať jsi šťastný,
snad se to i lehce říká,
ať je život pořád krásný,
po lásce se vždycky stýská.
Užívej si každé chvíle,
kterou život připraví,
pak dáš srdce svojí víle,
která všechno napraví.

Mohu jen o tobě snít,
ty nebudeš mi nikdy patřit,
já chtěla bych jen s tebou žít
a oči tvé denně spatřit.
Miluji tvůj krásný úsměv,
na srdíčku zahřeje,
vždy, když se na tebe zlobím,
hlas se strachem rozchvěje.
Říkáš slova utešilá,
s tebou se mi líbil svět,
tvoje láska byla milá,
voněla jak z růže květ.
Věřila jsem tvojím slibům,
dokázal jsi stejně lhát,
a pak mi už nezbývalo,
než se pořád jenom bát.
Bála jsem se, že tě ztratím,
všechno chtělo jen svůj čas,
v myšlenkách se k tobě vracím,
uvidím tě někdy zas?
Ukončím teď svoje psaní,
protože zas vzpomínám,
nemohu však zapomenout,
se slzami usínám.

Proč muselo to takhle skončit,
proč si se tak snadno vzdal?
Měla jsem tě hodně ráda,
došlo to až mnohem dál.
Zlomil jsi mi moje srdce,
které chtělo lásku znát,
bylo vždycky velmi šťastné,
umělo se s tebou smát.
Chtěla bych to znovu zažít,
je to jako špatný sen,
chtěla bych se opět vzbudit,
prožít zase krásný den.
Den, kdy jsi byl stále se mnou,
vedle mě se probudil,
nechápu, proč se to stalo,
proč jsi všechno zahodil?
Bojuješ teď o své štěstí,
já se také snažila,
dělala jsem pro to všechno,
tvojí lásku ztratila.
Vzpomínám teď na ty časy,
v kterých jsi mě miloval,
zapřemýšlej nad svým činem,
nechci, abys litoval.
Nevím, proč to všechno děláš,
hodně nás to změnilo,
lituji jen jedné věci,
že to takhle skončilo.

Tak to je k dnešnímu tématu vše. Je to moje tvorba z pubertálního věku. Ten rozchod jsem opravdu těžce nesla, protože se se mnou přítel rozešel kvůli mé sestřenici.

Přeji hezký den,
Píďulka

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 25. listopadu 2011: Jeho zamilovaná básnička

  • Dostala jste někdy zamilovanou báseň? Pokud ano, pošlete mi ji jako příspěvek k tématu dne!

Na tomto místě dnes upozorňuji, že zasláním básně udělujete souhlas s jejím zveřejněním a potvrzujete, že autorovi básně to nevadí. K básničce můžete napsat i příběh, při jaké situaci jste báseň dostala a jak váš vztah s jejím autorem dopadl, pokud vůbec nastal.

Na příspěvky se těším nejpozději 25. 11. 2011 ve 14.00 hodin.

Dárkem pro jednu z vás, jejíž příspěvek uveřejním, bude tentokrát dvě básnické sbírky...

knihakniha

  • Hana Zagorová: Milostně (Knižní klub)
  • Jakub D. Kočí: A jiné básně (Straky na vrbě)

Příspěvky zasílejte elektronicky na e-mail...

Hrajte Malou šťastnou vánoční soutěž o ceny v hodnotě 30.000 korun. Více informací najdete zde...

Reklama