Ježíšek, hm. U nás chodí nejen on. Mícháme to v pomyslném šejkru i s tradicemi vlastními.

24. vchází Ježíšek. Ohlašuje se zvonečkem. Toho tak nějak přirozeně očekáváme. Dárky skládá způsobně pod „tou divnou květinou“, ze které už má pes vypěstovaný Pavlův reflex („Hurá, bude hračka!“).

25. se dostaví Santa a jeho kamarádi, „zapřaženi za soby“. Jejich příchod je ovšem důmyslně chystán. Na okno stavíme sklenice brandy, mléka a rovnáme špalíčky mrkve. Někdy se dožijí i cukroví. Maminky tvrdí, že učíme naše nejmenší pohostinnosti (přijde návštěva a bude pohoštěna). Já se naopak domnívám, že je vychováváme ke korupci (nedáš – nedostaneš).

A tady také přichází první vlastní tradice – zavedl ji můj otec. Kdysi prohlásil, že po takové kombinaci se musí Santa i sobi nutně pos… a proto si vyhrne rukávy a jde umýt záchod. Co kdyby na někoho přišlo…

Moje tradice přichází ve chvíli dárků. Zatím nám nikdy nepřerostla přes hlavu. Říkám jí lístečková. Sem tam se stane, že Ježíšek nebo Snata nebo kdo ví kdo, zapomene dárek jinde. Na parkovišti, v garáži. Někdy i v obchodě. A tak se na lístečku pod stromem (na okně) objeví pár slov, která vysvětlují co, komu a kde (například letos: „Drahá Bron, běž se podívat do garáže a buď ráda, že jsem ve svém věku trefil správnou garáž. Ježíšek.“). Zatím se nestalo, aby byly přítomny pouze lístečky…

Peněžní dary řeší tradice strejdy Pepka. Nikdy se v krásné obálce nenachází česká měna. Ba dokonce ani euro. Naopak. Ježíšek není líný, zajde do směnárny a obnos složí v Japonských Jenech, Indonéské rupii nebo Singapurském dolaru. Za těch pár proměněných peněz sranda stojí.

Takto každoročně o Vánocích nadělujeme smysl pro humor, je vhodný čas aby se mohl pořádně rozvinout…

Od 26. do Silvestra naděluje sklerotik. Co jeho předchůdci poztráceli po domě, to on objeví a doručí správným rukám. I Ježíšek je jen člověk.

A aby to nevypadalo, že alotria se dějí jen u nás, tak z jiné rodiny:
Matce zbylo těsto a rozkázala příteli svému ať z toho uplácá penis. Jako dobře vycvičený muž poslechl, upekl a zařadil ho mezi cukroví. Přišla babička, vzala penis a začala si pochutnávat a matka: „Babi víš co teď právě jíš? Sežrala si můj penis!“ Načež babička se začala dávit, penis vyplivla a jelikož nemohla uvěřit ani uším ani očím, začala to vyplivnuté cukroví skládat zpátky dohromady a pak řekla: „FUJ JÁ JSEM SEŽRALA PENIS“, odplivla si a do večera už nic nepozřela.

Letos všichni skládali pečlivě, na sklerotika – zdá se – zbyl pouze jeden dárek.
A já? Našla jsem prapodivnou měnu i lísteček, přepásaný řetízkem.
Na lístku stálo: „Moje drahá, nějak jsem zmotal domy, ale ty si poradíš. Odpusť starému muži…a přijeď. Ježíšek.“

Canadian


Děkujeme za nádherné povídání :). To je ale přehršel krásných tradic :).

redakce@zena-in.cz

Reklama