Můj nejoblíbenější kocour Garfield má ve svém prvním filmu skladbu „I Feel good" od Jamese Browna.

Přesně tahle písnička mě vždycky ráno pořádně nakopne. Když se mi nechce vstávat a kuchtit snídani pro rozmrzelého přítele, on nebo já utíkáme ke kazeťáku a zapínáme tuhle skladbu. A že to musí být pořádně nahlas nemusím snad ani psát:)

Když se dovlní postel, po které skáčeme, a posbíráme polštáře, co jsme na sebe házeli, chmury jsou pryč a můžem začít nový den. Častokrát mě přítel po návratu z práce přistihne, jak radostně křepčím, lítám po bytě a předvádím různé baletní kreace, za které by se ani Harapes nemusel stydět :). A to všechno za rytmů hlasité hudby.

Většinou se má polovička nechá strhnout a lítáme a křepčíme oba:) No nevím, co by na to říkal profesor Chocholoušek, ale nám to vždycky uleví a otřepeme se z těch každodenních povinností:)


Tak to je zkrátka a prostě bezva. Pokud se cítíte prostě good, slouží hudba k tomu, k čemu byla určena. Má rozproudit krev a zahnat chmury. Takhle já si pouštím Apocalypticu. Čtyři čela, to už je energie dost a dost na to, abych mohl cestou do redakce přeskočit dvě tři barikády, vyhnout se teroristickým separatistickým skupinám, přeskočit skupinku krvežíznivých školáků a zbavit se nemrtvých důchodců. Pak už jen lehký sprint do pátého patra redakce. Jo, I feel good.
Ehm. Asi jsem se nechal unést.

Ale rozhodně mi posílejte další příspěvky na adresu redakce@zena-in.cz!

Reklama