Jsou jako obrazy z muzea, krásné, dokonalé i v těch nejmenších detailech. Jsou svědectvím doby, ve které žily a zářily. Zasněné oči vzbuzují touhu jedním dotykem zmařit nepřekonatelný věkový rozdíl a dozvědět se, proč okouzlují i dnes.
„Nemohl jsem se na ni vynadívat a pořád jsem se k ní vracel,“ řekl mi jeden kamarád o své „o sto let starší“ krásce z obrazu. Která dnešní žena by si nepřála takovou poklonu a pohled, jež se vrací, protože se nemůže nabažit?
Jistě, každá doba má své hvězdy a měli bychom nechat padat ty své. Soukat se dnes do upnutých šatů, které zdůrazňují útlý pas a při každém kroku lehounce šustí, postrádá logiku, čas a příležitost. Stejně jako vlasy krotit do vln cukrovou vodou. Jenže… „jak ona to dělá“, když vejde do sálu, všem přítomným mužům se rozzáří oči, vypadne kapesníček a za každou cenu se jejich pohledy alespoň musí potkat. To novodobému rytíři, zvanému „muž“, momentálně úplně postačí. Všechno další má svůj čas. A nikdo ani nepomýšlí na zbrklá řešení, která by to, co má být, uspíšily.
Od žen, které zářily na stříbrném plátně, nás dělí téměř celé století. V čem jsou jiné a předběhly dobu svou, i tu naší? „Ty ženy měly charisma, nemusely se obnažovat, aby vzbuzovaly fantazii, tedy byly skutečně sexy. Uměly se chovat, byly nejen hezké, ale většinou i skutečně krásné.“ To je názor jednoho z dnešních mužů. Jaké další ingredience to jsou, které kromě krásy umožnily zářit a zapalovat po tak dlouhou dobu?
Kombinace rozpustilosti, smyslu pro nadsázku a inteligence. To byla správně namíchaná kombinace, která Natašu Gollovou proslavila.
„Kdybych měl pojmenovat jednotlivé květy, ze kterých byla složena fantastická kytice jejího herectví,“ řekl svého času o Nataše Gollové herec Miroslav Horníček, „řekl bych: plachost, cudnost, zmatek a zpoza těch rysů vyhlížející smích, který se právě tak dovedl skrývat v hloubce očí, jako z nich náhle tryskat, byla tu něha a byl tu dívčí vzdor, a to všechno ne jako jednotlivé prvky střídající se podle potřeb té nebo oné situace, ale jako šálivý proud, jako sladce matoucí celek, kde vždycky bylo přítomno všechno, kde postava žila v několika plánech a kde jsme zahlédli – sklonění nad studánkou – zlato paprsku i samet tmy, rozmarnou vlnku a padající oblázek a nikdy, nikdy nehybnost a pouhé trvání či pouhé zrcadlení.“
V očích Nataši Gollové jiskřila rozpustilost, temperament a inteligence, skrývaly v sobě ovšem i něhu a plachost.
„Žít pro budoucnost je stejně chybné jako žít v minulosti, a jenom ten, kdo žije pro přítomnost, dovede plně ocenit, co mu přinese dnešek,“ řekla herečka, která byla svá, ale příliš provokovala. Adina Mandlová, která okouzlovala nevšední krásou a přirozeným, inteligentním vystupováním. Při sledování filmů pro pamětníky neunikne divákovi skutečnost, že Adina byla jednou z mála českých hereček, ne-li jediná, která hrála přirozeně, bez teatrálního přehrávání, unylosti a dalších manýr, kterých tehdy hojně užívaly jiné herecké hvězdy.
Zasněný pohled byl pro Adinu Mandlovou spíše výjimečný. Mnohem více jí byla vlastní spontánnost, prostořekost, upřímnost a vtip.
Lída Baarová byla jako herečka ve svých začátcích možná tuctová, ale co se týče vzhledu – ten byl výjimečný. Nešla přehlédnout, zářila. Ve své éře, na přelomu třicátých a čtyřicátých let, patřila k nejkrásnějším a neobsazovanějším filmovým hvězdám. „To nebyla obyčejná krása,“ tvrdil o Baarové režisér Otakar Vávra, který s ní natočil čtyři filmy. „Baarová měla zvláštní kouzlo. Jakmile někam vešla, vše ztichlo. Jako by lidi očarovala.“ Dokonce tak, že s ní probíral její lásky i Adolf Hitler a jeho ministr propagandy Josepf Goebbels se do ní zamiloval.
Čarokrásná Lída Baarová
Nataša Golová, Adina Mandlová i Lída Baarová byly jedny z nejkrásnějších hereček své doby. Byly filmaři stvořeny k tomu, aby okouzlovaly celé generace můžu a dařilo se jim to z filmového plátna, jak je vidno, dobře. Jenže muži touží po skutečných ženách, které sestoupí z plátna, z obrazu přímo k nim, tak jak se to událo v příběhu „Dívky v modrém.“ Jeden ze současných mužů vzkazuje nám současným ženám: „V dnešní době je mnohem více žen, které mě dokáží okouzlit, a jsem tomu rád...“
Patříte mezi ně...
Zdroj: Robert Rohál: Osudy nehasnoucích hvězd
Foto zdroj: Facebook
Nový komentář
Komentáře
samecka — #17 Dozajista,paní lékarníková
kobližka — #15a my jsme maniačky filmů pro pamětníky, není-liž pravda, milostivá?!
Mám ráda prvorepublikové hvězdy, NEJ je pro mě Adina.
Z ostatních můžu Hanu Vítovou
Natašu Gollovou a Zitu Kabátovou.
samecka — #14 Jo,Baarová byla taková famme fatale,u mě je to taky jednička.
Ale takových krasavic bylo víc,škoda,že nejsou zmiňované.Třeba Marie Glázrová spolu s Hanou Vítovou v Nočním Motýlu byla nádhera sama.A Jiřina Štěpničková?Její osud mě dost zasáhnul.Ona i Marie Rosůlková bývala krasavice,ale ne taková,kvůli které by se muži bili.No,byly to krasavice,opravdu
Díky za článek. Gollová je pro mě energie sama - a přitom něžně krásná.
Mandlová by mohla klidně jen "ležet na sofa a vonět" - sexapeal sám.
A Baarová u mě vede - nadčasová krása. Ať v kostýmu dívky v modrém nebo královny v "Lelíčkovi" nebo jako Madla z cihelny...Ona by mohla hrát osudovou krásku i ve Startreku nebo Pánovi prstenů, všude bych jí to žrala.
Já je obdivuju pořád a nic na tom nezmění ani to,že dnešní trend krásy se posunul jinam.Předně to všechno byly hvězdy velmi ženské a oblékaly se velmi elegantně a to je asi to,co je na nich pořád lákavé.Tolik se svým oblékáním a chováním lišily od mužů že není divu,že muži po nich toužili.Dnešní žena se obléká víc sportovně,někdy až nedbale a někdy prostě nepoznáte,jestli je to chlap,nebo ženská.A to si myslím,že je veliká škoda.
kareta — #9 Mně Baarová připadala starší než ve skutečnosti byla, taková pěstěná čtyřicítka. Má takový hranatý obličej.
Zbožňuji filmy z První republiky. Je tam pokora, noblesa,romantika. Už je znám na zpaměť a přesto se naně ráda dívám. I ze všemi těmito hvězdami
Pentlička — #7Baarová měla takovou svítivou pleť...i v té ČB je to poznat. Zářila. Působila na mne jako exotická poloochočená kočka. taková...neuchopitelná.Gollová byla komička, hezčí než ty dvě, ale neměla jejich sex apeal.
Nataša Golová je pro mě naprostá jednička a ve filmu Eva tropí hlouposti nezapomenutelná. V Kristiánovi spolu s Adinou jedničky
Mám nejradši Natašu Gollovou, ale Adina Mandlová se mi také líbí. Lída Baarová mi nepřijde až tak pěkná. A moc se mi líbí móda 30. let, vypadá úžasně žensky a elegantně.
kareta — #5hlavně netrpěla trémou nebo předsudky, nebyla svázaná, ale odvázaná
Adina Mandlová byla má oblíbená
. Skutečně hrála civilněji jak ostatní studované herečky. Dokonce i na dnešní dobu.
zwiki — #2ano, znám to z hezké četby i sledování filmů, to jsou skutečně pěkné vzpomínky.
Ano, inteligence, cudnost, vznešenost a něžná krása. Dnes především ta vznešenost není. Chování žen je až odpudivé a to nejen těch rádoby s hvězdnými manýry. Co všichni proboha vidí na neomalenosti a vulgaritě??!
gerda — #1Tak to máte na co hezkého vzpomínat...
Horníček to vyjádřil skutečně skvostně
Musela to být krásná doba, i když ji film idealizuje. I tenkrát žily "obyčejné" ženy, které takový obdiv nevzbuzovaly. Ale obecně na sebe lidé víc v oblékání drželi, i když bylo daleko víc práce s údržbou materiálů a o nějakých automatických pračkách si mohli nechat leda zdát. Dnes by krásná dívka nanejvýš dostala okamžitou nabídku na společnou noc, v lepším případě slušně formulovanou. Tehdy by ovšem taková výzva byla považovaná za hrubou neomalenost a po zásluze potrestána.