Ten čas ale letí. Začíná březen, a tím pádem i třetí měsíc mého hubnoucího snažení. Sice nejde všechno tak, jak jsem si představovala, ale první výsledky se již dostavily.
Změřila jsem se v pase a zaznamenala úbytek 14 cm! Pěkně mě to navnadilo, to vám povím.
V únoru jsem si předsevzala, že něco udělám s mou leností a zaměřím se na pohyb. Abych pravdu řekla, úplně spokojená v tomto ohledu ještě nejsem, ale pracuji na sobě. Sportovní vycházky s mojí fenečkou jsem rozšířila o chůzi po schodech a párkrát do týdne si doma zlehka zatančím. Mohla bych přitvrdit, to ano, cítím, že mám v tomto ohledu ještě velké rezervy, a tak si březen značím v kalendáři jako „Měsíc pohybu“.
Co se týká nevolnosti, o které jsem psala minulý týden – naštěstí se to již neopakovalo. Ohledně stravy jsem trochu ubrala na přísnosti a zaměřila se na zdravé jídlo v rozumném množství.
Ono totiž se mnou to v tomto ohledu nebylo tak úplně jednoduché. V uplynulých letech jsem lítala z extrému do extrému: buď jsem jedla třeskutě zdravě, hlídala kilojouly a vyhýbala se všem kalorickým nástrahám, anebo jsem doslova „žrala“, co mi přišlo pod ruku. Jasně, samozřejmě, že jsem věděla, že to je to nejhorší, co pro sebe můžu dělat, ale nějak jsem si nedokázala poručit.
Teď se tedy učím jíst tak, abych hubla, ale nekolabovala. V malém množství jsem zařadila i přílohy a v neděli jsem dokonce snědla k obědu dva bramborové knedlíky. A to bez pocitu provinění, či něčeho podobného.
V zásadě se snažím o to, abych se ráno nastartovala a dodala tělu, co potřebuje na celodenní zápřah, a s postupujícím dnem ubírám. Večer končím zeleninou, jogurtem, sýrem… V případě velkého hladu přidám půl krajíčku tmavého chleba či malý dalamánek.
Tak to by bylo v kostce vše.
A co vy? Jak si vedete? Také cítíte s blížícím se jarem nový příval energie a odhodlanosti?
Tak směle do toho, teď už to přece nevzdáme, ne? :o)))
Reklama