S kojencem na kolo!? Proč ne! Jste-li stejně jako já skalními příznivkyněmi delších i kratších přesunů pomocí potomka prvního, tenkrát ještě dřevěného odrážecího kola zvaného Draisina, rozhodně po příchodu dalšího člena rodiny na svět nedělejte tlustou (ani tenkou, natož tečkovanou) čáru za svou ušlechtilou zálibou.

 

Co je k tomu potřeba?

Rozhodně budete potřebovat buď vozík k tomuto účelu určený, nebo dětskou cyklosedačku. Záleží pouze na vás, od jakého věku hodláte pokračovatele rodinných tradic zasvětit do pasivní cyklistiky. Kojenec může vozík používat teoreticky od narození (asi do 5 let). Prakticky od momentu, kdy se k činu odhodláte.
Součástí výbavy vozíku bývá speciální vložka pro novorozence. Malí cyklisté v ní mají zajištěnu vhodnou polohu podobně jako v autosedačce „vajíčko“, kterou lze u většiny typů vozíků bez problémů používat. Vložka dále částečně plní i funkci ochrannou, a to především před bočními otřesy a výkyvy.

Druhou možností přepravy ratolesti je cyklosedačka, jež se prodává v mnoha provedeních. Nejzákladnější rozdělení je na přední a zadní sedačky. V těchto typech cyklosedaček zvládnou kratší vzdálenosti děti, které jsou schopny se samy posadit (vhodná je pak spíše zadní sedačka s možností opření celé plochy zad). Výrobci doporučený věk pro začátek cyklistických dobrodružství je 1 rok (max. nosnost se pohybuje kolem 20–22 kg). Pamatujte však na to, že malý výletník si musí nejen sám sednout, ale čeká ho i zvládnutí nošení povinné přilby!

   

Jak zajistit komfort

U vozíků je zajištění pohodlného cestování samozřejmostí. Neodpružené modely vám postačí na vyjížďky po upravených cestách. V případě, že vás zaskočí přechodné neplánované zhoršení terénu, pružně zavěšená sedačka a mírné podhuštění pneumatik ochrání pasažéra od nejhoršího. Pokud jste vyznavači dobrodružnějších jízd v terénu, neváhejte a zakupte rovnou odpružený typ. Vašeho potomka si bude kvalitní vozík hýčkat, neboť většina z nich bývá dvojmístná, takže je spousty prostoru pro odkládání hraček, pití i jídla (popř. sourozence). Při nepřízni počasí je tento dopravní prostředek malým uzavíratelným pokojíčkem s možností příjemné siesty na čerstvém vzduchu. Většina druhů má dokonce zavazadlový prostor, jedete-li tedy na projížďku s partnerem, nejen že ho pěkně zapřáhnete, ale ještě mu můžete naložit svoje zavazadlo (alespoň vám nebude ujíždět). Zmíněné vlastnosti vozíků oceníte především při delších cestách, tedy i několikadenních cyklotoulkách.
Slouží-li vám kolo spíše jako přibližovalo po městečku či vesnici na krátké vzdálenosti, je možné, že se budete lépe cítit s sedačkou. Ta však vašemu malému cestovateli mnoho komfortu nenabízí. Dle mého názoru a zkušeností ji ocení spíše komunikativní batolata, a to ještě za pěkného počasí. Za deštivého počasí „sedačkáři“ uvítají speciální pláštěnku na dítě v sedačce, i když dobře poslouží i kočárková pláštěnka či pláštěnkové pončo pro dospělého.
Vetší problém však nastává v situaci, kdy vám nezbedný pasažér na kole usne. Ani sklopné sedačky nezabrání tomu, aby se jeho hlavička nekývala a neposkakovala jako „na pérku“. Ono opírat se pohodlně o sedadlo s helmou na hlavě není zrovna jednoduché! Řešením je spáče na klidném místě vyndat a uložit ho. Sedačkářům proto doporučuji přibalit do zavazadla skládací karimatku a lehkou deku (dobře poslouží i teplá tatínkova mikina). 

Praktické doporučení, zajišťující cestovatelský komfort našich potomků při celodenních výletech, nám pomůže zajistit i osvědčený systém cestovaní mnoha rodičů zvaný „Od atrakce k atrakci“. Praxe je příjemně jednoduchá, střídáme jízdu s množstvím delších přestávek na pro děti atraktivních místech. Pro kojence kolem roku a batolata to jsou zejména hospůdky s přilehlým pískovištěm či hřištěm, potoky s možností brouzdání nohou a házení kamínků a lodiček apod. Rozhodně s sebou nezapomeňte kyblíček, lopatku, balón a další venku použitelné dětské nezbytnosti. Co všechno lze s dítětem vyzbrojeným malým hudebním nástrojem zažít, je na samostatný článek. Sama budu dlouhou dobu (a asi nejen já) vzpomínat na naše rodinné výlety na kolech, s batoletem nadšeně vyhrávajícím na starou foukací harmoniku.

 

Jak je to s bezpečností?

Tentokrát začnu problematičtějším druhem vozítka, a tím je bezesporu sedačka. Ta bohužel neposkytuje prakticky žádnou ochranu při pádu nebo střetu s překážkou. Jedinými bezpečnostními prvky jsou bezpečnostní pásy a nastavitelná „odkaliště“ na nohy (u zadních sedaček) s bezpečnostním páskem. Vozíky jsou na tom o něco lépe, používané materiály i konstrukce zajišťují stabilitu i při pádu rodiče a kola. K bezpečnosti napomáhají i pětibodové bezpečností pásy. Vozík je vybaven vlaječkou tak, aby byl dobře viditelný i za denního světla. Přední síťka chrání jezdce před hmyzem, drobnými kaménky a jinými nečistotami. Zkušenosti mnoha rodičů cyklistů jsou takové, že míjející automobil spíše ohrozí auta z protisměru než vás s vozíkem. Nicméně naštěstí nechodí po horách, ale po lidech, a zvláště si oblíbilo silnice. Takže pokud to není nutné, frekventované komunikace určitě vynechejte. Jízda by stejně netěšila vás ani dítě.

 

Jak je to s přilbou?

Dle zákona musí mít všechny osoby mladší 15 let při jízdě na kole na hlavě přilbu, a to nejen na silnici! „Dospěláků“ se nařízení zatím bohužel netýká, ale pokud mohu doporučit, jděte dětem příkladem, ocení to! Zmíněné nařízení se tedy logicky týká i dětí v cyklosedačkách. Překvapivé pro některé čtenářky bude, že používání ochranných přileb ve vozících povinné ze zákona není. Výrobci vozíků uvádějí, že jsou zkonstruovány tak, aby se hlava dítěte při nárazu nebo převržení vozíku nikdy nedostala do kontaktu s vozovkou nebo konstrukcí vozíku.

 

Rady, jak vybrat dětskou přilbu

» Přilba musí být pohodlná. Nemá klouzat dopředu ani dozadu, též nemá sedět těsně.

» Přilba nemá zakrývat uši.

» Řemínky na výrobku nesmí škrtit ani řezat. Řemínek musí být pod bradou, na bradě nemá co dělat.

» Kvalitní přilby mají dostatek odvětrání. Dalo by se říci čím více, tím lépe. Určitou výhodou se zdají být odvětrání krytá síťkou, v minulosti se vyskytlo několik případů, kdy do nekrytého otvoru v přilbě zabloudila vosa…

» Přilbu kupujte co nejlehčí, aby byl krk cyklisty minimálně zatěžován (hrozí křeče v zátylku). U dětí by hmotnost neměla přesáhnout 200 g.

» Nenakupujte výrobek z druhé ruky, i když se zdá být v pořádku, nemusí tomu tak být. Vnitřní pěnová struktura je konstruována tak, že se po pádu porušuje (rozdrtí), což na první pohled rozhodně nezjistíte. I okem neviditelná prasklinka narušuje ochrannou funkci.

» Návod požadujte v českém jazyce.

» Líbí-li se dítěti jeho přilba, snáze se s ní ztotožní a bude jí nosit rádo. V rámci možností nechte dítěti možnost výběru (např. ze dvou vámi vybraných).

POZOR:  Přilba, která není zapnutá, jako by nebyla! Pro malého odmítače této ochranné pomůcky platí: Není přilba, není kolo!

V případě, že jste v pokušení si myslet, že je pro děti  vození se v cyklistických vozítkách po trasách možných i nemožných otrava, navštivte například tyto odkazy: www.nakole.cz/deti/, http://www.azub.cz/cz/sztulici/index.php. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že v našem případě maximálně desetidenní cyklistická dobrodružství patří k těm nejhezčím dovoleným.  

  

Fotky vozíků zapůjčil server www.dveplusdve.cz, stejně jako půjčuje i zobrazené vozíky. Na zmíněném webu naleznete i praktické srovnání cyklosedačky a vozíku.

 

P. S.: A nemáteli-li potomka, udělejte radost svému psovi! K dostání jsou totiž i úžasné vozíky pro uondané psí společníky J!

 

Zdroj: Kolo a děti, Jiřina Lišková

          www.nakole.cz

Reklama