Bulvár

Humor a smích


Poslední dobou se mi zdá, jako by smíchu ubývalo.Pozoruji osoby středního věku a zjišťuji, že jim padají koutky dolů. Já vím, můžete namítnout, že je to přirozenou přitažlivostí zemskou, ale moje teorie je podstatně vážnější. Když se lidé přestávají smát, svaly okolo úst ochabují a klesají do zakaboněnosti. Vymlouváme se, že není důvod k smíchu, že doba je vážná a kdesi cosi.

Vzpomínáte na časy, kdy jste se doslova zalykaly smíchy a nemohly to zastavit? Já to samé teď pozoruji u svých šestnáctiletých dcer a s hrůzou zjišťuji, že mi to leze na nervy. Že by se ze mne stávala zapšklá kyselá baba? Copak jsem už zapomněla nebo jim snad ten totální smích, který cloumá celým jejich tělem od vlasů až po prsty u nohou, závidím?

Co je to vlastně smích? Je jedním z mnoha tajemství života, kterým nerozumíme. Pravý smích má kořeny ve zdravé duši. Je to příval energie, o kterou se s chutí dělíme s každým, kdo je nablízku.

Chechtaly jste se někdy tak, že jste se málem počůraly? Tahle slabost má své vědecké opodstatnění. Při smíchu svaly celého těla (včetně svěračů) relaxují a nastane jejich uvolnění. Skutečný a upřímný smích je také energeticky poměrně náročný, proto se po pořádné dávce řehotu cítíme tak příjemně vyčerpané.
Smích je jeden z momentů, kdy nemůžeme zadržovat dech, naopak maximálně využíváme kapacitu plic. Snad i proto se k povrchu dostávají potlačované pocity a my se tak očisťujeme. Snad každá z nás někdy zažila ten pocit, že po záchvatu smíchu propukla v očisťující pláč.

Necitliví lidé vás možná označili za hysterku, ale ve skutečnosti se staré zranění prodralo k povrchu a přálo si být uzdraveno. Jen si vezměte ženské dýchánky, tzv. babince, kdy ženy hovoří, smějí se, cítí se oživeny, a když jdou pak domů, vše se jim zdá hned lehčí. Je prokázáno, že druh smíchu, který se dostavuje při vyprávění lechtivých až nemravných příběhů, po dněcuje libido. Znovu v ženě zapaluje oheň zájmu o život. Když se smějeme, starosti ztrácejí nad námi moc. Jako by se rozpouštěly.

Mnoho lidí na otázku, co považují v partnerském životě za nejdůležitější, odpoví, že je to humor.
Dokážete-li se uprostřed sporu zasmát, přerušíte tok boje. Smějeme-li se s partnerem, jako byste znovu vyvolávali ducha doby, kdy jste byli zamilovaní. Humor udržuje tohoto ducha při životě.

V kontrastu k teoriím, které považují smích za pozitivní a prospěšný pro lidský organismus, existují i úvahy, které spadají spíš do oblasti černého humoru. Podle nich je smích v první řadě projevem agresivity. Smích rovná se vítězství. Řehot se prý vyvinul z triumfálního pokřiku, kdy pračlověk bojovně vřeštěl nad právě zabitým mamutem. V každém náznaku humoru se dá najít znaménko agrese. Dokonce i miminko se prý nesměje proto, že navázalo spojení s rodiči, ale protože mu dali, co chtělo.
Nebo. Všimla jste si, že když se směje váš šéf, směje se celá kancelář. I jeho vtípky jsou vtipnější!
Má tak na povel emoční stav svých podřízených - smích je projevem jeho síly.

Ale zanechme těchto teorií a smějme se. Odkrajujme ze sebe zábrany a pokusme se nakazit i své okolí. Nechme se smíchem omývat, pozvednout a rozehřát.

Život je tak krátký, tak ať je alespoň krásný.



Jak jste na tom se smíchem vy, milé ženy-in?

Jste smíšek nebo morous?

Jaký humor máte ráda?

Co vás naposledy rozesmálo?

Napište nám svůj nejoblíbenější vtip a vyhrajte dárek.

   
10.05.2006 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [36] Suzanne [*]

    tomáš: nepiju a nikdy jsem neochutnala ani trávu. A řehtám se jako blázen a záchvaty smíchu občas mívám A šesnáct už mi bylo ...dokonce dvakrát Jestli ono to spíš než drogama nebude náhledem na svět

    superkarma: 0 10.05.2006, 23:14:12
  2. avatar
    [35] Gwendylon [*]

    tomáš: taky skoro nepiju a drog jsem se v životě nedotkla, asi budu fakt ta bláznivá šestnáctka, už nějakých 12 let

    superkarma: 0 10.05.2006, 23:02:11
  3. avatar
    [34] tomáš [*]

    Tak to teda neznám, záchvaty smíchu...Ráda se zasměju, často, ale jen tak "civilizovaně". Jestli to není ale tím, že skoro nepiju (či nehulím trávu..), a emoce mám víc pod kontrolou?
    No, škoda, bláznivá 16 jsem nebyla, už dááávno jsem z toho vyrostla, a tak už mě asi hurónský smích nepotká

    superkarma: 0 10.05.2006, 21:30:43
  4. avatar
    [33] Ťapina [*]

    Nyotaimori: Jenomže všichni jeho přátelé byli Frantíci

    superkarma: 0 10.05.2006, 16:35:53
  5. avatar
    [32] Meander [*]

    chuanita: Já mám dneska popudlivého šéfa, nemůžu moc cvakat.

    superkarma: 0 10.05.2006, 14:20:16
  6. avatar
    [31] fructia [*]

    Já z puberty nikdy nevyrostu, pochybuju, že by mě už nikdy víc v životě nic nerozesmálo, vždy se nějaká zábava najde, ne?

    superkarma: 0 10.05.2006, 14:19:03
  7. avatar
    [27] Meander [*]

    Dvakrát v životě jsem chytla takový šílený záchvat smíchu, že jsem myslela, že umřu. Ale čemu jsem se smála je nepublikovatelné

    superkarma: 0 10.05.2006, 12:08:32
  8. avatar
    [26] gwen [*]

    Nyotaimori: já taktéž.
    Většinou nemám ke smíchu důvod.

    superkarma: 0 10.05.2006, 12:03:56
  9. avatar
    [25] Lilinka [*]

    Největší záchvaty smíchu jsem měla na gymplu, hlavně o hodinách , pokud možno v první lavici a v tu nejnevhodnější dobu...

    superkarma: 0 10.05.2006, 12:03:51
  10. avatar
    [24] Gwendylon [*]

    Nyotaimori: Mě to chytá ještě dneska.

    superkarma: 0 10.05.2006, 11:31:42
  11. avatar
    [21] Amélie [*]

    Můj je naštěstí strašně vtipný a kupodivu si totéž myslí o mně , takže se doma docela nasmějeme . Ale je fakt, že už to není, co to bývalo - myslím v pubertě.

    superkarma: 0 10.05.2006, 10:42:42
  12. avatar
    [20] Suzanne [*]

    Lindusha: Jo a sprosté vtipy se řadí k pivním, vulgárním?

    superkarma: 0 10.05.2006, 10:17:54
  13. avatar
    [19] Suzanne [*]

    Aja: já teda většinou
    dana.svobodova: děkuji, už jsem tam

    superkarma: 0 10.05.2006, 10:16:25
  14. avatar
    [18] sigi [*]

    Já jsem vysmátá pořád. V práci mě berou jako terapii, protože nemívám špatnou náladu. Srandu si umím udělat ze všeho (i ze sebe).

    superkarma: 0 10.05.2006, 09:21:17
  15. avatar
    [17] Aja [*]

    A kdo se usmíváte, když jdete z práce nebo do práce?

    superkarma: 0 10.05.2006, 09:21:16
  16. [16] Dana Haklová [*]

    Suzanne:děkuji za připomínku, možná se bude někomu hodit

    superkarma: 0 10.05.2006, 09:11:47
  17. avatar
    [12] Žábina [*]

    tak jako na střední škole jsem se už nikdy nenasmála..ty záchvaty smíchu už se nedají opakovat..bylo to určitě i věkem..ale směju se ráda pořád, nejvíc o víkendu, když s kamarády grilujeme....to je nás slyšet na míle daleko

    superkarma: 0 10.05.2006, 09:04:40
  18. avatar
    [11] Suzanne [*]

    Neměla by být v anketě možnost - jsou mi sympatické všechny varianty???

    superkarma: 0 10.05.2006, 08:59:32
  19. [10] Anai [*]

    Směju se hodně, často a ráda, všechno co se dá beru s humorem a to přestože je mi už padesát! Pro někoho jsem nezodpovědný,lehkomyslný a ztřeštěný cvok, pro svého partnera, příbuzné a přátelé - snad - pozitivní bytost, která si nedělá zbytečně vrásky a pomáhá jim často přežít problémy.

    superkarma: 0 10.05.2006, 08:54:42
  20. avatar
    [9] Beruška1 [*]

    Já záchvaty smíchu trpím občas dosud, takový ten šílený smích, co se nedá zastavit, až z toho slzím, a je mi při tom moc a moc fajn. Smích je v životě moc důležitý, mrzouty a škarohlídy ráda nemám. Vadí mi jenom takový ten hraný smích, co nejde od srdce, to se pozná, to někdo hraje komedii a to se mi vůbec nelíbí.

    superkarma: 0 10.05.2006, 08:47:21
  21. avatar
    [8] RenataP [*]

    S věkem záchvatů smíchu ubývá. Fakt miluju chvíle, kdy se směju tak, až mě bolí bránice.....
    V tomhle byla nepřekonatelná střední škola, kolik srandy bylo tam, to jinde ne...nebo to bylo zastydlou pubertou?????

    superkarma: 0 10.05.2006, 08:31:39
  22. avatar
    [7] Trinitty20 [*]

    Já se řehtám skoro pořád, dokonce mám i vrásky od smíchu, furt lepší než se mračit, i když někdy se tomu nevyhneme.

    superkarma: 0 10.05.2006, 08:30:29
  23. avatar
    [6] Suzanne [*]

    Gabi: na pláč mám romantické komedie I když někdy jen tak ...dojetím nad krásou

    superkarma: 0 10.05.2006, 08:24:50
  24. avatar
    [5] Suzanne [*]

    Ráda se řehtám z plných plic, ráda si i zabrečím. Proto miluju komedie a když mi náhodou není do smíchu "od přirození", na nějakou si dojdu. Ale ani to není moc potřeba.
    Doma se smějeme často, u svého partnera i syna oceňuju smysl pro humor
    Jo, zažila jsem v životě období, kdy jsem se nemohla smát. Nikomu to nepřeju.

    superkarma: 0 10.05.2006, 08:21:09
  25. avatar
    [4] Gabi [*]

    Já se vždycky řehnila docela často - problém jse měla spíš naučit se plakat - to neumím dodnes
    Často jsem se v dětství a rannné dospělosti válela smíchy, teď už se jenom dusím tím co mám v tu chvíli v puse a odbíhám někam do ústraní .
    Smích je úžasná terapie, nikoliv však výsměch či žertíky na cizí účet

    superkarma: 0 10.05.2006, 07:51:00
  26. avatar
    [3] arjev [*]

    linde: škoda každého dne,kdy se nezasmějeme.Terapie na smích není,přichází sama a hned si ji nevšimneš.Upřímně řečeno s manželem mi do smíchu není,je velice vážný a právě to mi přichází k smíchu.S dcerou se většinou řehoníme,stačí,když se na sebe podíváme a manžel se ušklíbne:"Čemu se smějete,telata?" a začne se prohlížet.V tom se náš smích zesílí.
    Linde,najdi si něco,kde se zasměješ.Jinak předposlední věta je paráda.To těší i mne

    superkarma: 0 10.05.2006, 06:50:52
  27. avatar
    [2] Linde [*]

    asi se ze mně pokoutně postupně stala kyselá zapšklá baba, nějak mi poslední dobou není k smíchu Ani doma to není nijak veselé. Jediné, co mně pohladí na bránici, když povedu někoho pěkně ironicky vytočit
    Nemáte někdo terapii na smích?

    superkarma: 0 10.05.2006, 06:20:37

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme