Reklama


Zjištění vědců, že hudba dokáže v člověku vyvolávat hluboko zasunuté vzpomínky, není možná až tak překvapivé. Verbální paměť i muzikální vnímání jsou totiž lokalizovány do stejné části mozku – levého spánkového laloku.

Podle vědců při poslechu hudby dochází v čelní části mozku, tzv. mediální frontální kůře, ke zvýšené aktivitě. V této části mozku se začne odehrávat cosi jako film doprovázený právě hudbou, kterou posloucháme. „Hudba vyvolává vzpomínky na určitého člověka nebo místo, takže náhle vidíme vnitřním zrakem jeho přesnou podobu,“ vysvětlil neurolog Petr Janata.

Výsledky studie publikované v časopise Cerebral Cortex uvadí, že nefrontální kůra je nejaktivnější při poslechu známých melodií. Tato kůra patří k částem mozku, které atrofují jako poslední. To vysvětluje, proč si pacienti postiženi Alzeimerovou chorobou stále vybavují písně svého mladí, ačkoli je jejich paměť nenávratně ztracena.

Ve prospěch hudby hovoří i další výzkum, pod kterým je podepsána profesorka Agnes S. Chan z Čínské univerzity v Hong Kongu. Ta sledovala téměř stovku chlapců ve věku od šesti do patnácti let. Polovina z nich byla členy školního orchestru, a ti se účastnili pravidelné výuky hudby. Ostatní sledovaní chlapci podrobeni výuce hudby na nějaký nástroj nebyli.

V psychologických testech na vizuální paměť byli chlapci s hudební výchovou úspěšnější. Byli například schopni si zapamatovat mnohem více slov. Více údajů si také pamatovali po delší dobu. A nejen to, jejich přednost ve verbálním učení s dobou jejich učení se hudbě ještě rostla. Efekt zlepšené paměti přetrvá dlouhodobě, a to i u těch studentů, kteří s muzikou již dávno skončili.

Posloucháte hudbu? Jakou máte paměť?