Zdraví

Hubnutím se sebepoškozujeme

Honba za štíhlou postavou, útlými boky, nožkami jak laň často sebou nese i negativní stránky. Důsledek snažení se některých dívek a žen (ženy jsou více dotčeny PPP než muži, asi v poměru 10:1) o ideální postavu je opačný, možná mají štíhlejší postavu, ale aby jí dosáhly, uchylují se některé k takovým prostředkům, jako je odmítání jídlo, nebo jeho vyzvracení.

U pacientů s poruchami příjmu potravy se může vyskytovat SEBEPOŠKOZOVÁNÍ. Jedná se o vědomé, záměrné a opakované ubližování si. Toto sebepoškozování v sobě neobsahuje sebevražednou motivaci a ani nemá závažný smrtelný dosah. Je ovšem zdraví ohrožující a závažné samo o sobě.

Poruchy příjmu potravy mají širokou škálu projevu od anorexie - odmítání jídla, přes záchvatovité přejídání bez zvracení až po bulimii, jejímž projevem je právě zvracení, k anorexii v kombinaci s bulimií.

"Sebepoškozováním trpí zejména bulimičky, uvědomují si problém v tom, že se přejí a jídlo pak následně vyzvrací, a jsou z toho nešťastné. Rády by se toho zbavily, ale nejde to," vysvětluje MUDr. Jiří Koutek, primář dětské psychiatrie ve FN Motol.

Z napětí, že selhaly, i když si slíbily, že už se nepřejí a jídlo nevyzvrací, se vyvine podrážděnost a špatná nálada a jejich vyústěním je sebepoškození ve formě popálení, pořezání, škrábání se či zneužívání léků. Tento akt přináší úlevu a uvolnění, obvykle při něm chybí pocit bolesti.

Pacienti zpočátku zažívají pocity studu a slibují si "už to nebudu dělat", při delším trvání ovšem mizí pocity studu a akt sebepoškozování se stává součástí života.

Anorexie i bulimie jsou projevem závislosti, závislosti na štíhlosti, u anorexie se mimo jiné jedná o poruchu tělového schematu, u bulimie o ztrátu kontroly nad jídlem. MUDr. Koutek dodává: "Bulimie má ve svém důsledku i ekonomický dopad, neboť pacienti jsou někdy schopni vyjíst ledničku."

Každý problém má řešení, i tento. "V každém případě je nutné vyhledat odbornou pomoc. Pacient to sám nezvládne, ani rodina," říká doc. Jana Kocourková a dodává, "smyslem terapie je dostat své chování pod kontrolu, najít spouštěcí mechanismy, porozumět svým pocitům a motivům."

Prvním záchytným bodem je dětský obvodní lékař, dále dětský psycholog či psychiatr. Pokud se problém nedaří vyřešit ambulantně, je třeba pacienta hospitalizovat. Při terapii se pacientům vysvětlí riziko sebepoškození, i jeho zdravotní důsledky s těmi u PPP, hledají se příčiny problému a cílem práce je právě dostat své chování ve vztahu k jídlu pod kontrolu.

"Dívky často svádějí souboj mezi rozumem a pocitem. Uvědomují si, že při 175 cm nemohou vážit 35 kg, ale při představě o normální váze je zachvátí panika. Zde je nutné pracovat a ukázat, že normální váha neznamená tloušťku či obezitu, proti níž je boj veden v médiích na všech frontách," připomíná MUDr. Jiří Koutek.

MUDr. Jiří Koutek a doc. Jana Kocourková vzkazují všem, jichž se tento problém týká:

"Není ostuda požádat o pomoc, když je to potřeba. Kvalitní život vás či vašeho dítěte je důležitější než to, co si pomyslí sousedé."


* 4 % hospitalizovaných psychiatrických pacientů se pořezává
* u sebepoškozování převažují v poměru 3:1 ženy
* typickým pacientem jsou starší adolescentky
* 30-40 % pacientů s PPP se sebepoškozuje, typické je to u pacientů s mentální bulimií

 
   
12.05.2005 - Zdraví - autor: Tereza

Komentáře:

  1. avatar
    [12] Landriel [*]

    Vivian: dostala jsem ukrutné deprese - myslím tím tu skutečnou nemoc - a prostě jsem na to jídlo nejdřív neměla vůbec chuť (a hlad mi byl jedno, pila jsem jen vodu a kafe s mlíkem) a potom mě přešel i ten hlad a jídlo se mi přímo protivilo. Když mě po těch třech dnech násilím dotáhl do restaurace, při pohledu na talíř se mi zvedal kufr a bylo mi i z té trochy, co jsem se přinutila sníst, děsně zle...

    superkarma: 0 12.05.2005, 21:08:06
  2. avatar
    [11] Vivian [*]

    Landriel: a jak jsi to udělala? Já bych to jedině uvítala U mě funguje pravej opak - ať se podívám na co chci, dostanu na to chuť a hned to musím stěhovat do bříška

    Vlastně si vzpomínám, jak jsem jednou týden nejedla... byla jsem v tak obrovském psychickém vypětí, že jsem neměla na jídlo ani pomyšlení, prostě jsem neměla žádnou chuť k jídlu... a přitom jsem chodila do práce . No, shodila jsem za ten týden asi pět kilo, ale zhruba čtvrtý den už se to se mnou všechno dost točilo, byla jsem slabá jako moucha, a teprve když do mě skoro násilím nacpali oběd, se cosi zlomilo a já zase pomalu začala jíst... a moje věrná kila byla brzy zase zpátky

    superkarma: 0 12.05.2005, 21:00:34
  3. avatar
    [10] Landriel [*]

    Oři: mně to stačilo pár dní, necelý týden...doufám, že už se to nebude opakovat...

    superkarma: 0 12.05.2005, 20:37:56
  4. avatar
    [8] Vivian [*]

    Ono samotné týrání se hladem nebo vyvolávání zvracení je v podstatě nevědomé sebepoškozování, nemusí jít jen o pořezání se apod.

    superkarma: 0 12.05.2005, 13:57:23
  5. avatar
    [6] jenyna [*]

    Toto delala moje kamaradka bulimicka - vyryla si nozem do stehna velkym tiskacim napis JSEM KURVA (s prominutim) a do ted ho tam ma, ale v podobe jizev - bohuzel se z te nemoci stale nedostala

    superkarma: 0 12.05.2005, 12:31:10
  6. avatar
    [4] Oři [*]

    Já vim moc dobře, jaký to je, když se člověku dělá špatně, jen co se podívá na jídlo. Zažila jsem to. Dlouhých 14 dnů. A už nikdy víc!!!!

    superkarma: 0 12.05.2005, 12:15:06
  7. avatar
    [2] Lilinka [*]

    linde: napis mi svuj e-mail, a par ti jich poslu

    superkarma: 0 12.05.2005, 07:31:03
  8. avatar
    [1] Linde [*]

    ..nemáte nějaký fotky pravých anorektiček?
    (pro inspiraci? )

    superkarma: 0 12.05.2005, 06:28:50

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme