Hubnout svépomocí. Každá z nás si myslí, že má svou váhu pod kontrolou a je schopna zhubnout sama, bez pomoci odborníků. Je to pravda jen do jisté míry. Na úskalí hubutí na vlastí pěst jsem se zeptala výživové poradkyně Gabriely Knosové.

hubnutí

Pokud patříte k těm, které potřebují shodit nějaké to kilo, dobře si rozmyslete, jakým způsobem toho budete chtít dosáhnout. Máte na výběr dvě základní možnosti – pustit se do toho sama a nebo vyhledat pomoc odborníka. Jaká volba je pro vás ta správná? Snad vám v rozhodování pomůže následující rozhovor.

Hubnutí pod dohledem výživového poradce je jistě přínosné, ale pro mnohé ženy (muže) finančně nedostupné. Co byste poradila těmto lidem?
V dnešní době je mnoho informací dostupných na internetu a v různých nově vycházejících knihách. I v televizi se objevují nové a nové pořady, které se zabývají touto tématikou. Základní podmínkou je, že musíme hledat a řídit se seriózními zdroji a nepodlehnout žádným zázračným a zaručeným rychlým metodám, dietám a doplňkům. Každá zdravá redukce hmotnosti musí být založena na vyváženém jídelníčku a pravidelném pohybu.

A jsme u toho, každá kniha, či televizní pořad vám bude tvrdit, že na to jde nejlépe. Jak se orientovat v takovém množství informací a novinek? Jak poznat, že právě ta a ne jiná cesta je správná?
Je vždy lepší a vhodnější si vybírat pořady a tituly, za kterými stojí osoby (autoři) pokud možno vysokoškolsky vzdělaní v dané oblasti. Měla by za nimi být také vidět práce v daném oboru a praxe z poraden a dietologických center. Je optimální, pokud se postup dále také podloží vědeckými studiemi, případně odkazy na ně.

Každá žena si řekne, že když chce shodit třeba jen tři kila, nepotřebuje výživového poradce. Má pravdu?
Je otázkou, v jaké situaci se dotyčná právě nachází. Pokud je schopná si stabilně držet svoji váhu a lehký nárůst je způsoben jen např. vánočním hodováním, pak může celkem úspěšně dosáhnout svého původní hmotnosti jen tím, že vyloučí potraviny „navíc“ a přidá více pravidelného pohybu. Pokud se však jedná o ženu s častými výkyvy hmotnosti, tzv. věčnou dietářku, může být dosažení vysněného cíle mnohem komplikovanější a v tomto případě bych konzultaci s odborníkem vřele doporučovala.

Vím, že to není vaším cílem, aby lidé hubli sami, ale přece jenom, co byste poradila těm, kterým ke spokojenosti chybí právě ona 2-3 kila dolů.
V tomto případě je otázka, zda je opravdu třeba hubnout na kilogramy, nebo by pouze „stačilo“ trošku zpevnit svoje tělo. Mnohem směrodatnější než aktuální hmotnost je totiž celkové složení těla, poměr svalové hmoty a tukové tkáně apod. Hmotnost je pouze aktuální informace, která závisí na mnoha faktorech – na pitném režimu, skladbě jídelníčku, vyprazdňování, únavě, stresu atd. Stejně tak je to údaj trochu zavádějící, jelikož svaly jsou těžší, než tuk, ale mají menší objem. Dlouhodobější efekt našeho snažení proto můžeme pozorovat spíše na změně obvodů, především v oblasti břicha, pasu a hýždí.

Pokud se chceme spoléhat na počet kilogramů, je nutné se vážit pravidelně jednou týdně a to vždy za zhruba stejných podmínek. Váha totiž přirozeně kolísá, důležitá je i denní doba. Výkyvy v řádu plus mínus 1 – 1,5 kg je zcela v pořádku a normální.

Na co by se měly zaměřit?
Především si promyslet, zda opravdu potřebují hubnout, nebo spíše zpevnit a posílit svaly, zredukovat tuk a vytvarovat postavu. Toho lze docílit díky poměrně jednoduchým zásadám - omezit jednoduché sacharidy, navýšit kvalitní bílkoviny, výrazně omezit živočišné tuky, a to i ve skryté podobě, a preferovat tuky nenasycené (rostlinné + ryby). Ke každému jídlu pak přidávat dostatečně velkou porci zeleniny.

Stále se hovoří o BMI. Můžete laikovi vysvětlit, co to vlastně je? Jaký je správný poměr a jakou roli hraje při hubnutí.
BMI = body mass index. Je to tedy index tělesné hmotnosti, který je určen poměrem Vaší výšky a hmotnosti na metr čtvereční. Podle jeho výsledných hodnot se pak Vaše BMI rozděluje do několika pásem:

značné podvyživení – pod 16.5;

podvýživa – 16.5–18.5;

normální - 18.5–25;

nadváha – 25–30;

obezita 1. stupně – 30–35;

obezita 2. stupně – 35–40;

obezita 3. stupně – nad 40.

Kde si ho můžeme nechat změřit? Kolik taková služba stojí?
BMI si můžeme snadno zjistit sami, není třeba někam chodit a za něco platit. Můžeme ho vypočíst bez problémů doma podle jednoduchého vzorce: váha v kilogramech děleno výška v metrech na druhou.

Nevýhodou takto zjištěného čísla však je, že nezohledňuje váš věk, pohlaví, fyzickou kondici, zdravotní stav, množství tuku a svalů  a další faktory. Proto pomocí BMI určujeme spíše obecnou míru zdravotních rizik, než reálný stav organismu z hlediska kvality jeho složení, proporcí a kondice. Vedle BMI bychom tedy měli sledovat i své rozměry – zejména obvod pasu a složení těla (poměr svalů a tukové tkáně).

Mezi příčiny, že se nám nedaří hubnout je zpomalení metabolismu, které patří mezi nejčastější chyby při „samodietách“.
Stále bohužel převládá názor, že čím méně toho sníme, tím více zhubneme. To je ovšem velký omyl většiny „samodiet“! Základem každé fungující diety je změna stravovacích návyků, což ovšem neznamená hladovění. Většina těchto domácích diet neklade důraz na kvalitu živin, konzumujeme náhražky kvalitních potravin a počítáme pouze kilojouly bez ohledu na skladbu jídelníčku a jeho nutriční hodnoty. Zapomínáme také na dostatečný pohyb a vše pak završují doplňky stravy.

Prozradíte nám nějaké „urychlovače“ metabolismu?
Žádné kouzelné urychlovače vám z rukávu nevysypu, protože jednoduše neexistují. „Zázračné“ pilulky, koktejly a jiné prostředky sice mohou fungovat, ale pouze krátkodobě a většinou s následným jo-jo efektem. Já doporučuji především pravidelný pohyb a stravu, dostatečný pitný režim a dostatek spánku. To zaručeně dlouhodobě funguje.

Dalším nepřítelem štíhlé linie je zadržování vody. Jak si poradit s tímto problémem, aniž bychom museli polykat umělá diuretika? Poradíte nám?
Zadržování tekutin může být způsobeno nedostatečným pitným režimem – čím méně pijeme, tím více může tělo zadržovat vodu a metabolity v tkáních. Ideálně bychom měli vypít 30 ml na 1 kg naší hmotnosti a pitný režim by se měl skládat z obyčejné vody a neslazených bezkofeinových nápojů. Dále je velmi důležité pravidelné cvičení – svalová práce, prokrvení a okysličení působí příznivě na proudění lymfy a výživu tkání. Zlepšuje se tak celkový stav organismu.

Výjimkou jsou stavy zadržování tekutin po některých lécích a při hormonálních změnách v rámci menstruačního cyklu, těhotenství, klimakteria apod. V těchto případech je třeba trpělivosti a dbát zásad zdravého životního stylu. Stav se bude upravovat pomalu, ale postupně dojde ke zlepšení. Pokud se však současně objeví i jiné potíže, jako otoky nohou, je třeba nechat se preventivně vyšetřit svým lékařem, protože by mohlo jít i o např. nedostatečnost ledvin.

S množstvím tekutin, které by měl člověk vypít, jste mě překvapila. Všude slyším, nebo čtu, že by člověk měl vypít nejméně 2,5 litrů tekutin a teď zjišťuji, že mně stačí 1.5 litru. Můžu počítat do pitného režimu i kávu z melty a čekanky, nebo je také kofeinový nápoj?
Jako základní potřeba lidského organismu se uvádí 30 ml vody na 1 kg hmotnosti. Tato potřeba pak samozřejmě vzrůstá v případě vyšší fyzické aktivity či v období horka, kdy organismus potřebuje pro svoji termoregulaci více tekutin. Jako základní tekutina je vhodná obyčejná voda, kterou můžeme doplnit minerálními vodami a neslazeným ovocným či bylinkovým čajem. Nápoje z čekanky či žita se do pitného režimu nezapočítávají, je vhodnější je brát spíše jako potravinu, neboť obsahují určitý podíl živin a většinou se do nich přidává i mléko.

Myslím, že těžší než shodit je váhu si udržet. Jak na to?
To je právě ten zásadní rozdíl mezi „správným“ a „špatným“ hubnutím. Pokud docílíme snížení hmotnosti úpravou a změnou životního stylu a u jeho zásad vydržíme, obvykle si udržíme i výslednou hmotnost. Pokud držíme diety na pár týdnů a poté své návyky změníme na původní – nevhodné, je obvyklé, že následuje jo-jo efekt.

Reklama