zažila naše čtenářka s nickem cicinka a podrobně nám svou nepříjmnou příhodu s psími zuby vylíčila ve svém příspěvku. Dodnes má vzpomínku v podobě jizvy a přesného data, kdy má jít na tetanovku

Milá redakce, přeji Vám dnes příjemný den. Ačkoli mám dojem, že bude hodně deštivý. Když jsem si četla o Vašem tématu na dnešek a možnosti psát i o kousacích zubech našich miláčků, vybavila jsem si hned svůj „skvělý“ zážitek.
Před mnoha lety jsme s rodiči bydleli v domku. Měli jsme zrzavou kočku Lízinu a černého kocoura Honzu. Byly to normální kočky domácí, většinou se pohybující venku v přírodě. Honza jako správný kocour chodil na své toulky často a i na delší čas. A jednoho dne přišel domů s takovou tou štětinkou zapíchlou kousek od přední tlapky ( štětinka - střela co se u kolotočářů dává do vzduchovek) . Vzali jsme ho k veterináři, aby mu to vyndal a vše bylo o.k. Přemýšleli jsme doma o tom, kdo to na něj mohl střílet. A nějak jsme si tehdy vybavili, že sousedů kluk prý snad vzduchovku má a snad ho i někdo viděl s ní střílet. Jako správné mstitelky nebohého Honzy, jsme se k nim se sestrou vydaly na pohovor.

Sousedé tehdy chovali psy Welsh teriéry. Trénovali s nimi i lov na lišku. Musím říct, že mně tehdy ti psi přišli naprosto šílení. Když jsme někdy šli náhodou kolem plotu, tak skákali minim. 1,5 m do výšky. Vypadalo to jako, když měl Maxipes Fík ta péra na skákání.

A tak jsme zazvonily, sousedka vyšla a jednoho psa zavřela do domu a druhého vzala do náruče, aby byl klid na mluvení. Mimo jiné byli psi dost hlasití :-) Než jsme se stačily dát pořádně do řeči, stalo se to, co je dnešním tématem. Ohlédla jsem se a najednou vidím jak z okna domu skáče ten druhý pes ( dům stál u chodníku) a běží směrem k nám. Vzhledem k tomu, co ti psi předváděli za plotem, jsem se lekla, co předvedou před plotem. A nemýlila jsem se. Jen jsem v údivu udělala dva kroky stranou a milej hafan na mně skočil. Ne na sestru, ale na mně. Začala jsem prchat.

Možná jsem to dělat neměla, třeba by jen skákal, ale takhle asi začal lovit. Já běhala po ulici a ječela hrůzou. Představovala jsem si totiž, že dostanu vzteklinu (to jsem v té hektické chvíli dokázala :-) ). Jednu chvíli se mi chtěl zakousnout do předloktí, ale jak jsem se ho snažila setřást, tak jsem ho odhodila na hromádku suti, co tam měli.

Pes zůstal na pár vteřin jako zcepenělý. Pomyslela jsem si, taky na pár vteřin, že jsem ho asi zabila. Kdepak, vyskočil čile a začal mě nahánět zas. Sousedé byli hodní, chtěli mi pomoct a psa odchytit. Ale později nám vyprávěli, že jak jsem stále prchala, tak ho chytit nemohli. :-) No kdo by taky stál klidně a nechal se okusovat takovým šílencem, že ? :-)

Nakonec se to nějak povedlo, zřejmě už jsem neměla sílu na další honičku. Muselo to být divadlo, jak 21 letá ženská lítá po ulici a řve hrůzou a pes po ní skáče. Dneska se tomu směju. Spousta lidí mi říká, že jsem neměla prchat.....

Ubrečená jsem došla domů, hysterická ze vztekliny. Se sestrou jsme došly na pohotovost, tam jsem dostala tetanovku a na dotaz, jak mi to ošetří, mě lékař doporučil vanu a mýdlo :-) Měla jsem na rukách a nohách pěkné modřiny a asi jen tři větší škrábance. Po jednom mám jizvu dodnes. Vzteklina se nekonala, sousedé měli psy očkované a opečovávané. Ale vyděsila jsem je tehdy pořádně. Dnes, když jdu na tetanovku, mám vlastně takové výročí tohoto zážitku. A taky na tu tetanovku nikdy nezapomenu.

Přeju všem, aby měli s kousáním zvířecích zubů jen úsměvné příhody.

Hezký den cicinka

Milá cicinko, to musela být hrůza. A je mi divné, že cvičení psi nedokázali poslechnout, a že vás sousedi nechali tak dlouho pornásledovat. Kompenzvali vám pak nějak tu újmu?

Text nebyl redakčněš upraven

Co vy na to, milé ženy-in? Máte také podobný zážitek, nebo se vám něco podobného v životě nepřihodilo? Kouslo vás jiné zvíře, než pes? Napište nám o svém „zážitku“se zvířecími zuby.

Máte doma psa, kočku, králíka, morče? Staráte se o jejich zuby? Podělte se s námi o své zkušenosti na adrese:

redakce@zena-in.cz

Reklama