To, že vaše dítě vybočuje z řady, nerozumí si s ostatními vrstevníky a chová se třeba i trochu „divně“, nemusí nutně znamenat, že je s ním něco v nepořádku. Naopak, můžete mít doma malého génia, a ani o tom ještě nevíte. „V některých případech se to pozná relativně snadno,“ řekl nám Václav Fořtík, předseda Dětské Mensy. „Dítě hodně vybočuje z řady – zajímá se o věci, o které se ostatní děti nezajímají (třeba vesmír, dinosauři a pod.) a v hloubce, kterou ostatní děti nechápou. V mnoha případech se to ale nepozná, protože dítě se chová jako ostatní vrstevníci.“ Rada Václava Fořtíka zní: „Jakmile máte dítě a chcete o něm zjistit co nejvíc informací, tak, stejně jako zjišťujete jeho krevní skupinu, je v určitém věku dobré zjistit i jeho inteligenční potenciál.“

IQ 130 je hraniční pro vstup do Mensy. Dosahují ho 2 % populace.

Stránky Mensy ČR, jejíž součástí je i Dětská Mensa, najdete na: www.mensa.cz
(Jsou zde i informace o testování v různých částech republiky).

Fořtíkův seznam škol, které dobře pracují s nadanými dětmi, najdete na: www.centrumnadani.cz

Důvodů může být více, ale ten hlavní je nasnadě, velkým intelektem nadané dítě má zcela jiné vzdělávací i výchovné potřeby než jeho vrstevníci. Je to stejné jako s uměleckým nebo sportovním nadáním. Intelektem nadané dítě zkrátka potřebuje rozvíjet své vlastnosti stejně, jako dítě talentované výtvarně potřebuje malovat, jinak jeho schopnosti nedosáhnou možného cíle. Pokud jde o úspěch v životě, tak zanedlouho bude Mensa ČR pořádat mezinárodní konferenci v Praze pod názvem Od nadání v dětství k úspěchu v dospělosti. „Ukazuje se, že kromě vysokého intelektu je zapotřebí dalších morálně-volních vlastností typu dochvilnost, pracovitost, cílevědomost...“ říká Václav Fořtík. „Ty nás nutí k tomu, abyste měli v životě úspěch. Samotný vysoký intelekt k úspěšnému životu nestačí.“

Dobrá, už tedy víte, že máte nadprůměrně inteligentní dítě, jenže co s tím? Možná řešení lze najít pomocí Dětské Mensy. Dětská Mensa je součást Mensy ČR a sdružuje děti od dvou a půl do šestnácti let věku. Slouží v tuto chvíli jako náplň volnočasových aktivit, ať už během roku (především o víkendech), tak i o prázdninách. „Naší snahou je u takto malých dětí pomáhat rozvíjení jejich schopností a hlavně zprostředkovávat jim setkání s podobně „pozitivně postiženými“ dětmi. V létě děláme třeba různé kempy, kam se sjíždí i stovka různě starých dětí.“ Není prý výjimkou, že třeba osmiletý účastník takového setkání kvalitně diskutuje s dospělými!

Dětská Mensa působí celorepublikově, ale v každém městě jinak. Záleží na tom, kdo místní skupinu v dané lokalitě vede. „V Brně se například schází jednou za dva týdny, dělají různé herní dny, exkurze a podobně,“ říká Fořtík, „tady v Praze pořádáme každý měsíc jednou či vícekrát setkání typu párty a řešíme různé hry, ať už dovednostní, nebo znalostní. Takže třeba hrajeme petanque, řešíme hádanky, kvizy...“

Václav Fořtík, předseda Dětské Mensy

Je inteligence dědičná?
O tom se vedou sto let vášnivé diskuze. Odborníci, kterým já věřím, tvrdí, že inteligence je ze 70 % dědičná a ze 30 % ji ovlivňuje okolí. Člověk dostane genetický mantinel (jako příklad řekněme třeba od IQ 90 do IQ 130), ve kterém se pohybuje běžně někde uprostřed. Když na sobě pracuje a jeho okolí je podnětné, může dosáhnout horní hranice, když na sobě nepracuje a je pod vlivem destruktivního okolí, může spadnout až k dolní.
Společnost by měla mít zájem na tom, abychom směřovali k vyšším hodnotám a nikdo nesměřoval k nižším. Bohužel u nás není žádný ucelený systém, jsou jen různé dílčí snahy – Univerzita třetího věku, Univerzita dětského věku (projekt Palackého univerzity v Olomouci) nebo třeba geniální projekt Talnet (www.talnet.cz), ve kterém děti dostávají místo běžné výuky otázky přímo od vysokoškolských učitelů.
Ale, znovu říkám, jsou to je dílčí jednotlivosti, o kterých se dozví jen zúčastnění jedinci, tykají se jen lidí, kteří o nich vědí, a ne celé populace.

Nicméně činnost Dětské Mensy se nezaměřuje jen a čistě na práci s dětmi, ale i na spolupráci s veřejností. „Snažíme se spolupracovat se školami,“ říká Fořtík, „ale naše dobrovolná činnost může být jen doplňkem k věcem, které by měl řešit stát nebo nějaké instituce.“

Pokud se bojíte testování dětí, nebojte se – nebolí. ;-) „U dětí od dvou a půl do zhruba pěti, šesti let uznáváme testy od s Mensou spolupracujících psychologů,“ říká Václav Fořtík a dodává: „V republice je zhruba čtyřicet psychologů, kteří jsou schopní a ochotní testovat intelektové nadání u takto malých dětí. U starších dětí používáme vstupní testy do Mensy, které byly vyrobeny ve Velké Británii.“ A jak takový test vypadá? Je samozřejmě lehčí a kratší než vstupní test pro dospělé, ale jinak se (kromě již zmiňovaných testů pro předškoláky) příliš neliší. „Mensa jak celosvětově, tak i u nás používá především obrázkové testy – to znamená nonverbální, kde nejsou žádná slova, dokonce ani žádná matematika. Jsou to většinou jen geometrické symboly a vztahy mezi nimi,“ vysvětluje Fořtík.

Jak mohou vypadat jednoduché obrázkové úlohy?

Nejprve máme šest dílků a je třeba najít dva, které do sebe zapadají a vytvoří čtverec.

Odpověď: dílky b, d

V další úloze máme dílků pět a čtverec vytvoří dílky čtyři. Úkolem je najít ten přebývající dílek.

Odpověď: dílek d

Rozstříhat můžeme kromě čtverců ale i jiné tvary. Lze rozstříhat pohlednice, obrázky, texty, písmena... V následujícím příkladu je rozstříhané bílé písmeno na černém pozadí.

 

Odpověď:


Jak mohou vypadat jednoduché verbální úlohy?

Ta například: Co znamená tato přesmyčka? 

TRSPEKOP

Odpověď: PROSPEKT

Anebo zjistěte, která z uvedených přesmyček logicky nepatří mezi ostatní?

a) kselot
b) stepol
c) oteleur
d) ukatelaz
e) ztekma

Odpověď: e) zmatek – ostatní končí na …tel

Správná odpověď na otázku v páteční novince 
Pálí vám to jako dětem? je: nic.

Sledujte náš seriál Testujeme IQ!

Máte doma inteligencí nadané dítě? Myslíte si, že znát své IQ je stejně základní znalost jako třeba znalost své krevní skupiny?

Reklama