Tuto sobotu jsem byla účastnicí podivné události. Stala se přímo v naší ulici, kousek od našeho domu.

angry woman

V Praze začalo na chvilku zázračně sněžit. Sníh sice brzy roztál, nicméně na chodníku to klouzalo. Šla jsem se projít a neobezřetně jsem si vzala boty na menším podpatku. Hned při prvních krocích jsem sebou málem sekla, ale ještě jsem rovnováhu udržela. To se na rozdíl ode mě nepodařilo starší paní na protějším chodníků. Žuchla sebou na zem jako pytel brambor, ale nepovšimla bych si toho, kdybych nezaslechla hurónský smích opodál stojících výrostků.
V duchu jsem se za ně zastyděla a běžela jsem paní pomoct zvednout se ze země. Jaké však bylo moje překvapení, když se po zvednutí oklepala, a aniž by mi poděkovala, obrátila se směrem k mladíkům se slovy: „Parchanti zasr..., vy jste na tomto světě na úplné hov...“

Kluci se přestali smát, zůstali nad její hrubostí stejně zkoprnělí jako já. Kdoví, kdyby se nesmáli a šli jí pomoci, jestli by byla stará paní také tak sprostá. A kdo ví, jestli by to kluky vůbec napadlo.

Každopádně, já jsem zase jednou nevěděla, na čí stranu se postavit. Jediné, co mi problesklo hlavou, bylo, že vzájemná slušnost a vztahy mezi lidmi jdou opravdu tak nějak... ...do háje.

Čtěte také:

 

Reklama