Hrozně se bojím hadů. Bojím se jich jako dospělá, ale jako dítě jsem jednou překonala strach z jejich přítomnosti. To bylo tak. Byly prázdniny a já je trávila v táboře na břehu Ohře. Za táborem byl hustý les. První dny sluníčko svítilo a my plnili bojové úkoly. Mezi ně patřilo i stopování spolunocležníka ze stanu.
V mém případě to byla Hanka - kamarádka, kterou jsem poznala až zde na táboře. Jejím úkolem bylo nechávat za sebou i nějaké skryté stopy, abych ji mohla lépe najít. Asi po půlhodině jsem dorazila na malou mýtinku, kde bylo spousta kamenů. Byla jsem uhřátá a sedla si na jeden z nich. Najednou jsem uslyšela volání o pomoc. Šla jsem za hlasem a spatřila Hanku, jak stojí na jednom kameni a u nohou jí leží had. Zavolala jsem na Hanku, aby se nehýbala, sama popadla kámen a vší silou jím mrštila po hadovi. Kámen ho zasáhl a usmrtil. Pak jsem popadla Hanku za ruku a ptala se, zda jí had ublížil. Němě zavrtěla hlavou, že ne.
Když jsem se znovu podívala po hadovi a uviděla klikiháky na jeho hlavě, došlo mi, že to byla zmije. V tu chvíli se mi rozklepala kolena a já strachy omdlela. Probrala jsem se až ve stanu, kam mě Hanka dovlekla na zádech. Zdravotník mě ošetřil a já byla pochválena před "nastoupenou jednotkou". Ovšem pak už jsme do lesa nesměli. Co kdyby se objevila další zmije. Že zrovna v ten rok se přemnožily, nám potvrdil i místní hajný, se kterým jsme měli báječnou besedu o přírodě a lese vůbec.
Januše.
Děkujeme za první fóbický příspěvek :-). Musím uznat, že jste byla dost odvážná školačka, protože já se bát tak strašlivě hadů, tak po něm snad ani nehodím kámen. Já mám hrůzu z chroustů. Když mi začnou lítat kolem hlavy, mám náběh na pořádný hysterák... Jeden mě "honil" na autobusové zastávce. Byl teplý letní večer, já měla bílé šaty, takže jsem svítila na dálku, a to ho tak vábilo, že i když jsem začala obíhat kolem skleněné budky, neodradilo ho to - ba naopak, lítal za mnou jak vrtulník. Brrr. Kolegyně stála vedle a mohla se potrhat smíchy. Zlá jedna!
Pište mi i vy Vaše fóbické zážitky! A nejen to! Strach má mnoho podob - je to na Vás, o kterých to dnes bude. Čekám na ně na: redakce@zena-in.cz!
Reklama
Nový komentář
Komentáře
já se krom hadů bojím i pavouků
Hady nesnáším
hadi a pavouci není nic pro mě
hadů se štítím ty nemusím brr!
Můj ex-partner choval dvě solidně velké krajty doma. Terárium bylo cca 50 cm od postele. Občas je z něho vytahoval a před spaním mi vykládal pohádku o tom, jak můžou vytlačit sklo a co mi můžou udělat... Strašně se divil, že jsem u něj nechtěla spát
jáse bojím pavouků, ale hadů taky trochu
hadi mě ani tak neva
já mám hady ráda,jsou krásní,ale zmijí se bojím
Můj strejda našel za chalupou zmiji, hned se chopil lopaty a rozsekal ji na kusky. No jo, myslivec.....
dcera měla dvě krajty, nic příjemnějšího mi snad nikdy nelezlo po těle
Předloni na Modravě jsem poprvé v životě viděla opravdickou zmiji. Zastavila jsem se bosou nohou deset centimetrů nad ní.
Chudák plaz.
když jsme jeli z dovolené na Slovensku, spali jsme v jedné zřícenině hradu, kde byla cedule: "pozor zmije". Byli jsme 3 holky a 1 kluk, my holky spaly ve sklepení hradu (začalo pršet) a jedinej kluk šel spát jinam, jelikož dostal histerickej záchvat, že tam spát nebude, když tam jsou zmije. Zaboha jsme mu nemohly vysvětlit, že když už celej tejden prší a je cca 18°C, tak se tam moc zmijí asi potulovat nebude. Radši šel spát o kousek dál na hřbitov
Hadi mi také nevadí, před měsícem mi kocour donesl na zahrádku živou užovku...vrátila jsem ji do přírody..
nenavidim hady. bojim se jich fakt silene moc. i uzovek a slepysu. nesnasim, jak se vlni. moje nejstrasnejsi predstave je, ze nekterym sousedum v panelaku utece had (nevim jestli nekdo hada chova), sleze po stoupackach, vleze k nam do koupelny pod sprchu a vyleze prurezm v desce, kterym je ta sprcha zadeklovana a bude lezet stocenej na predlozce pred sprchou. ja pujdu do koupelny a slapnu na neho. straslivy. jeste ze v evrope fakt nebezpecni hadi neziji. asi se tezko podivam do nejakyho exotickyho kouta sveta, zblaznila bych se strachem.
slovo had nemůžu ani slyšet,vidět ho plazit se kolem mě,tak mě asi trefí šlak
arjev: (4) No to je teda fakt machrovina zavraždit zmiji
paviocko: Samozřejmě jsou. Ono i chráněné zvíře lze zabít v sebeobraně, ale tohle bych za tu situaci asi fakt nepovažovala.
nejsou náhodou zmije chráněné???? Docela se divím, že zmije neutekla....
hadi mi nevadi,ale pavouky nemusim,predstava ze nekdo dom pritahne chovneho pavouka mi nahani hruzu.
had je krásný zvíře, ale někde v televizi, na vlastní oči mě taky trochu děsí