Bulvár

Hroutím se z práce

Milá redakce,

i já jsem se rozhodla přispět k tématu. Nevím si rady - s prací, s penězi ani sama se sebou.

Nastoupila jsem po škole jako sekretářka do jedné organizace. Už na pohovoru jsem věděla, že se mi na nadřízeném něco nelíbí. Takový blbý pocit nesympatií, jeho divný pohled, takový neupřímný. Ale nakonec mi nic jiného nezbylo. Tak jsem se snažila se spřátelit, sžít s lidmi, dělat svojí práci a jak je tady dobrým zvykem, tak dělat i práci za jiné. Zezačátku mě to i bavilo - po škole jsem asi 3 měsíce hledala marně a být doma mě ubíjelo - vstát, nasnídat se, uklidit, uvařit, uklidit, vyprat, vyžehlit, jít spát. Na akce s kamarády nebyly peníze, bez praxe člověk podporu nedostane. A mě chyběly 2 měsíce do odpracovaného roku.

Takže práce mě bavila, chodila jsem sem ráda, všichni byli celkem fajn. Peníze nic moc, ale pořád jsem si říkala, že po zkušební době mám dostat něco přidáno. Pak jsem po třech měsících onemocněla. Na 2 dny, takže jsem poprosila nadřízeného o volno, protože se střevní virózou jsem trávila dny téměř nepřetržitě v koupelně. A co se nedělo? Bombardování emaily a telefonáty, abych udělala tohle a tamhleto.. Takže paráda, sedět na záchodě s notebookem na kolenou a pracovat. Budiž, přežila jsem, šlo jen o dva dny. Kolegyně, se kterými se hodně bavím nechápaly, jak si tohle mohli dovolit, ale ono to asi i v jiných podnicích není jinak..

No a pak jsem asi za měsíc dostala neschopenku na týden kvůli zádům. Trpím na ně dost, ale tohle se mi nikdy nestalo. Prakticky jsem se nemohla pořádně hýbat. Přítel mě dopravil k doktorce, okamžitě jsem dostala injekci a neschopenku. Tu jsem donesla do práce osobně. Ale zase.. Potřebujeme, abyste ještě udělala to a to.. Takže jsem si nesla domů pár papírů. Budiž. Během prvního dne nevím kolik emailů a telefonátů, dokonce mi poslali další práci domů. Takhle to šlo skoro celý týden. Přítel byl už naštvaný i na mě, ale já prostě nevěděla, co mám dělat. Takže jsem to opět nějak přetrpěla.

No a pak, když už jsem si myslela, že tohle bylo nejhorší a pak už to bude ok, tak mi nadřízený naznačil, že se mu nelíbí moje rozhodnutí, že budu dále studovat (dálkově o víkendech!), protože pro něj to není přínos.

Peníze, které mi slíbili po zkušební době jsem sice dostala, ale čistého z toho jsou asi 200,- navíc, takže prakticky nic. K tomu dostávám čím dál tím víc práce - už hned po nástupu jsem dostala několik věcí navíc, oproti mé předchůdkyni - budiž, když je to potřeba, ale hrne se toho víc a víc. Co nestíhá tahle, můžu udělat přeci já, tahle tohle dělat prostě nechce, tak to šoupnou mě. Kolikrát si říkám, jak mi bylo dobře za kasou v drogerii, kde jsem pracovala při škole. Zlatý 12ti hodinový směny oproti tomuhle stresu. I peněz na plný úvazek by tam bylo víc :(

A můj nadřízený se ukázal přesně takový, jak na mě na první pohled působil - Všechno zná, všechno ví, všude byl a od všeho má klíče. Jiný názor, byť by mohl být lepší, nepřichází v úvahu. Naším životem by měla být práce, to je jedno, že skončila pracovní doba, prostě když on potřebuje, tak tu klidně budeme sedět do osmi večer nejlépe bez nároku na náhradní volno.

Takže nevím, co mám dělat. Denně obvolávám a obepisuji firmy, kvůli novému místu, přes půl roku nikam nechodím, protože mám tak akorát na zaplacení nájmu, telefonu a jídla a nic jiného si nemůžu skoro dovolit. Děkuju za to, že mám rodiče, kteří mi pomohou, když je nejhůř..

Myslela jsem, že vzdělání, ochota pracovat a učit se novým věcem, snaha dělat bez problémů i něco navíc pro mě bude přínosem, ale teď už chápu lidi, kteří oddělají, co musí, nic neumí, nic nechápou, jen aby nedostali náhodou nějakou další práci.

Nejhorší je to po psychické stránce. Ráno mi je zle už jen při pomyšlení, že sem musím jít, jakmile přijde nadřízený, zvedá se mi žaludek jen projde okolo. Po práci musím myslet na ty absurdní řeči a příkazy, pořád bych brečela, protože už nemůžu takhle dál. Sexuální život pro mě existuje jednou za týden v pátek, když vím, že mám dva dny volna a trochu se uklidním.

Je mi jasné, že pro plno lidí teď musím vypadat jako ufňukaná líná holka, ale doufám, že se najdou i tací, kteří mě neodsoudí, protože opravdu nemám ve zvyku vyhýbat se práci.

s pozdravem

Lenka

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Lenko, já tě úplně chápu, složit se z přemíry práce je strašné. Před lety se mi to stalo taky, i když v mém případě jsem za to dostala velice slušně zaplaceno. Půl roku bez jediného dne oddychu ale bylo na smrt. Taky jsem brečela a sypala se z každé maličkosti. Jestli není se šéfem řeč, nezbývá než místo změnit. Zdraví je jen jedno. Mám kamarádku, která vydělává velké peníze, ale trpí takovými zdravotními a psychickými problémy, že z místa odchází na poloviční plat, ale za klidem. Simona

S čím si nevíte rady vy, milé čtenářky? Pište na adresu:

redakce@zena-in.cz

 

 

   
07.06.2010 - Blog redakce - autor: Simona Škodáková

Komentáře:

  1. avatar
    [15] oalison [*]

    Doporučuji kurz asertivity, kde tě naučí říct ne, necítit se blbě když odmítneš dělat přesčasy a práci navíc a i to jak si říct o větší plat. Pokud to nezabere, tak změna místa je následná volba. Držím pěstiSml67

    superkarma: 0 09.06.2010, 11:25:05
  2. [14] xenie [*]

    Byla jsme na tom podobne, pro nektere lidi jsem clovek, co si nevazi "dobre prace",  bylo to ve velke zname pojistovne, kde vsak ma prima nadrizena byla podobne hovado, tak jsem radeji odesla...a vuuubec nelituji, bylo mi blbe kazde rano jen pri predstave ze tam mam jit...

    superkarma: 0 07.06.2010, 19:20:17
  3. avatar
    [13] peetrax [*]

    Tohle bohužel taky znám. Sml15 Držím pěsti. Sml67

    superkarma: 0 07.06.2010, 18:16:03
  4. avatar
    [12] aviaki [*]

    Odpověď je jasná - odejít. Ale není nutno odejít hned, jen se na to psychicky připravit a  potom (spíše přitom) dělat v práci jen to, co je tvojí povinností a nic navíc, když ti budou chtít dle původního vzoru nakládat práci, která ti nepřísluší, tak se důrazně ozvat. Co se ti teď může stát? - stejně hodláš odejít. Tuhle zkušenost udělala moje dcera, od té doby, co se rozhodla odejít z firmy a nedělat jim poskoka, tak sice šla o funkci dolů, ale peníze jí přidali, tudíž má skoro stejně jako předtím při polovičním stresu a starostech. Ale je třeba počítat s tím, že člověk, který bez řečí dělal všechno, v okamžiku, kdy se ozve je pro všechny ten nejhorší. Když se tohle překoná (stejně chceš odejít, ne?), tak se to někdy změní k lepšímu a v nejhorším případě to dopadne tak, jak by to stejně dopadlo. Přeju hodně síly a štěstíSml16

    superkarma: 0 07.06.2010, 17:30:50
  5. avatar
    [11] kaatja [*]

    tak presne kvuli tomuhle chodim k psychologovi a tam se ucim asertivite :-) citim z clanku, ze sef ma moc dobrej odhad na lidi, je to skvely manipulator a v tobe vycitil "slabou" a moc loajalni osobu. Kazdej mame v praci nejake prava a povinosti, ale kdyz si o ne nereknes, tak ti nekteri "vykutaleni sefove" nalozi tolik, kolik ty sama jeste budes moci unest. Takze bych si rekla, kde je ma hranice, kolik toho dokazu a nedokazu za den udelat a slusne bych odmitala dalsi praci a snazila se dohodnout. Jinak tohle je cesta do pekla...

    superkarma: 0 07.06.2010, 16:09:23
  6. avatar
    [10] Ferdas [*]

    Sml24 zdrhej... a sex " jenom" v pátek? to je slušný... Sml22Sml30Sml30Sml30Sml57

    superkarma: 0 07.06.2010, 15:23:24
  7. avatar
    [9] kuzle [*]

    obcas je dobre naucit se rikat NE, i kdyz vim, ze je to tezke Sml79 kdyz uz jsem doma a nemocna, nemaji narok na to po tobe chtit abys delala jako bys byla v praci a ze se do toho nektere z "kolegyn" nechce neni tvuj problem Sml23 treba pokud jim jednou reknes ne, pochopi, ze s tebou nemuzou zachazet jako s onuci, ze mas svoje mantinely a nektere veci se zmeni, zkus to Sml58

    superkarma: 1 07.06.2010, 14:01:32
  8. [8] jastura [*]

    Určitě nejsi ufňukaná lenoška, ale spíš se sebou necháš orat. Taky jsem byla po nástupu ochotná a vstřícná a šéf toho využíval. Ale mám šéfa, který přemýšlí, takže když to šlo, zajistil, abych dělala jen to,co mám a výjimečně nějaké věci navíc, když nám vypadně někdo z práce. Odešla bych z takové firmy i za cenu toho, že bych musela na pracák. Při pracáku si můžeš přivydělávat na dohodu a zároveň hledat odpovídající práci. Zdrhej....

    superkarma: 0 07.06.2010, 13:53:21
  9. avatar
    [7] Eliana [*]

    To znám.... takhle jsem přechodila pravou chřipku a od té doby  jsem jako vycuclej angrešt. Chápu to i proto, že jsem taky ráno před odchodem do práce zvracela a večer nemohla spát, abych na něco nezapomněla a stále práce přibývalo a měla jsem za to minimum peněz.... upřímně odcházím odtamtud už 2,5 roku... ale není zatím kam. Zlepšilo se to až díky tomu, že jsem se jednou naštvala a šéfovi třískla dveřma, zakázala mu volat mi na soukromý mobil a psát na domací mail...koukal, že nejsem jen služka... teď jsem nemocná doma, blíží se konference a vyřizuji věci z domu, ikdyž za to nic nemám....ale dělám si tak náskok na svůj návrat do kanclu....aby mi nebylo zas blitno....

    superkarma: 0 07.06.2010, 12:35:06
  10. [6] dadma [*]

    Tohle si dneska dovolují i jinde,ve stavebních firmách,fabrikách ,supermarketech ve zdravotnictví....Za málo peněz chtějí co nejvíce práce a nic je nezajímá.Nelíbí se ti to a nebo z nějakého důvodu nemůžeš, tak vypadni přijde někdo jiný.Mě se takový přístup hnusí,ale bohužel naše vláda, ještě podnikatelům pořád dává nějaké úlevy,aby prý vytvářeli nová místa.Nic nevytvoří, proč by to dělali o to mají větší zisk.A zaměstnanci z toho mála co dostanou musí zaplatit úplně všechno a nikoho to nezajímá jestli máš nebo ne.

    superkarma: 0 07.06.2010, 12:30:05
  11. avatar
    [5] Dante Alighieri [*]

    Znám se - taky bych se snažila to přetrpět, ale jednoho dne přijde výbuch a potřeba/nutnost okamžitého odchodu bez nějaké blbé lhůty, prostě z hodiny na hodinu. Z předposlední práce jsem po poslední kapce odešla ihned a byla jsem rozhodnutá nepřijít, i kdyby mi tu výpovědní lhůtu neodpustili. Naštěstí na dohodu kývli. Moc se mi potom ulevilo.

    Řešení případu nahoře je stejné, prostě odejít.

    superkarma: 0 07.06.2010, 12:11:28
  12. avatar
    [4] *modrá [*]

    na tuhle práci s vyser

    superkarma: 0 07.06.2010, 12:05:45
  13. avatar
    [3] maje [*]

    tak tohle moc dobře znám. Sml22Sml22 držím pěsti

    superkarma: 0 07.06.2010, 12:05:09
  14. avatar
    [2] enka1 [*]

    Dnes je dobré práci mít.Takže odchod,ale s jistotou práce jiné.

    Jo a  dřevo, které se dobře štípe,by mělo mít semtam nějaký sukSml22.

    superkarma: 0 07.06.2010, 12:03:45
  15. avatar
    [1] ToraToraTora [*]

    Je čas udělat pápá. A nebo je Ti přednější šéf hajzl před vlastním životem? Ty jo, co tu vlastně řešíme, vždyť odpověď znáš sama.

    superkarma: 0 07.06.2010, 11:50:02

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme