Bulvár

Hříšný tanec II.

Když se v našich kinech uváděl původní film Hříšný tanec (1987) s Jennifer Greyovou a Patrickem Swayzem v hlavních rolích, byla jsem intelektuální studentkou, a tak jsem si možnost jej vidět, nechala ujít. Pak běžel v televizi a nesmírně mě oslovil. Nejenom fantastickou pohybovou stránkou, kdo by nechtěl umět tančit tak jako oni, ale i pěknou milostnou love story. Dokumentoval však i dobovou atmosféru americké střední třídy, o které jsme my v zahnívajícím komunismu jen snili.
Nevím, zda to bylo mýma očima nadšeného mládí, nebo momentálním profesionálním okem filmového kritika, ale přišla jsem k starému dobrému poznání, že dvakrát do jedné řeky vstoupit možné není. Tvůrci nového filmu Hříšný tanec 2 v názvu vsadili na ověřenou značku, bohužel v konečném výsledku, vznikl tvar, který dluží mnohé nejenom kultovnímu vzoru, ale i sobě samému.

Základním motivem, na který chtěli tvůrci navázat, jsou témata dívčího sebeobjevování, poznávání lásky a dosažení nezávislosti. První film se odehrával v mládežnickém táboře na pozadí discotékových rytmů. Film režiséra Guy Ferlanda se odehrává v Havaně na přelomu let 1958/59, kdy se vlády nad ostrovem zmocňují revoluční gardy Fidela Castra. V jeho pozadí stojí skutečný životní prožitek choreografky JoAnn Jansenové, která jako teenagerka prožila určité období právě v Havaně, v luxusním světě amerických zbohatlíků. Ale záhy – jako hrdinka filmu – objevila život místních lidí. Jako studentka baletu a nadšenkyně pro tanec jako takový, se začal seznamovat se zdejší hudbou a tancem, které zde nejsou jen kulturou, ale způsobem každodenního života. “Když tamní lidé tančili, nemuselo to nutně vyjadřovat jen sexualitu, šlo o uvolnění vlastního těla, osvobození vlastního já,“ říká umělkyně.

Mladá Katey (Romola Garai) je typická středostavovská studentka. Její život je náhle atakován mnoha protiklady: na jedné straně exkluzivní prostředí Američanů, hotely, večírky, odpoledne u bazénu. Na druhé straně lidé na ulicích, kteří nejsou zdaleka bohatí, ale mají v sobě něco, co dívku nesmírně přitahuje. Ztělesněním toho všeho je hrdý místní mladík Javier (Diego Luna), číšník a tanečník salsy. Katey miluje tanec a chce proniknout i do tohoto tajemného stylu, který je latentně přítomen v celém každodenním životě Kubánců. Začne chodit s Javierem na místa, kde se „hříšný tanec„ provozuje, jenomže salsa není jenom tanec, je to pocit, je to žár, je to vzpoura smyslů … a to vše na pozadí bortícího se společenského systému.

Film Hříšný tanec 2 je příjemnou podívanou, která zaujme. Bohužel v mnoha momentech zůstali tvůrci na půl cesty. Je jasné, že z hlediska neustálého napětí mezi diplomacií USA a Kuby je akcentování jakýchkoliv politicko-historických konotací problematické. Jenomže pouze schematické nahození problému revoluce, věc spíš zamlžuje, než aby jí dala správnou atmosféru. Hlavní hrdinka je sice několikrát konfrontována s místními lidmi, ale proniknutí do jejich normálního života je z hlediska vedení scénáře nemožné. Taky motiv nepřítomného Javierova otce, který je pravděpodobně v řadách odpůrců momentálního režimu, je pouze nahozen. Stěžejním tématem je láska a tanec.

Mladí lidé z protichůdných kultur se mají setkat a ono to má zajiskřit. Nic takového se neudálo. Představitelé hlavních rolí Romola Garai a Diego Luna jsou už tak moc dětmi kosmopolitního světa, že jejich vnitřní vyzařování jde spíš vedle sebe než proti sobě. I když R. Garai je Američanka a D. Luna je Mexičan, napětí je spíš racionálním přáním režiséra než skutečnost. Stylizace, kterou choreografka, výtvarníci i režisér použili, je spíš inspirací a variací na kubánské prostředí než něco, co skutečnou Kubou 50. let je.

Naopak k příjemným momentům patří obsazení Sely Wardové a Johna Slatteryho do rolí Kateyných rodičů. Retrozáběry na jejich taneční minulost jsou zajímavou částí snímku. Bohužel režisérova neujasněnost i charaktery jinak přesně vymodelovaných Američanů vyšší střední třídy, obrala o kontrastnější rysy. Matka, rozhodná ve svých stavovských hodnotách, je jakoby strhávána svým příliš free manželem. Jde spíš o studii dnešních rodičů než o dobový nástin. Stejně jako všechno – atmosféra, tanec i láska i výchova – všechno má poněkud rozostřené kontury. V čestné roličce tanečního instruktora, bez jakéhokoliv vlastního příběhu, se zde představil i protagonista prvního Hříšního tance, herec Patrick Swayze.

Velmi těžko jde navázat nit, a to je skutečnost. Myslím, že dílu by prospělo, kdyby nebylo uvádělo svou spojitost s kultovním dílem osmdesátých let. Neboť každé srovnání originálu s „dvojkou“ je pro dvojku negativní. Hříšný tanec 2 je příjemnou variací na téma „vášeň a salsa v žáru havanských nocí“, ale jeho zaměření retrosnímku a pouze přiznaná inspirace jej značně diskvalifikují.

V každém případě doporučuji. Hlavně těm, co nemusí srovnávat…  

     
   
29.07.2004 - Společnost - autor: Mária Uhrinová

Komentáře:

  1. avatar
    [13] Gedžitka [*]

    risina: já myslela spíš ten net, u nás to budou myslím dávat až na konci prázdnin, tak kdyžtak pudu do kina Už se těším

    superkarma: 0 30.07.2004, 12:13:17
  2. avatar
    [12] risina [*]

    Gedžitka: Já to viděla dne sv jediném kině, co u nás (100tisícový Liberec!) funguje. A je to hezky romantický oddechový film. Je fakt, že s jedničkou se to nedá srovnávat, podle mě je to nešťastně zvolený název.

    superkarma: 0 29.07.2004, 22:51:38
  3. avatar
    [11] Gedžitka [*]

    Kde ste to viděly, já chci taky!!! (sím)

    superkarma: 0 29.07.2004, 15:50:51
  4. avatar
    [10] Rendulka [*]

    Chtěla jsem na tento film jít do kina, ale jsem ráda, že jsem to neudělala a jen ho shlédla na počítači. Jednička je nezapomenutelná, dvojce něco chybí, je to normální romantický film.

    superkarma: 0 29.07.2004, 15:03:45
  5. avatar
    [9] xantypa [*]

    Zlata jednicka ono vymysleni a pokracovani stoji skoro pokazde za

    superkarma: 0 29.07.2004, 13:09:13
  6. avatar
    [8] marta-b [*]

    Na dvojku hříšňáku bych nešla, nechci si kazit iluze a vzpomínky na to, jak se mi tenkrát kdysi dávno líbil první díl .

    Luciš: myslim, že nešlo moc o to, jak tam byli všichni obletovaný . Mně se na tom prvním dílu coby puberťačce líbila hlavně ta milostná zápletka a nějaký bazény mi byly ukradený

    superkarma: 0 29.07.2004, 11:39:10
  7. avatar
    [7] Luciš [*]

    A ještě dnešní vztahy Kuba x USA. To si Američani myslí, že příbuzní, kteří jednou za rok (nebo teď za tři) vozí na Kubu zboží a dolary, položí americké hospodářství? Nebo je to jenom taková pomstička? Takové zákazy a příkazy nemají daleko k dřívějším komunistům u nás (nebo to ještě jde vidět v socialistické Korei)Vždycky to ods***u ti jednotliví chudáci.

    superkarma: 0 29.07.2004, 11:37:55
  8. avatar
    [5] emma [*]

    já jsem si včera chtěla koupit soundtrack z toho prvního dílu... 2CD, asi 20 písníček... 800,-

    superkarma: 0 29.07.2004, 08:44:40
  9. avatar
    [4] Luciš [*]

    Nic proti, ale myslím, že dnes v ČR mnohem víc lidí sní o americké střední třídě než kdysi za komoušů. Se dvěma platy okolo 10tis. čistého každý to čtyřčlenná rodina se dvěma VŠ moc nevytrhne.
    Film jsem viděla na táboře mnohem dřív než přišel do Československa a vůbec mi to tak nepřipadalo. My s našima jsme byli x krát zřeba v hotelu v Tatrách úplně stejně obletovaní (plná penze,bazén, sauna), takže nevím vo co go. To spíš dnes si to nemůžem dovolit.

    superkarma: 0 29.07.2004, 08:06:37

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme