Porovnává čtenářka a s nickem Kytinkak. I když neměla panenku jako její vrstvenice, stejně má pocit, že její dětsví bylo krásnější a mnohem zábavnější, než jaké prožívají děti dnes, které tráví nejvíc času u PC

Přeji krásný den a posílám tři příspěvky na dnešní téma hraček.

Jéé, hned bych se vrátila do dětství:)))¨

Tak já patřím do generace dětí, že nás bylo v rodině více dětí. Vždy jsem záviděla dětem kočárek a panenku a vůbec hračky, které jsem nikdy nemohla mít. Ale já byla spíše typ kluka. Hrát si na vojáky, lézt po stromech bylo moje. A těch nářezů za potrhané oblečení ani nemluvě. Pamatuji si, že kluci někde našli kus dřeva, nožíkem upravili na pušku a už byla hra na vojáky. Stejně naše doba oproti dnešní byla úžasná. Dnes místo hraní děti tráví u Pc a o drzosti nemluvě.

Tak můj sen byla krásná panenka, která měla velké oči a kudrnaté vlasy. Pamatuji si jako holka, že děti kolem mě takové měly. Bydlela jsem v činžáku, kde půlka domu bylo ruské vojsko s rodinami. Jéé, ty měly takové panenky, že i slzička nejedna ukápla. No jo, jenže člověk byl rád za gumovou panenku, kterou mám dodnes na gauči. Sice už má vachrlaté ručičky, ale gauč v pokojíku zdobí i teď a musím říci, že má vnučka ji má moc ráda. Takové to těžké gumové mimino. Určitě mé vrstevnice vědí. Mrkací oči, ale bylo to něco v té době. Dnešní hračky si myslím ani nesplňují děti zabavit, jen vytáhnout z rodičů při placení co nejvíce peněz.

Mám dva kluky, kteří už jsou dospěláci, ale pamatuji si, že ten starší miloval panenku a kočárek a jako dnes vidím, že má kamarádka měla po svých dětech na půdě hračky, které ji bylo líto vyhodit, tak nám kočárek i panenku podarovala. Dnes se tomu zasmějeme. Jinak u nás kralovala auta všeho druhu. Prostě kluci. Ale spíše trávili čas různými kroužky. To dnešní děti moc nebaví.

Vaše čtenářka Kytinkak

To bude asi tím, že člověk ze své mysli vytěsní věci nepříjemné a zůstanou mu jen hezké vzpomínky. Nedokážu posoudit, jestli by dnešní děti stály o hry, kterými se kdysi bavili jejich rodiče nebo dokonce prarodiče. Ale je zase jen na rodičích, aby děti nenechávali vysedávat u počítače, ale dokázali je nadchnout i pro jiné věci.

Co si o tom myslíte, milé ženy-in? Měly jsme jako děti větší fantazii, že jsme si dokázaly hrát i bez hraček? Uměly jsme se lépe zabavit? Čím to bylo? Seděly bychom také u počítačů, kdyby tenkrát existovaly?

Napište nám na redakce@zena-in.cz

 

 

Reklama