Vztahy

Houkání sanitky

 
Jak tu sedím u PC a snídám, přemýšlím, která chvíle je ta nejvíc nezapomenutelná.
Když pominu radost z narození našeho potomka - dnes krásného ročního chlapečka, spíš se mi vybavují chvíle možná negativní ....
 
Chvíle č. 1 - všechny nemoci, které doprovází teď naši rodinu, strach ze ztráty blízkého člověka, strach, že nedokážu být silná, a přece se musím postarat o svého syna a vyzařovat pozitivní náladu.
Cítím ten strach, kdy člověk vytáčí číslo záchranky a musí zůstat s chladnou hlavou a pomoct člověku, který to potřebuje, vnímám tu úzkost, a když slyším sirénu sanitky, derou se mi slzy do očí, i teď
to jsou ty chvíle, které nenávidím, ale zapomenout na ně nejde ...
 
Pokud ale zapátrám do vzdálenější doby, první moje myšlenka směřuje k naší "povedené" svatbě
Chvíle č. 2 - moje svatební veselice v nádherném penzionku, ze kterého se vyklubala rujna před rekonstrukcí, hosté nedorazili, a ti někteří si dokonce spletli datum konání naší akce. Muzikant se nekonal, takže se pouštěla muzika z půjčeného přehrávače a bohužel hostinský měl pouze kazety se zajímavým obsahem techno, vykopávky z rocku, fakt síla na tančení :o((
 
A ještě ani se nekonala svatební noc, neboť můj drahý choť se tak opil ze zoufalství do němoty, že nejen nevěděl o světě, ale řádně znečistil naši ložnici.
Tak kdo se může pochlubit  že strávil svatební noc v nějaké tělocvičně a povídal si se svojí švagrovou až do rána bílého?
 
A pokud bych si měla vybrat něco z dětství, vidím jen krásné vzpomínky, pohodu, bezvadné prázdniny...
Chvíle č. 3 - Ten nejsilnější zážitek je asi z prázdnin, a to každoroční zájezd s babičkou na Zemi živitelku. Ještě dneska vidím před sebou kuřátka obarvená na růžovo a modro a pořád si říkám, jak to vlastně udělali :o))
 
Hezký letní den přeje zoulinka  
 
 
Milá zoulinko, moc díky za Tvoje vzpomínání. Občas je fajn si takhle připomenout chvíle, které se nám nějak zapsaly do života, viď?
 
Pište mi i vy ostatní. Dnes se bavíme o sourozencích, místech, která máme rádi, i o situacích, kdy jsme si sáhli na dno svých sil... Jak to všechno spolu souvisí se dočtete v článku Vlastní bratr mě chtěl zabít.
 
A nezapomeňte přijít odpoledne... bude soutěž o pěkné žabky :o)))
 
Pohodové úterý všem přeje
   
19.07.2005 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. [7] Natálka73 [*]

    superkarma: 0 16.12.2006, 16:07:01
  2. avatar
    [6] skolacka [*]

    no s těma kuřatma dodnes nevím jak to bylo ví to někdo?

    superkarma: 0 19.07.2005, 14:54:23
  3. [5] r1911 [*]

    A proto - když vidím, že některý řidič nedává houkajícím autům (nemyslím politiky, to opravdu ne, ti mě s majáčkem spolehlivě rozčílí) přednost, vždycky si říkám, počkej až ty je jednou budeš třeba potřebovat a nějaký blbeček taky nebude uhýbat...

    superkarma: 0 19.07.2005, 12:00:49
  4. [4] r1911 [*]

    Taky mi siréna sanitky vhání slzy do očí (kdysi jsme volali záchranku pro tetu a od té doby ty slzy...), jiná auta (hasiši, policie) na mě tak ale nepůsobí...

    superkarma: 0 19.07.2005, 11:58:52
  5. avatar
    [3] Markýza [*]

    , kdybys měla "normální" svatbu a svatební noc, tak ti to za pár let ze vzpomínek "vyšumí" - takhle si to budeš pamatovat celý život

    superkarma: 0 19.07.2005, 11:10:18

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme