Příběh se odehrává uvnitř monstrózního sídla rodiny Winchesterů, které nebylo nikdy dostavěné, protože jeho přestavby probíhaly nepřetržitě 38 let, 7 dní v týdnu, 24 hodin denně. Režisérské duo se rozhodlo zfilmovat příběh o tomto strašidelném domě a zaměřují se na jednu zásadní událost, která se stala v domě v roce 1906 a nebyla nikdy zcela objasněna. Pokud tedy věříte na duchy, děj filmu vás zaujme od první chvíle.

V domě, kde jsou dveře vedoucí do zdi, okna zabudovaná v podlaze a schody mířící jen do stropu, čekejte po celou dobu filmu velice temnou atmosféru. Režiséři se hlavně soustředili na světelné a zvukové efekty, jež se snaží  unisono diváka vylekat. V domě bydlí vdova s černým závojem Sarah Winchester (Helen Mirren) a její neteř (Sarah Snook) se synem, kterého během filmu posednou duchové žijící v domě. Právě v té chvíli do panství přijíždí Dr. Eric Price (Jason Clark), který je na místo poslán, aby vyšetřil duševní stav vdovy Winchesterové, jež je podezřelá z pominutí smyslů pro nepřetržitou přestavbu domu.

Tvůrci se snaží ve filmu odhalit děsivé tajemství domu právě pro svou nepochopitelnou spletitost a mrazivou atmosféru. V první půlce je vyprávěn příběh z úst vdovy Winchestrové, která vysvětluje proč a za jakých okolností se duchové shlukují právě v jejím domě. Duše zavražděných zbraní winchestrovkou se totiž podle vdovy snaží pomstít celé její rodině.

Prokletí rodiny Winchesterů, která je pronásledována na každém kroku za svůj vynález, si určitě své filmové zpracování zasloužili, ale divákovi celkem rychle dojde, co se ve filmu stane a jak skončí. Slabina spočívá v předvídatelnosti situací a velmi očekávánému rozuzlení.

Herecké obsazení je na horor takového ražení až nezvykle hvězdné, ale bohužel nestačí zachránit celý film. Ač je začátek filmu velice silný a do děje se člověk zakouká, v druhé polovině ztrácí dech. Málokdo má možnost podívat se osobně do domu Winchesterů, který se nachází v Kalifornii, a tak můžete pomocí duchařského filmu alespoň nahlédnout do domu, který filmaři vybudovali velice věrohodně, a v noci by se tam opravdu člověk sám nerad procházel.

Film je v kinech od 1. března.

Pohled Markéty Škaldové:

Sama za sebe musím říct, že horory s touto tématikou zbožňuji. Baví mě, nemám ráda krváky, ale jakmile jsou někde duchové, je to přesně můj šálek kávy. Z toho důvodu jsem se moc těšila na projekci filmu Winchester: Sídlo démonů. Nebudu film popisovat minutu po minutě, ale shrnu ho. Herecké obsazení je vskutku zajímavé, Helen Mirren a Jason Clarke zde odvedou solidní herecký výkon, především Jason mě zaujal, do té doby jsem o něm nic moc nevěděla. Kladně hodnotím i vizuální zpracování viktoriánské doby, ve které se děj odehrává. Velké plus dávám i za efekt „lekání“, párkrát jsem si pěkně nadskočila, tedy hlavně v první polovině filmu, která má za mě oba palec nahoru. Druhá naopak oba dolu. Když jsem nad filmem následně přemýšlela, přišlo mi, jako kdyby byl poskládán ze dvou odlišných žánrů. Druhá polovina a konec je podle mého soudu moc americký, přitažený za vlasy. Totálně ztrácí na reálnosti. Kdybych Winchester: Sídlo démonů měla ohodnotit procenty, dala bych mu tak 66,6 %. I přesto bych se ale do domu ráda podívala, protože jeho část je volně přístupná návštěvníkům.

Uložit

Reklama