Asi nejradši mám ze školy školní lásky, s nimi se člověk nenudí – buď je přešťastný či nešťastný, ale vždy mu to zamotá hlavu a rozbuší srdce. Stejně jako mně: A  tady máte jeden příběh mé školní lásky.  Odehrává se v době, kdy jsem začala hubnout (tedy okolo mých 13 let ) – tehdy posilovny nebyly až tak rozmnožené, zato moje tělo se od chvíle, kdy jsem vyšla z mámina lůna, množilo překvapivě dobře a bezbolestně (koho by taky bolelo jíst 4 koblihy denně). Prostě jsem se rozhodla, že Honzu Krestu z vedlejší třídy uženu za každou cenu.
Do posilovny jsem se tehdy vystrojila jak na bál, protože jsem věděla, že Honza bude tahat činky a MĚ rozhodně nesmí přehlídnout... taky že nepřehlídl!

Po vstupu do posilovny jsem si ho okamžitě všimla – byl to ON, Adonis v mých očích, přestože mě oslovoval jako ten nejposlednější jézédák a vůně, jež se kolem něj linula, také připomínala lokalitu JZD.
Dřepla jsem si na stroj, který měl posilovat záda a ruce – sedíte rozkročeni , ruce zaháknuté do stroje a přitahujete – poloha jako stvořená pro pedofilii.

Honza se asi po půlhodině zřejmě rozhodl, že zjistí, jestli ta moje podprsenka skutečně skrývá živé maso nebo jen kapesníky (jak tomu ve skutečnosti bylo). Sedl si na stroj naproti mně a začal přitahovat nohama kladku. To, co se naskytlo mým očím během pár okamžiků, mi vyrazilo dech a způsobilo trauma až do doby ztráty mého panenství – Honza měl jen sportovní trenky, nic pod nimi, resp. řečeno pod nimi měl jen šulína, který se nemilosrdně dral ven z trenek, posilován cviky s kladkou.

Celá rudá, zneuctěná (Rozuměj: Viděla jsem šulína svého božského Adonise a je to hrůza), zpocená a zbavená iluzí jsem utíkala domů, kde jsem se definitivně rozhodla pro lesbické sklony (které byly narušeny ztrátou mého panenství).

Do posilovny jsem se znovu odvážila až za 4 roky (po ztrátě panenství) a dodnes jsem nadšenou cvičenkou, jen se trochu obrátila role – kéž by zas naproti cvičil někdo bez slipů.

Soutěžíme o nový model rychlovarné konvice – hrajte s námi! VSTUP ZDE.

Reklama