Vyberte si ten nejefektivnější způsob léčby případných zdravotních obtíží. Homeopat vám „ušije lék na míru“. Klasická medicína zase pomůže tam, kde je potřeba jednat rychle...

Klasická medicína se s homeopatií zpravidla moc ráda nemá. Je to ale škoda, mohly by se totiž báječně doplňovat. Protože zatímco klasická medicína - alopatie je nepostradatelná tam, kde je potřeba řešit akutní zdravotní problém, homeopatie je výborná v případech, kdy se jedná o chronická onemocnění, psychické problémy, ekzémy a podobně.


Homeopat se zabývá celou bytostí člověka, včetně jeho psychiky, návyků, vidění světa, hodnotového systému, citového života a spoustou dalších věcí. To proto, že lék, který nakonec pacientovi vybere, je takříkajíc „šitý na míru“ a má za úkol odstranit příčinu nemoci či problému, nikoli jen příznaky tak jako klasický medikament, který bývá zaměřen především na odstranění průvodních, nepříjemných pocitů. 

Léčba homeopatiky může být dlouhá, avšak cílem je příčina nemoci a nemoc samotná. Homeopatické léky se připravují z rostlin, minerálů a z produktů živočišných tkání. Jejich účinek však nebyl doposud vědecky prokázán, podle některých teorií mohou proto působit i jako placebo.

Homeopatie je prastará léčebná metoda, založená na přírodním zákonu, který zní „similia similibus curantur“ (podobné se léčí podobným). Myšlena je podobnost symptomů nemoci s co možná stejným obrazem léku. Tento princip odráží samotný název: homeo = stejný, pathos = utrpení. Čili na utrpení podá homeopat podobnou látku, která utrpení vyvolala. Je několik homeopatických směrů - Francouzská škola, anthroposofie, klasická Hahnemanovská homeopatie. Vždy však můžeme rozdělit homeopatii na akutní a konstituční. Akutní homeopatií léčíme akutní choroby jako je chřipka, poranění, stavy po zlomeninách a operacích (zde je na místě spolupráce s klasickým lékařem), bodnutí hmyzem, nevolnost… Konstituční homeopatie je velmi složitá a náročná. Léčí chronické, opakující se, vleklé choroby.

V žádném případě zde nemíním nadsadit jedno nad druhé. Oba obory jsou pro nás potřeba a v obou nacházíme kapacity a odborníky.

 

Vlastní zkušenost

Homeopata, než vůbec vybere nějaký lék, zajímají věci, na které u klasického lékaře opravdu nenarazíte. Kupříkladu bylo pro něho důležité, co se mi v noci zdá, jak často chodím na záchod, jaký pocit ve mně vyvolá chuť mých slz, zda se snadno spálím v ústech, mám-li raději teplé či studené, jaké upřednostňuji chutě, zda je tyrkysová modrá nebo zelená, co čmárám na papírek, když telefonuji, apod.

Při sezení používal také metodu, kdy mě uvedl do jakéhosi stavu polovědomí a velice ho zajímaly obrazy a barvy, které vidím.   

Nakonec jsem obdržela medikament, který se užíval jedenkrát týdně pod jazyk. Úspěšnost mé léčby byla stoprocentní a trvala skoro půl roku. 

 

Když mi ale prasklo slepé střevo, byla jsem za chirurga a jeho jednostranný zájem pouze o mou dutinu břišní opravdu vděčná. Stěží věděl, jak se jmenuji. Ovšem zachránil mi život.

 

S oběma druhy léčby jsem vlastně velmi spokojená. Mé obtíže se ani v jenom případě již neopakovaly (překvapivě – ani u toho apendixu :)).

 

Máme-li na výběr – vybírejme si.

Jaká je vaše zkušenost s homeopatickou léčbou? Co si myslíte o této možnosti?

Reklama