Krásné Velikonoční pondělí vám přejeme! Až k vám dnes dorazí koledníci a vy jim budete rozdávat vajíčka, vězte, že pro naše předky nebyla pomlázka pouze aktem úcty k tradicím. Měla svou magickou moc a barevnou symboliku, která byla někdy i velmi zavazující.

Nejstarší zdobená vajíčka pocházejí z doby kolem roku 320 n. l. Byla nalezena v sarkofágu hrobky ve Wormsu nad Rýnem. Na jižní Moravě nalezli archeologové barevné skořápky vajec z počátku 11. století. Některé zdroje uvádějí, že se vajíčky obdarovávali už Peršané. Tento původně pohanský zvyk oslavující život, plodnost a zrození postupně převzali i křesťané. Velikonoční vajíčko pojali jako symbol vzkříšení.

Ve vejci zkrátka můžeme objevit celou řadu podobenství. Bývá označováno za symbol světa – skořápka coby země, bílek voda, žloutek oheň, v oblé části se pak ukrýval vzduch. Představuje ale také životní sílu, zrození, nesmrtelnost, jarní přírodu...

Barevná symbolika kraslic

sNejčastější barvou kraslic bývala červená. Symbolizuje krev, bez níž by nebylo života. Takto malovaná vajíčka si děvčata schovávala pro své milé, které jimi obdarovávala. Poslat takovou kraslici znamenalo nabídnout lásku. A přijmout ji bývalo závazné. Ale pozor, nesmělo jít o výdumky. Pouhé skořápky totiž „zdobily“ symbol smrti, Moranu. Podle této barvy se také ujal název kraslice. Pochází totiž ze staroslovanského krasnyj, což je v překladu červený.

Žlutá barva symbolizuje jarní slunce, které vyhání zimu.

Zelená je barvou bohatství, zdraví a plodnosti. 

Modrá barva byla dříve zapovězena, protože představovala smutek. Na milost ji hospodyňky vzaly až koncem 19. století. Nyní už symbolizuje čistotu a víru.

Tak ať máte bohatou pomlázku a minimálně jednu kraslici od každé barvy!

Reklama