Stále vás někdo rozptyluje a zdržuje od práce, kolegové se hlasitě vybavují a smějí, věčně zvoní telefon… A vy máte uzávěrku, šéf po vás pořád něco chce a vy si ještě musíte vyřídit nepříjemný soukromý hovor. Do toho volá potomek, že dostal pětku z písemky, a že bude potřebovat peníze na lyže... A ke všemu ještě ty Vánoce!

Pokud všechno zvládnete, můžete si zase odfrknout. Ale každého sedmého Čecha trápí pocit soustavného přetížení trvale. Důsledkem jsou bolavá hlava, srdeční neuróza, nespavost a dokonce i poruchy imunity. Podle Světové zdravotnické organizace je stres největším zdravotním nebezpečím 21. století.

Co všechno může stres způsobit?
1) Dlouhodobý stres vede ke zvýšení produkce kortizolu v nadledvinkách, což poškozuje propojení mozkových buněk a zhoršuje vnímání. Hrozí vyčerpání, podrážděnost a deprese.
2) Nadprodukce kortizolu rovněž negativně působí na imunitní systém. Opakované snižování tvorby obranných buněk usnadňuje nejen útok choroboplodných zárodků, ale také může umožnit růst rakovinných buněk.
3) Stres má negativní vliv i na játra, kde rozpouští zásoby tuku, a ten se pak dostává do krve, kde se (pokud se nespotřebuje) usazuje na cévních stěnách a způsobuje jejich kornatění (aterosklerózu).
4) Trvalý stres bývá také příčinou nedostatečného vyplavování jednoho z hormonů do vaječníků. Následkem toho správně nedozrávají vajíčka a nedochází k ovulaci.
5) Nadledvinky jsou jedním z hlavních orgánů řídících všechny stresové reakce. V případě akutní hrozby uvolňují adrenalin. Při trvalé zátěži se však naopak zvyšuje produkce kortizolu.

Migréna
Počet lidí trpících migrénou v důsledku stresu se za poslední čtyři desetiletí téměř ztrojnásobil. Dispozice sice bývají často vrozené, ale přetížení organizmu je významným faktorem vyvolávajícím migrénu. K té však většinou nedochází během akutní stresové situace, ale až když psychické napětí pomine.

Pomoci si můžeme sami. Počet náporů migrény i její intenzitu úspěšně redukuje odbourání stresu a relaxační cvičení. Ideální je dodržování pravidelného denního řádu s krátkými přestávkami na odpočinek.

Infarkt
Vědcům se dlouho nedařilo prokázat žádnou souvislost mezi stresem a srdečními obtížemi. Dnes už je však prokázáno, že dlouhodobé přetížení může vést až k srdečnímu infarktu a k smrti.

V důsledku zvýšené produkce vazebních molekul se imunitní buňky usazují na cévních stěnách, tím vyvolávají aterosklerózu a vysoký krevní tlak. Ty potom společnými silami mohou přispět ke vzniku infarktu myokardu.

Infarkt mívá u žen komplexní příčiny, jako je rostoucí vytížení v mnoha oblastech života. Zaměstnaná žena zažívá nejen stres v práci, ale pokud nese na svých bedrech i starost o domácnost a o děti, je oproti muži trojnásobně vytížená. Proto by neměla zapomínat na alespoň trochu časově přijatelný způsob sportování, jakým je například chůze, jízda na kole, jogging. I tato nenáročná forma pohybu snižuje krevní tlak, hladinu cholesterolu a pomáhá odbourávat stres.

Nespavost
Každá třetí žena trpí poruchami spánku. Nejčastějším důvodem je trvalé napětí, díky kterému se stále hůř „vypíná“ a večer usíná. Je to začarovaný kruh, protože poruchy a nedostatek spánku pak způsobují nejen denní únavu, ale opět navozují pocit přetíženosti.

Při dlouhodobé nespavosti se obtíže vyvolané stresem zintenzivňují. Zvedá se krevní tlak, dostavují se bolesti hlavy a snižuje se imunita organizmu.

Usínání napomáhají určité rituály. Například večerní horká koupel se studenou sprchou na závěr, pití bylinkového čaje nebo horkého mléka (brrr!) s medem. Večer byste neměli dlouho vysedávat u televize, ale raději relaxovat při hudbě nebo čtení.

Jak se bráníte stresu? Berete nějaké prášky na uvolnění a zklidnění? Najdete si během dne čas na odpočinek? Sportujete? Spíte dobře jen pod vlivem sedativ či hypnotik?

Reklama