Proč se někteří muži nechají od svých partnerek urážet a bít? Jde o jistý druh masochismu, nebo jsou opravdu takoví slaboši? Přečtěte si příběh Romana a jeho životní družky Jarky. Vztah udržují jenom kvůli malé Terezce, která navíc ani není Romanova.

Že mi spravíš dvířka u kuchyňské linky?

muž

Roman je vyučený truhlář a ve svém řemesle je opravdu moc šikovný. Dokáže na zakázku vyrobit ledacos, od poličky až třeba po obývací stěnu.
Od páté třídy základní školy bydlel jenom s matkou a se starší sestrou, otec od nich odešel a rodiče se rozvedli. Starší sestra se učila dobře a tak pokračovala ve studiu na střední a potom i na vysoké škole. Studovala v Olomouci a už tam i zůstala. Roman se vyučil v místě bydliště truhlářem a práce mu šla od ruky. Dřevo miloval odjakživa.

Sehnat práci v oboru však nebylo jednoduché a na podnikání neměl základní finanční kapitál. Tak šel hned po vyučení pracovat do místní pekárny a truhlařinu dělal ve volných chvílích jako koníčka, a také to byl dobrý přivýdělek.

Jeho šikovné ručničky neunikly ani jeho kolegyni v práci, o devět let starší svobodné matce Jarce.
„Jéé, Románku, mně se rozpadají dvířka u kuchyňské linky, že by ses mi na to přišel podívat?“
A nezkušený Románek šel. Opravil dvířka, opravil stůl, vyrobil holce nábytek do pokojíčku, svoje truhlářské řemeslo začal prakticky uplatňovat jen u Jarky. Ta mu zpočátku kromě peněz platila i tělem, a nakonec zůstalo jen u toho těla.

Romanova matka je z toho nešťastná
„S takovou kur… se taháš, Romane, každý ji tu měl, sprostá je jak dlaždič, a chudák ta její holka, ani tátu nezná!“

To, že Jarka nejde pro sprosté slovo daleko, to je o ní známo, je to takový ten typický „hospodský typ“, a s kým má sedmiletou Terezku, to se vlastně dodnes neví.
Ale právě Terezka je tím důvodem, proč Roman zůstává. Holčičku si velmi oblíbil a je pro ni nejen náhradním tátou, ale také kamarádem.

Jak to, že nejsi doma?!

V pekárně se s Jarkou střídají na směny, ale i tak si nelze nepovšimnout různých úšklebků. Jenže Roman byl vždycky spíš ňouma, tak si jich moc nevšímá, Jarka mu dá, co potřebuje, a je tam Terezka.

To všechno by člověk ještě pochopil, mladý kluk zblblý do světem protřelé ženské, co je však na pováženou, je její chování k němu. Nebere ho pouze jako šikovného řemeslníka, opatrovníka pro dceru, mladého milence, ale zřejmě má také potřebu ho vychovávat a diktovat mu celý život.
Nedávno si totiž „dovolil“ jít v neděli po fotbale do hospody na pivo, a Jarka tam doletěla jako fúrie a vlepila mu pohlavek:
„Jak to, že nejsi doma? Nevíš, že mám jít na noční? Kdo se bude starat o Terezu?“
Roman sklopil uši, ani nedopil pivo a za bušení do zad Jarčinými pěstmi z hospody odešel.
Chlapi se smáli a nevěřícně kroutili hlavou.
„Jóóó, kdo chce s Jaruš žíti, musí se nechat bíti.“

Kdyby nebylo Terezky, možná by Roman už dávno odešel, i když není jeho, je mu jí líto. Tak zůstává a nechá si od její herdekmámy všechno líbit. A pak že jsou týrané jenom ženy…

Čtěte také:

Reklama