Bulvár

Hnila mu noha, ale chodili se na něj dívat jen jako na atrakci. Nepomohli.

Milé žínky Inky,

častěji se mluví jen o depresivnějších stránkách života. O tom, kdo komu co ukradl, sebral, zašmelil, ublížil atd.
Ale kdo komu kdy pomohl? Něco dal bez ohledu na to, zda očekával vrácení, nebo jen z lásky k bližnímu?


Co to je za otázku, že?

Láska je především dávat, ne přijímat.

Když milujeme, není nic lepšího dávat, než pořád dávat, život, myšlenky, tělo, všechno, co člověk má; a cítit, že dávám, a všechno vsadit na to, abych mohl dávat stále víc.
       
        GUY DE MAUPASSANT


Mám hodně narvaný život svými koníčky, povinnostmi, denními starosti, a mou největší radostí je právě to, když můžu i v tomhle časovém presu někomu pomoci.
A jak již psala čtenářka, skoro mám chuť i poděkovat za to, že mohu pomoci.
Je to tak příjemné zjištění, že člověk tu může být prospěšný pro druhé a ne jen žít konzumní život pro sebe - urvi, co můžeš.
A jsem štastná, že i ze svého nevelkého platu, mohu někomu finančně pomoci.
I přesto, že nejsem úplně nejlepší člověk na planetě, mohu někomu pomoci s tím co on tak neumí.
A není to proto, že čekám to poplácání a pochvalu! Naopak často se za ni stydím a nevím, jak se v té chvíli zachovat, a připadám si trapně, když o tom ten dotyčný ještě někde vypráví :-))).



Taky se mi často stalo, že jsem se nesetkala jen s kladnými reakcemi... Ale to nic nemění na tom, že člověk by měl dělat správné věci.

Ale přesto se v mém životě stala jedna věc, která mě z těch mnoha hodně zasáhla. Tak, že na ni do dnes nemohu zapomenout a stále přemýšlím, jak asi pokračovala dál.

Bylo pondělí před třemi lety, musela jsem ráno k lékaři a v práci mě zastupovali jen moji praktikanti. Takže co budu povídat, byla jsem nervózní, abych byla co nejdříve zpět. Letím na autobus, a najednou mě před autobusákem zarazí  hlouček lidí, kteří se na něco chodí koukat na lavičky a vrací se s ucpaným nosem.....
Nemusím být u všeho, ale přesto mi jejich reakce vrtala hlavou a nevydržela jsem zvědavost. A prošla kolem o něch laviček, a co jsem viděla, byl úděsný pohled, na který jen tak nezapomenu, a ten zápach hnijícího masa. A to všechno patřilo k člověku, evidentně bezdomovci, nad kterým ostatní místo pomoci ohrnovali nosem a chodili se na něj koukat jako na atrakci, jak je odporný. Noha oteklá a v okolí kotníku rozbředlá směs hnijícího masa, kdysi kusů obvazů a v tom červy a mouchy, udělalo se mi hrozně špatně.

Odešla jsem a čekala na autobus a přemýšlela, co dělat? Najednou mi osud toho člověka přestal být lhostejný, věděla jsem, že pokud s tím něco rychle neudělá zemře. Nejdříve jsem se pokusila s tím spícím člověkem navázat kontakt a přes tu odvahu se mi strachem klepala kolena... Začal si se mnou povídat, že potřebuje jen obvazy a že si do té nemocnice dojde. Byl tak překvapený, že o něj má někdo zájem. Koupila jsem mu požadované věci a zavolala sanitku, už jsem vzdala, že se do práce dostanu včas.....

Saniťák ho ani nechtěl naložit do auta, byl na něj hrubý, fakt smutné... se sebezapřením jsem mu pomohla do sanitky (co budu vyprávět, smrděl a čistý nebyl ani náhodou), usadila se s ním a jela do nemocnice. Vůbec to nebyl můj plán na ten den, strach, co bude tam, a jestli nás oba nevyhodí. Vše relativně dobře dopadlo, pána zachránili, nohu už bohužel ne. Ale zarazila mě na tom všem jedna věc, pokud bych se o to nezasadila, nikdo by si ho nevšiml, do nemocnice by ho vůbec nevzali.
Hodně mě to zklamalo, já vím, jsou to bezdomovci, často pomatení lidé, ale je na tom podstatné, že stále LIDÉ!

Dodnes si pamatuji jeho obličej, krásné modré horečnaté oči, jak mě štastně držel za ruku a říkal: "Vy jste můj anděl..."

Možná jsem příliš sentimentální, možná mě to příliš zasáhlo, protože mi v té době zemřel otec, který byl v jeho věku, ale na toho pána už asi nikdy nezapomenu...

Krásný únorový den všem a nezapomeňte víc myslet na druhé, i úsměv je dar

Kočička
Nejste sentimentální a pochopila jste, o čem dobrodiní je. Že všichni s úsměvem říkají, že je samozřejmé někomu pomáhat, oni by to udělali taky, ale neudělali. Děkuji vám, mezi ně nepatříte.
Pomohli byste i člověku tak nemocnému, jak o tom píše Kočička?
 

Téma na středu?
KOMU BYCH NIKDY NEPOMOHL

Jsou lidé, kterým byste nikdy nepomohli?

Proč?
Myslíte, že by se vaší pomocí stejně nenapravili?
Pomohli jste někomu a vymstilo se vám to?
Má se pomáhat úplně všem?

napište na:
redakce@zena-in.cz

Svatební soutěž! Vyhodnocení

SOUTĚZ BOHŮ ZAČALA - informace ZDE

   
15.02.2006 - Společnost - autor: Míra Šindrbalová

Komentáře:

  1. [21] rak177 [*]

    Mě by zajímalo,jak jste věděla,že nohu nezachránili?To jste tam čekala až do operace?Buďte v klidu,zachránili.Tuhle osobu znám dobře,vím co je zač,jinak bych  sem nepsala.Bezdomovec není a jestli chvíli byl,tak si za to může sám.Být jeho matkou já,tak ho přerazím vejpůl.Že jste zavolala sanitku,je od vás hezké,udělala bych to také,ale to je vše.Jinak na bezdomovce mám svůj názor a zkušenosti.Jsou to prasata,chlastají,kradou,dělají bordel,nemají zájem pracovat a ještě jsou drzí,když jim nedáte peníze nebo cigaretu.Každý může spadnout až na samé dno,ale záleží také,jestli se chce dostat nahoru.

    superkarma: 0 28.12.2010, 05:07:42
  2. avatar
    [20] Meander [*]

    Vanily: Nevěř tomu. Člověk, který nechce být bezdomovcem, se jím nestane. Párkrát v životě jsem se ocitla na velmi ostré hraně, přesto jsem nespadla.

    superkarma: 0 16.02.2006, 15:51:24
  3. avatar
    [19] Kocicka [*]

    vanily:strach jsem měla spíš z toho že dostanu do čuchometru a nebo ještě chytím nějakou nemoc

    superkarma: 0 16.02.2006, 09:23:19
  4. avatar
    [18] Kocicka [*]

    r1911: nevzdal, ale člověk v takovémdle pokročilém stavu hniloby má samozřejmě vysokou horečku a není pro něj samozřejmé kontaktovat lékaře

    superkarma: 0 16.02.2006, 09:22:33
  5. avatar
    [17] Vanily [*]

    Já si nejsem jistá,jestli bych mu pomohla Nejspíš bych ani nezjistila,co se tam děje,protože,kddyž vidím očumující shluk lidí,tak tam radši nejdu.Odpuzuje mně to....
    Myslím,že lidi se bezdomovců bojí i proto,že mají podvědomě strach,že by tak třeba jednou taky mohli dopadnout.

    superkarma: 0 16.02.2006, 09:21:02
  6. avatar
    [16] Linde [*]

    taky se bezdomovcům vyhýbám.. smrdí a jsou si zodpovědní sami za sebe. Nikdo je nenutí kašlat na hygienu, v každém městě se za pár korun mají kde umýt. Nejodpornější jsou v supermarketech, chrchlají tam kolem sebe na rohlíky a zboží, pobabrají těmi pos*ranýma rukama veškeré zboží , pak není divu, že nákupní koše patří mezi předmět s nejvíce bakteriemi a nákazami.
    Mně by nenapadlo se o něj zajímat, vím, že to ode mně není hezké, ale už jsem taková. Pomáhám lidem, ráda podám pomocnou ruku, ale tohle už je mimo "můj obor". Doufám, že nebudu nařčena za něco na ten způsob, že né každý v nouzi je čistý - krve se nebojím ani neštítím, ale článek už je silný kafe

    superkarma: 0 16.02.2006, 06:18:12
  7. [15] r1911 [*]

    A to chtěl jen obvaz, asi už to tenkrát vzdal...

    superkarma: 0 15.02.2006, 18:50:22
  8. avatar
    [13] Meander [*]

    V tramvaji se kousek ode mě skácel nějaký chlápek. Spadl do schodiště. Tramvaj zastavila, lidi se k němu vrhli a jali se ho zvedat a ošetřovat a jedna paní hned volala sanitku. A co ten týpek? Probral se, dal té paní pěstí do obličeje, až jí vystříkla z nosu krev, a zdrhnul. Takže ať si pomáhá, kdo na to má odvahu. Já budu radši srab.

    superkarma: 0 15.02.2006, 15:01:28
  9. avatar
    [12] ještěrka.ehp [*]

    S bezdomovci je to trochu potíž - když byly fakt mrazy, kamarád objevil ve křoví bezdomovce, který tam v dost podroušeném stavu spal a bylo dost pravděpodobné, že by tam zmrznul, takže kamarád zavolal policii, ta bezdomovce odvezla na záchytku a měl z toho ve výsledku samozřejmě opletačky. To už byla jeho věc a dobře mu tak, jediný problém byl, že město je malé, není problém se tu cokoli dozvědět, takže jakmile milý bezdomovec zjistil, kdo mu tu policii zavolal, na kamaráda si počkal a pěkně ho seřezal. V některých případech opravdu platí, že za dobrotu na žebrotu Jen tak mimochodem, ten kamarád už asi nikdy nikomu takovému nepomůže...

    superkarma: 0 15.02.2006, 14:47:26
  10. avatar
    [11] Alfinka [*]

    gerda: no tak to je jasný.Však já sem nikde nepsala,že nepomáhám

    superkarma: 0 15.02.2006, 14:35:25
  11. avatar
    [10] jiti [*]

    Lidi kolikrát jen hledí i na člověka který není bezdomovcem. Stalo se mi ve vlaku že se vedle mě skácela mladá holčina. Snažila jsem se ji zachytit aby nespadla a pak ji posadit a ostatní i muži!! na mne koukali a dokud jsem na ně nezakřičela jestli by se mi někdo neuráčil pomoci že já sama ji nezvednu čučeli by na mě jak na divadlo.

    superkarma: 0 15.02.2006, 14:31:33
  12. avatar
    [9] gerda [*]

    Alfinka: v takových případech samozřejmě nepomůžu ani já - to je jiný případ. Ale kdyby tatáž ženská ležela umírající, něco by mě nutilo pomoci.

    superkarma: 0 15.02.2006, 14:29:05
  13. avatar
    [8] Alfinka [*]

    gerda: no jasně,pokud vidím že je ten člověk na tom mizerně a potřebuje doktora tak to udělám ať je to bezdomovec nebo ne,ale většinou jsou ti bezdomovci tací,že žebrají o peníze a pak si jdou koupit chlast.Kdysi zamnou přišla na nádraží ženská,špinavá,smrděla až hrůza a začala vykládat historku,že má kdesi dceru,že se o ňu nemůže starat a že oni byli vždycky vzorná rodina,věřili v boha...no a ať jí dám na chleba.Říkám,že nemám drobný.A ona hned:Tak rozměn ne? slyšíš? dělej? no prchala sem,bála sem se že mi ještě něco udělá.

    superkarma: 0 15.02.2006, 14:24:01
  14. avatar
    [7] Meander [*]

    Sanitku bych zavolala, ale víc ani ťuk.

    superkarma: 0 15.02.2006, 14:11:24
  15. avatar
    [6] gerda [*]

    Alfinka: to máš těžký. Nejsi bezdomovec, ale kdyby se ti na ulici udělalo zle, možná bys ležela znečištěná, zkrvavená a taky by ses lidem hnusila. Stát se to může každému. Je prostě potřeba se přemoct - na to se neumírá.

    superkarma: 0 15.02.2006, 13:58:23
  16. avatar
    [3] Alfinka [*]

    Právě jsem dojedla No ale jinak,já teda kolem bezdomovců taky velkým obloukem,ale pokud bych viděla tohle,sanitku bych zavolala.Taky neumím nepomáhat,mám pak vždycky blbej pocit.

    superkarma: 0 15.02.2006, 13:50:25
  17. avatar
    [2] Žábina [*]

    při čtení tvého článku jsem se zastyděla - já tedy bezdomovce obcházím velkým obloukem a tohle bych nedokázala

    superkarma: 0 15.02.2006, 13:43:16
  18. avatar
    [1] gerda [*]

    To je krásný příběh. Taky bych nedokázala lhostejně odejít. Já zas sbírala v mrazu ze sněhu opilce, který ležel hlavou do silnice, a protože jsem ho sama nedokázala zvednout, požádala jsem o pomoc kolemjdoucí. Zajímavé je, že pokud někdo nezačne, lidi se jakoby ostýchali pomoci a dělají že nevidí. Ale sotva jeden zasáhne, pak už to jde. Volali jsme policii, sanitku - chlap nakonec odešel po svých. Vím, že by zasluhoval nařezat, ale nechat ho tam s tím, že si zítra počtu, jak ho přejelo auto?!

    superkarma: 0 15.02.2006, 13:43:14

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme