a pokud jsem dobře a pozorně četla tento báječný příspěvek od čtenářky Tory, dvakrát jste se už sešly. Na vzdory dálkám, které musely některé z vás urazit, jste uspořádaly báječné babince kamarádek, které se zrodily na Ženě-in

A země se otřásla….

Uspořádat sraz jaksi vyplynulo po tisících naplkaných diskuzních příspěvků v Alčině čajovně zde na Ženě-in. Babinec par excelence mělo na vlastní kůži pocítit Brno a otřást se v základech samotného Komína.

Sluníčko i vlakové spoje byli na naší straně a za chvíli číšníkům oné milé hospůdky došlo, že tahle šichta bude dlouhá.

Já vím, že chlapi považují ženské sedánky za neplodnou anarchii monologů o všem a o ničem. Nikoliv. Již během plánování se projevil náš jasný smysl pro řád a pořádek. Byl jasně označen styčný důstojník pro přespolní, kronikář , předseda tomboly a precizní přehled kdo odkud a kdy dorazí. Krom několika nižších doplňkových funkcí byla stanovena pravidla tomboly.

Ovšem tombola. Pekelný nápad. Zadání znělo jasně: hroznost a dárek vlastní výroby. Z toho je vám snad jasné, že když došlo na lámání chleba, tenká hranice mezi oběma kategoriemi se začala poněkud stírat. Hroznosti vlastní výroby získaly jasnou převahu. A tak se některé z nás staly hrdými majitelkami šňůrkových kalhotek tzv. trinitivriti velikosti XS s logem Žena-in,  bombar´dáků vel XXXL s nápisem “zahrádkáři Kersku“, ortofotoknihy, neidentifikovatelných předmětů vlastní to výroby našich ratolestí z hodin keramiky a několika fakt nepovedených vánočních dárků ale i úžasných rukodělných dárečků. Téma bylo pojato skutečně volně. Nikdo neodešel s prázdnou. K radosti číšníků jsme zrecyklovaly i krabice a obaly, protože většina netoužila být spatřena s výhrou někde na veřejnosti natož po cestě do místa svého bydliště. 

Znáte ten fór, jak po deseti letech propouštějí dvě ženy z vězení a ony se loučí před bránou: „ tak ahoj, zítra ti zavolám a dopovídáme to.“  Tak asi tak nějak. Nicéně vzdálené domovy volaly. Některé z nás jely skutečně přes celou republiku. A čím víc nás mrzelo, kolik jsme toho nestihly, tím jasnější bylo, že každá sranda jednou končí.

Ano, končí, ale pro velký úspěch ji lze zopakovat. Z ohledu k čajovnicím z druhé strany „čejkova obranného valu“ byly poctěny, dva roky poté , perníkem vonící Pardubice.

A protože se během minulé tomboly mnoho z nás ukázalo jako manuálně velmi zručnými , minimálně však vynalézavými, darem mělo být cokoliv, co se vešlo do definice fuseklí. Jsme ženy s velmi velmi bohatou fantazií. Během okamžiku byla hospoda naše a i hosté, kteří se původně přišli pokojně navečeřet uznali, že se jim to patrně nepodaří. Ponožtičky byly roztomilé, veselé, perníkové, měkoučké, drsné, nepoužitelné i neodolatelné. Překonaly jsme se.

S jídlem roste chuť. Jsme trochu nenasytné a tak již při pozvolném rozpouštění dýchánku vyhlíželo ortodoxní jádro srazu, které město dobudeme jako další. Řekla bych, že to bude někde na jihu, ale nerada bych šířila poplašnou zprávu. Ještě by si pinglové dali echo.

Zjistily jsme totiž, že i bez klávesnice, smajlíků a nicků jsme se zkrátka hledaly, až jsme se našly. Babince jsou potřeba. Je to hukot, je to jízda. Chlapi by to asi zhodnotili, že je nám to třeba jak filipojakubská noc. Ale ženy mají mezi sebou vlastní komunikační schémata a pravidla. Bez ohledu na podobnost se stavbou babylonské věže si rozumějí. Pánové smiřte se s tím, že je to jedna z věcí, kterou nepochopíte, ale chápat ani nemusíte. Není vás tam totiž třeba.

Tora

Milá Toro, díky za úžasný příspěvek a pevně věřím, že se k němu vyjádří další ze zúčastněných a přispějí svými zážitky

Text nebyl redakčně upraven

A co vy, milé ženy-in? Napíšete nám také o svých kamarádkách?

Tvoříte partu, nebo se scházíte jednotlivě? Co vám více vyhovuje? Mít jednu dobrou kamarádku, nebo spíš kolektiv?

Jak často se scházíte? Máte nějaké pravidelné termíny, nebo tomu necháváte volný průběh?

Už jste se někdy ve zlém rozešly? Co vás dokázalo rozeštvat? Jak jste se daly opět dohromady?

Čeho si na svých babincích nejvíce ceníte? Co nejčastěji probíráte? Už jste ve svých kamarádkách našla pomoc či útěchu?

Berete Ženu-in jako svůj babinec?

Napište nám. Na vaše příspěvky, ale třeba i fotky vašich kamarádek se moc těším na adrese: redakce@zena-in.cz

 

Reklama