Osudové okamžiky pokračují!

Dobrý den, dovoluji si Vám napsat na dnešní smutné téma - osudové okamžiky. Nemyslím si že, tragédie někoho jiného zmírní trágedii mojí či někoho jiného. Myslím si, že toto téma by nemělo být tabu a každý z nás si díky těmto pravdivým příběhům může uvědomit, že není s trápením sám, a že i ostatní lidé mají svá trápení, i když o nich třeba nevíme.

Můj život se změnil pár měsíců před maturitou, kdy mi nečekaně zemřela má milovaná babička, krátce po této události těžce onemocněla má sestra, se kterou mám velice krásný vztah. Jsme propojeny pevným poutem, který Vám neumím vysvětlit - možná je to tím , že jsme dvojčata. Obdivovala jsem ji za to, jak je statečná a neuměla jsem si představit , že bych na jejim místě byla tak silná a zůstala sama sebou hodná a milá a na nic si nestěžovala. Uplynulo pár let a život byl vcelku poklidný.

Vše se změnilo před 4 lety kdy se stala osudná chyba, která mě obrátila opět život na ruby. Při cestě z práce domů mě vezla má šéfová, nedala přednost v jízdě ..............nejen že, jsem přišla o práci, nedostudovala VŠ a v necelých 25letech skončila v plném invalidním důchodu ( následky po zhmožděninách páteře, podvrknutí krční páteře a zlomené kostrči), ale před pár měsíci mi sdělil lékař, že se musím poprat ještě s začínající RS. Nevím někdy, kdy brát sílu a neznám den bez bolestí, ale děkuji, že i přes těžkosti mi osud vše vynahrazuje tím, že mám úžasné rodiče, sourozence, přátele a lidičky okolo sebe, kteří stojí vždy při mě. A doufám že kus šťěstíčka čeká i na mě.......a jak se osud v okamžiku zvrtnul v tragedii, tak se vše zas otočí ke štěstí......... s pozdravem LusyZ

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Milá Lusy, moc Vám držím palce, abyste vše špatné zažehnala a začalo se Vám dařit lépe. Simona

Milé čtenářky, ještě stále čekám na vaše příspěvky k dnešnímu tématu osudových okamžiků. Pište na adresu:

redakce@zena-in.cz

Reklama