Dobrý den a pěkný víkend všem ženám Boženám in)

přidám také svou trošku do mlýna, zážitky ze svatby na Slovensku, v Německu a v Řecku.
Na Slovensku se vdávala moje spolužačka a pocházela z vesnice, kde se traduje poněkud exotický hlavní chod při obědě. Obřad měli nejprve v kostele, kde měli narváno, celá ves a obě rodiny plus naše celá třída a kamarádi ženicha a mimo jiné kostelní smíšený sbor. Mezi dlouhou řečí faráře jsme koukali, kde co lítá, a nahoře nad námi, kde čekali sboristé na pokyn ke zpěvu, byla v popředí pěkně tlustá tetka v šátku, která před zpěvem vytáhla z hubertusu svačinu velkou jako hovado - teda ale fakt pořádný hornický kedr, klasik by řekl, že by ten obrovský krajíc zabrzdil aj rychlík z Prešova na fleku :o)

Já tu tetku zmerčila, jak otvírá dokořán tu klapačku, že si dá tzv. desiatu, a začala jsem se tiše chechtat, tekly mi slzy, neboť se obvykle tlemím hlasitě, a tam to nešlo, ostatní si baby všimli také a bylo po vážnosti situace. Plno lidí zvedlo hlavu a tetka niiiic, papala a papala a najednou byl pokyn ke zpěvu a ona se lekla, zaskočilo jí, začala kašlat, dusila se, mávala rukama a v zápalu boje o život flákla rozmachem ten nedojezený chleba dolu - opravdu fajn obřad :o)
Na té svatbě byl jako hlavní chod podáván opravdický psí guláš, jídla jsem se zdržela, psy nejím (když o tom vím - pochopitelně), dala jsem si pak raději až kremrole a svatební koláčky a chlebíčky a mňam mňam mňam.

Německá svatba byla honosná, všichni veselí a červení v obličeji, samý onkel Hans a tante Hilde, sem tam nějaké ty kožené kalhoty s padacím mostem, ale překvapila mne tam tradice při hostině, kterou jsem nikdy neviděla. Jakmile se zvedl ženich k odchodu na WC nebo na panáka s kamarády, hosty atd - jakmile se chtěl jednoduše vzdálit od nevěsty, spustili všichni hosté šrumec - cinkali o skleničky, příborem mlátili do talířků jak zběsilí, zvonili klíčema a děti měly zvonečky na rukou na stužce a ženich okamžitě musel zpátky k nevěstě a musel ji políbit. Většinou než odešel na WC, tak mu to udělali několikrát a měli z toho obrovskou legraci, jak musí poslouchat a nesmí od manželky.

Nejkrásnější emocionální zážitek ze svatby jsem zažila v Řecku. Pan majitel pensionu a velké restaurace vdával dceru a pozvali nás na hostinu a na tanec.

Hostina byla nádherná, hromady ovoce překrásně nazdobené, vyřezávané melouny, mořské potvory, spousta pití, kroje, opravdu krása a u svatební tabule, kde začínal jakoby taneční parket, stály dva veliké stoly, jeden stůl přikrytý bílou plachtou a druhý byl natřískaný nádobím, porcelánem, sklenicemi, všechno pěkné, nové, samé zlacení, to byla ukázka části nevěstiny výbavy - věna. Kolem toho stály vysoké vázy a v nich růže, spousta růží, v tom teple velmi silně voněly.

Hostinu měli v podvečer, kvůli horku, a jedlo se, pilo, hrála živá hudba a první tanec s nevěstou neměl ženich, nýbrž její tatínek. Zvedl se od stolu, zacinkal na sklenku, měl proslov k novomanželům, k hostům, všem popřál krásnou, dlouhou, veselou noc a mnoho štěstí a lásky a dal pokyn hudebníkům. Ti spustili Zorbu, to když slyším, tak mám husí kůži z nádhery té skladby, tatínek nevěsty dotančil pomaličku s rukama nad hlavou k tomu stolu s tou výbavou, hudba začala gradovat, zhasla světla a na parket jeden mladík nalil kolem dokola nějakou tekutinu do velkého kruhu, zapálil to, takže byl ohněm (asi 30 cm vysoké plameny) osvícený ten tančící otec a taneční parket, do toho otec přiskočil ke stolu s výbavou a všechno strhl na zem!
Veškerý porcelán a sklo se rozbilo, on tančil v těch střepech, plakal a zavolal si dceru, ta začala tančit s ním, hosté tleskali a vlnili se do rytmu, já koukala jak na pohádku, ta úžasná vášeň a hrdost a smutek otce, který dává svou dceru muži - střepy, oheň kolem nich. To byl tak silný zážitek, že na něj nikdy nezapomenu! Když dozněla píseň, tatínek vedl dceru ke stolu, který byl přikrytý, sundal plachtu, a tam měla kompletně všechno dvojmo, co stálo původně na prvním stole. Prý tak dokázal rodině ženicha, že má dcera velmi bohaté věno, když může mít dvě a jedno rozbít :o)



S pozdravem
Reklama