Zdravím a přeji krásný den.

Když veselý příběh, tak opravdu veselý, neveselých, by bylo hodně, ale raději jediný veselý.

Dlouhý roky beru různý prášky na bolesti kloubů, páteře. Díky dlouhodobému používání nejen odporný chemie, ale i drahé chemie, si organismus doslova navykl a léky mají menší účinnost.

Můj syn s bývalou přítelkyní, měli psa-rasu rotvajler.

Ovšem byl tak přežraný, díky její péči a tlustý, až mu odcházely klouby, musel na operaci. Po operaci musel užívat prášky s názvem:Movalis.

Byla jsem u nich na návštěvě a stěžuji si na bolesti. Eva, tak se jmenovala, mi říká, „já ti dám prášek, když je nemáš sebou“, jako na potvoru jsem si mojí osobní lékárnu zapomněla doma.

Koukám na ní a říkám, „ale prosím tě Evo, cožpak ty něco bereš a na co?“
„Ale já ne“, odpoví mi, „ale Bobísek“, no jméno tedy díky velikosti a váze nesedělo na pesana, byl to Bobajs, jako čuník vykrmený.

Ježíšmarjá, jak můžu brát prášky, co mu dali na veterině? V duchu jsem si říkala, ona se mi chce snad zbavit.
„Neboj, nic blbýho bych ti nedala, je to i pro lidi, přečti příbalový letáček“.
Čtu a ano, je to i pro lidi, tedy obráceně, i pro psi.
Samozřejmě jsem si jednu tabletu vzala, světe se div se, ony bolesti, mi během půl hodiny přestaly.

Okamžitě jsem následující den šla k obvoďákovi, ale jak mu mám říct, jak jsem prášky objevila, vždy se ptal a od koho a kde jste k tomuto léku přišla?
Vlastně proč bych lhala, letáček jsem měla sebou, řeknu mu pravdu.

No doktor byl v údivu, on to bere pes a vy to chcete taky, ale klidně vám je napíšu.
Od této chvíle jsme mu s manželem jinak neřekli, než veterinář.
Při další návštěvě ordinace, po cestě potkám kamarádku. Kam jdeš se mi ptá? Já odpovídám, k veterináři.
A kde máš Besinku?
Jejda, mi došlo, cože jsem to řekla?

Celou anabázi jsem jí povyprávěla, smála se, až se lidi otáčeli a bylo o jednu více, začala také používat-„jdu k veterináři“.
On si v podstatě přezdívku zasloužil, on byl hlavní viník, že jsem skončila na ARU a v kómatu, ale to je na jiné téma.

Stížností na něj bylo hodně, prostě je to veterinář a já jsem ráda, že díky přestěhování, mám jiného lékaře.

Zdraví Věrulinka

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Hlavně, Věrulinko, neštěkej, když už chodíš k tomu veterináři. :-)) Holt někomu sedne Ibalgin a jiný se poradí o vhodné léčbě s rotvajlerem. :-))

Ještě stále můžete posílat své zážitky s "bílými plášti" na redakce@zena-in.cz

Reklama