Bulvár

Historie písma

Skoro všichni jsme kdysi jako děti hráli hru kámen, nůžky, papír a počátky písma ji měli také v oblibě, i když spíše v podobě kámen, hlína, papír. I dnes se samozřejmě tyto materiály používají, ale do hlíny píší občas jen děti z nudy, do kamene se tesají slova, jež společnost uznala za vhodné zvěčnit kvůli vysoké hodnotě, a na papír se dává úplně vše. Z toho by se pak mohlo zdát, že v zájmu pokroku a ušlechtilosti by se lidstvo mělo řídit pouze nápisy vytesanými do kamene, ale těch je jako šafránu a postup kupředu by byl přespříliš pomalý. Proto spoléháme na papír a dáváme mu příležitost i na místech a v okamžicích, kde by to vůbec nečekal.

 

Ve starověku se prostě používalo to, co bylo, tedy jinak čeho bylo hodně, a tím pádem to bylo laciné. Moc státu jde většinou ruku v ruce s jeho ekonomikou a staří Řekové měli těch států několik, takže museli šetřit víc než ostatní, a proto občas psali na střepy. Nazývali to ostrakon a Athény jako relativně nejbohatší městský stát taky nejvíc škudlili, neboť psali na střepy i u soudu. Tento střepinový soud, ostrakismus, byl každoročním zpestřením svobodných občanů, kteří napsali na střepy jména těch, co by mohli ohrozit athénskou demokracii, a vítěze vyhodili na deset let z města. Tehdy šlo velmi obtížně zfalšovat výsledky, pokud se nejednalo o vyloženě nekvalitní materiál na výrobu střepů, ale zase když si uvědomíme, jak se to předtím snadno rozbilo… Jako vážná hrozba se tehdy jevil i „hrdina od Salamíny“ Thémostiklés, který kdysi pomohl obnovit zničené Athény a opevnit je hradbou, aby je nemusel obnovovat podruhé a měl čas taky na něco jiného. Pravděpodobně se moc snažil, kdyby opravil jen město, bylo by vše v pořádku, ale takhle se hradby nelíbily Spartě a Thémostiklés zase svým spoluobčanům. Každému se zavděčit nelze, ale někdo to občas neuhrál ani na jednu stranu.

 

Psaní na střepy nebylo samozřejmě jen řeckou záležitostí, ale i například v Egyptě se občas muselo šetřit, aby nový faraón měl o nějaký ten metr větší pyramidu než jeho táta. Oni vůbec byli Egypťané skutečnými pisálky starověku - hned jak viděli čistou plochu, tak na ni bez okolků zaznamenali něco moudrého pro ty, co přijdou po nich. Pro široký rozlet ducha egyptských písařů byly zdi, stély či sloupy nedostatečné, a proto dali další prostor své tvořivosti pocítit papyru. Jenom díky příznivému chování klimatu se nám zachovaly tyto svitky a jenom díky příznivému nezájmu tamějších lidí se nám zachovaly záznamy na starých stavbách.

 

Egypt v podstatě přestal být tajemný v tu chvíli, kdy „jakýsi Frank vrátil mrtvým kamenům dar řeči“.

V tomto případě se jedná o zvláštní literární obrat, nikoliv to, že se neznámému Francouzovi povedlo opravit starověký záznam zvukové stopy na kamenném nosiči. Monsieur Champollion nerozluštil jen hieroglyfické písmo, ale otevřel tím brány k historickým záznamům dávných věků  a mystickým poznáním dávno zaniklé civilizace. Vždyť již při slovech kt nt ht mr śtp nn mr ht nv i’rtt ps svr se nás musí zmocňovat údiv, strach a mrazení na zátylku. Ještě větší hrůza se nás však zmocní, když se dovíme, že v překladu to znamená „Jiný (recept) pro břicho, je-li nemocné. Kmín, husí sádlo, mléko svařit, vypít.“ Nutí nás to se ptát, zda-li bolest břicha nezpůsobil jiný (první) recept, či byl nutný ještě další )druhý) medikament, který by neutralizoval stávající. Najde se někdo, kdo by to zkusil? Nedivme se tomu, protože stavění pyramid, balení mrtvých a čmárání na zdi, vzalo skoro všechen čas, a medicína proto nutně stála na okraji zájmu. Kdyby tomu bylo jinak, tak by staří Egypťané postavili méně pyramid a nedostali by příležitost tolik fáčovat. Něčím přeci tenkrát museli zabít čas, když televize ještě nebyla.

 

Je až neuvěřitelné, kolik lidí bylo tenkrát nadšených jednoduchostí jehlanu se čtvercovou základnou. Tenhle tvar byl vysoce oblíbený, a kdyby někdo zkusil krychli či válec, tak by pravděpodobně ztratil dost na popularitě. Osobně nemám nic proti pravidelnosti, ale tohle čpí nudou a fádností. Jenom tak mimochodem je třeba uvést, že s pochopením se nesetkal ani odvážný nápad zkusmo to postavit obráceně vzhůru nohama a špičku zapíchnout elegantně do písku.

 

Naproti tomu byli v achaimenovské říši na tom tak zle, že museli používat na psaní přímo skálu, protože země byla plná vandalů, kteří ryli sprosté obrázky do zdí a hliněných tabulek. Panovník Dareius znal své poddané natolik důkladně, že dokonce raději nechal udělat oslavný nápis o své moci 66 metrů vysoko na zastrčené skále, aby ho tam nikdo nemohl poničit. To se mu podařilo na relativně dlouhou dobu, dokud nepřišel jeden znuděný britský důstojník a neobleptal skalní reliéf vlhkými novinami v zájmu vědy. V té době to však už Dareia nemohlo nijak rozrušit. Dareius sice nechal nápis vyhotovit ve třech jazykových verzích i s obrázkem, mysle na analfabety, ale z té dálky to stejně nikdo nepřečet. Proto museli jezdit po říši jezdci s opisem a předčítat jej lidu, aby z toho taky něco měl, když na to už přispěl svými daněmi. Samozřejmě se to prodražilo, ale všichni víme, že na vlastním egu nikdy žádný vládce nešetřil. Je to nemoc z povolání a postihne to bez výjimky každého. Koneckonců Dareius je na skalním reliéfu o třetinu vyšší než ostatní postavy, což znamená, že ve skutečnosti byl prcek.

Obecně to je problém všech legálně volených i samozvaných vůdců lidu. Většina z nich má sochy v životní velikosti, jejichž výška začíná minimálně od tří metrů, což je eufemisticky řečeno nepravděpodobné. Pro společnost jsou však jejich nepravděpodobná zpodobění nesmírně užitečná, neboť se používají jako hromosvod pro občanskou nespokojenost v dobách revolucí, či mají funkci odpočívadla pro holuby v časech míru. Na Dareia ještě můžeme nakonec prásknout, že si k tomu všemu navíc přivlastnil cizí zásluhy a neúspěchy zamlčel. Taky nic co bychom neznali ze současnosti, že?

 

Ty hliněné tabulky jsou ostatně dodnes problém. Archeologové je nacházejí skoro všude a hlavně v místnostech, o nichž se neví k čemu sloužily, a tak jim říkají harém. Nikdo neví, proč se tomu neříká knihovna, ale něco to vypovídá o minulosti i současnosti a hlavně taky o tom, co v tom prachu hledají archeologové, když to nemohou nalézt doma. Podezřelé je, i když zase ne tolik jako výzkum archeologů, že se ty tabulky nacházejí v městech rozdílných kultur a vždycky vypadají podobně. Podle všeho se v bahně proběhli nějací ptáci a někdo v tom vidí písmo. Celé se to pak svede na Sumery, o kterých se tvrdí, že to vymysleli, jelikož už proti tomu nemůžou nic namítat. Je to kultura, o níž se moc neví, ale dají se o ní napsat tlusté knihy a dlouhá pojednání. 

 

 

 

   
14.06.2004 - Společnost - autor: Jiří Frýda

Komentáře:

  1. avatar
    [19] Jupíí [*]

    a mně se to líbilo. článek je, vtipný a je vidět, že autor ví o čem píše.

    superkarma: 0 14.06.2004, 19:58:09
  2. avatar
    [18] mirrea [*]

    článek není špatný , jen bych ho příště více členila - menší odstavce. na monitoru se to pak lépe čte a neunikají spousty zajímavých věcí

    superkarma: 0 14.06.2004, 16:44:24
  3. avatar
    [16] *daisy* [*]

    pretrhdilo: noo, tak jen pro priste bych prosila, aby se aspon v uvodu, nebo nejaka poznamecka (pokud jsem ji prehledla, biju celem o zed ), ze to je na pokracovani. Jinak to fakt bylo fajn, pravda, jak uz bylo receno, pod pojmem historie pisma si predstavim spis neco podobneho tomu, co nam pan dr. Pumprla prednasel v Historii pisma a knihy , ale jinak to bylo dobre...

    superkarma: 0 14.06.2004, 14:58:48
  4. avatar
    [14] Aja [*]

    pretrhdilo: Tak v tom máme doma jasno!

    superkarma: 0 14.06.2004, 14:24:11
  5. avatar
    [12] Susina [*]

    mně se článek líbíl jako úsměvný fejeton s docela přiměřenou dávkou zajímavých informací, ale je fakt, že pod pojmeme Historie písma bych si představila vědečtější pojednání.. spíš bych byla pro případné pokračování v podobném duchu, jako je tenhle článek, ale s příhodnějším názvem...

    superkarma: 0 14.06.2004, 14:08:48
  6. avatar
    [11] Aja [*]

    No děkuji uctivě, ale jen jestli nebude kárán za to, že Egypťany odbude jako mizerné felčary...

    superkarma: 0 14.06.2004, 14:03:24
  7. avatar
    [6] Aja [*]

    Takovej školní referát...v osmičce se bude třeba chlapečkovi hodit...

    superkarma: 0 14.06.2004, 13:21:25
  8. avatar
    [4] Susina [*]

    *daisy*: wc papír..

    superkarma: 0 14.06.2004, 11:23:42
  9. avatar
    [3] *daisy* [*]

    *Proto spoléháme na papír a dáváme mu příležitost i na místech a v okamžicích, kde by to vůbec nečekal.*

    Nemuzu si pomoct, ale prvni me napadlo wc

    A jen otazka, to je serial nebo cely clanek? Trosku mi tam chybi treba japonske psani na hedvabi kralicim steteckem, Mezopotamie a jeji klinove pismo, Cina a jeji psani na drevo, voskove tabulky Rimanu...

    superkarma: 0 14.06.2004, 10:55:38
  10. avatar
    [2] Suzanne [*]

    Ale...tak jako vtipný fejeton to beru Pane Frýdo, mimochodem, zkuste si něco přečíst o magii pyramidy. Tím nemám na mysli jen ty přiblblé kamenné

    superkarma: 0 14.06.2004, 10:50:16

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Akce pro čtenářky: Velikonoční pečení a vaření s Globusem
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme