Rodina

Historie císařského řezu

Císařský řez, synonymum sectio caesarea, je chirurgický zákrok, jehož kořeny sahají hluboko do historie. Až ze 6. století př. n. l. existuje zmínka, že se v Indii “z boku své matky” narodil jistý Gautáma, později zvaný Buddha. Matka 7. den po porodu zemřela. Podle řecké mytologie přivedl Apollo na svět svého syna Asklepia císařským řezem a vysvobodil jej touto cestou z klína mrtvé matky Koronis.

Asklepios, stejně jako Aeskulap, se dočkal později velké slávy i u starých Římanů. Asklepios byl Řeky uctíván jako bůh umění uzdravení. Z Epidauru, kde původně žil, se později přestěhoval na ostrov Kos. Na Kosu žil a pracoval i Hippokrates, který údajně pocházel z lékařské rodiny, jež odvozovala svůj původ právě od Asklepia. Okolo roku 400 před naším letopočtem stál Hippokrates při založení školy pro lékaře, kteří se zde učili umění medicíny.

Avšak porod císařským řezem se spojuje spíše s antickým Římem. Název operace sectio caesarea (císařský řez, Kaiserschnitt, Kaisergeburt, Schittenbindung, operation césarienne, caesarean section, cesarean delivery, cesarean operation) pramení od Plinia staršího (23–79 n. l.) – “Historia naturalis T. I. L. Cap.VII.”. Podle něj děti chirurgicky vyňaté z dělohy byly nazývány caesones nebo caesares, od caedo – rozřezávati. Sectio je odvozeno od seco, což znamená řezati, tedy obdobný význam jako caesares. Termín sectio caesarea je tedy tautologický, obsahující slova stejného významu. Ale přesto, že název je ve své podstatě nesmyslný, zmatený a s císařem neměl nic společného, ujal se ve většině národních pojmenování této porodnické operace a dodnes se běžně užívá.
Julius Caesar narozený okolo roku 100 př. n. l. se abdominálně nenarodil. Jméno Caesar je odvozeno buď od caedo – vražditi, bíti, sekati, nebo od caesius – podle šedomodrých očí, nebo ze sanskrtského kesara, caesaries – dlouhá splývavá kštice, se kterou se patrně narodil.

Podle “Lex regia de inferendo mortuo”, údajně od Numa Pompilia (715–672 př. n. l.): “Královský zákon zakazuje pohřbít těhotnou, aniž je předem vyříznut plod.” Operaci zná i židovský Mishnah (140 př. n. l.). Nidah v Talmudu pro ženy, které porodily břichem, nepožaduje rituální dny čistění. Zákon byl později přejat do křesťanské kultury, kde církev podporovala řezy na mrtvých, aby ještě živý plod mohl být pokřtěn. Tento později přešel i do zákonodárství, zejména pruského, a byl prosazován i v učebnicích pro báby v 18. století.

V dřívějších dobách existovali zkušení ranhojiči, kteří ošetřovali válečná břišní poranění, poranění břicha od rohů dobytka atd. Ranhojiči operovali kýly, řada byla zkušenými lithotomisty (řezači močových kamenů). Sectio caesarea in mortua (císařský řez na mrtvé) byl občas prováděn, odtud byl pak krůček k řezům na umírajících (in moribunda), pak na ženách živých.
V Paříži již v roce 1581 vyšla monografie o řezech, kde je poprvé uváděn název “Enfantement Caesarien”. Autor François Rousset sebral 15 případů císařského řezu na živých s příznivým výsledkem.

První řez na živé ženě provedl údajně švýcarský zvěrokleštič Jakub Nufer v roce 1500 v kantonu Thurgau, a to s příznivým výsledkem pro matku i plod. Nebylo to nic jiného, než na co byl zvyklý z kastrací u prasat. Břicho rozřízl jediným řezem a dítě vytáhl bez poranění. Rána po tomotokii byla sešita veterinario modo – po zvyklosti veterinářů – a zhojena. Někteří autoři tento případ zpochybňují a soudí, že prokazatelně první sectio provedl u obrovské břišní kýly, do níž byla zavzata těhotná děloha, až 21. 4. 1610 chirurg Jeremias Trautmann ve Wittenbergu. Byla provedena sutura břicha, ne však dělohy. Žena po 25 dnech zemřela, dítě přežilo. Scipio Mercurio v ”La comare” z roku 1596 operaci doporučil i pro ženy živé, když je plod mimořádně objemný, cesty úzké, pubická kost plochá. Statě o technice císařského řezu zařazují do svých knih o chirurgii v 17. století Scultetus, v 18. století Voelter a Heister. Operaci jako barbarskou odmítali ale Paré, Guillemeau i zakladatel porodnictví Mauriceau.

V 18. století začíná přibývat císařských řezů na živých. Neexistovala anestezie a nebyly představy o mikrobiálním původu ranné infekce. Úmrtnost žen se blížila 100 %. Operace byly prováděny vesměs na ženách umírajících, vyčerpaných, namnoze poraněných, vykrvácených, které po operaci většinou umíraly na záněty pobřišnice. Protože stehy vyhnisávaly, děloha se většinou nešila, nechávala se nešitá i břišní stěna, kudy odtékal z dutiny břišní ranný sekret a eventuálně hnis. Při retrakci se rána na děloze vedená uprostřed jejím tělem “rozšklebovala”, infekce pak snadno přecházela do dutiny břišní se smrtelným koncem..

Z těchto důvodů T. E. Lauverjat (zemřel v r. 1800) provedl roku 1788 příčný řez na děložním fundu, kde se při retrakci stahovala svalová vlákna naopak k sobě. Po dvou zdařilých řezech u živých, kde ženy i děti přežily, píše monografii, ve které je seznam chirurgů, kteří do jeho doby dělali řez s příznivým výsledkem.

Největším problémem dřívějšího porodnictví byl kefalopelvický nepoměr. Existovala obecně přijatá absolutní indikace císařského řezu, bývaly to pánve s osteomalatickými změnami, kde nebylo možno pro jejich zúžení do dělohy zavést nástroje k provedení zmenšujících operací. Indikace se začaly postupně uvolňovat i pro eklamptické záchvaty. První císařský řez na živé ženě v Čechách provedl plukovní chirurg Josef Staub u vlekoucího se porodu v roce 1786, dítě bylo mrtvé, vyčerpaná žena zemřela druhý den.

Řez v primitivní podobě znaly i domorodé africké národy, jak popisuje Felkin v roce 1878 ze středoafrické Ugandy.

Předělem pro vývoj císařského řezu bylo zavedení anestezie. Zůstával však problém infekce. E. Porro v roce 1876 prováděl po císařském řezu amputaci dělohy ve výši dolního segmentu, který stáhl měděným drátem. Později začal užívat k suturám drátů stříbrných. Teprve rozvoj lékařské mikrobiologie, zavedení antisepse a asepse činí operaci bezpečnější. Dělohu bylo možno šít bez nebezpečí hnisání stehů, je zaveden řez v dolním segmentu a překrytí rány plikou močového měchýře. Bezpečnost významně zvýšilo zavedení transfuze po 2. světové válce a zejména používání antibiotické léčby. V důsledku zlepšené trofiky populace, redukce rachitidy, se radikálně změnily i indikace k této operaci.

MUDr. Antonín Pařízek, CSc.
Prof. MUDr. Antonín Doležal, DrSc.
 

      
   
10.02.2004 - Těhotenství a porod - autor: Odborný článek

Komentáře:

  1. [41] onohlo [*]

    zajímavý článek

    superkarma: 0 20.03.2013, 11:42:42
  2. avatar
    [34] Vivian [*]

    Pane Kamile, je mi líto, ale zřejmě jste se i Vy stal obětí omylu, jelikož na web Stratosféry žádným způsobem nepřispívám

    superkarma: 0 10.02.2004, 23:42:45
  3. avatar
    [29] Vivian [*]

    Jen bych se všem zde ráda omluvila za toho kohosi, kdo sem píše mým jménem a upozornila, že jsem registrovaná a jako registrovaná sem také píši. Takže příspěvky od neregistrovaných čtenářů podepsané mým nickem nejsou ode mě. Díky za pozornost.

    superkarma: 0 10.02.2004, 22:29:44
  4. avatar
    [15] Lotka [*]

    Císař s epidurálem fakt není nic zlého a hrozného

    superkarma: 0 10.02.2004, 13:40:42
  5. avatar
    [14] artepa [*]

    Martina: I já jsem podstoupila císařský řez s epidurálem. Opravdu to není vůbec nic hrozného. Prakticky dolní polovinu těla máš znecitlivěnou ale jseš při vědomí, až ti broučka "vytáhnou" . Mě ho dali hned na prsa a to že mě u toho šili mi bylo úplně jednou. Za prvé to díky epidurálu nebylo cítit a zadruhé jsem v tu chvíli měla jiné starosti.

    superkarma: 0 10.02.2004, 13:27:19
  6. avatar
    [9] lightblue [*]

    Já tedy nevím, ale nejdřív by mi musel někdo přeložit ten článek do jazyka českého Ještě že žijeme v době, ve které žijeme, dřív to muselo být hrozné.

    superkarma: 0 10.02.2004, 10:21:53
  7. avatar
    [1] artepa [*]

    Když to člověk čte zní to docela hrůzostrašně, ale opravdu to nic není . Zvlášť v kombinaci s epidurálem. Je báječné že jste při tom, když se vaše miminko narodí. Jšště před 12 lety se dávala narkoza a místo radosti z miminka Vám bylo tak akorát špatně od žaludku

    superkarma: 0 10.02.2004, 06:43:34

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme